Čas, kdy jíte, se může projevit na hubnutí i léčbě cukrovky

Sherry Baker

Vědci už dlouho připomínají, že lidé pracující na směny – zdravotní sestry, hlídači a jiní, kteří často pracují v noci – mají větší sklony k rozvoji metabolického syndromu, který bývá předstádiem diabetu, charakteristickým rezistencí na inzulín, přírůstky váhy a zvýšenou hladinou cholesterolu. Proč to tak je? Mají jen prostě tendence konzumovat více jídel, když se snaží udržet v noci bdělí nebo to souvisí s narušením vnitřních hodin, které jsou v našem mozku řízeny podle světla? Podle nového výzkumu vědců z the Salk Institute se ukazuje, že tu existuje ještě další významný faktor: k udržení zdraví je rozhodující nejen co jíte, ale i kdy jíte. To se zdá být velmi významné pro hlídání váhy a pro zdravý metabolismus.

Když v institutu pro biologická studia prováděli pokusy na myších, objevili vědci, že v průběhu dne narůstá a opadává činnost mnoha tisíců genů v játrech, která jsou orgánem působícím v našem těle jako metabolická čistička. A toto kolísání není primárně řízeno jen samotným příjmem potravy nebo vnitřními hodinami, jak bylo původně předpokládáno.

„Doba krmení je určující pro aktivitu velkého množství genů a ta je naprosto nezávislá na vnitřních hodinách.

To, kdy jíte a kdy hladovíte, má silný vliv na váš metabolismus,“

sdělil ve svém prohlášení médiím Satchidananda Panda, Ph.D., který je asistentem v laboratořích the Salk Institute.

Závěry vědců, které se připravují k vydání v nejbližším vydání magazínu the Proceedings of the National Academy of Sciences, by mohly vést k objasnění toho, proč jsou lidé pracující v nočních směnách vystavováni zvýšenému riziku metabolického syndromu, diabetu, zvýšeného cholesterolu a obezitě. „Vypadá to, že tělesný metabolismus je poškozován nikoliv samotným směnným pracovním režimem, ale změnou režimu o víkendech, kdy se pracující vrací zpět k normálnímu režimu,“ vysvětluje Dr. Panda.

V rámci tohoto nového výzkumu byly sledované myši chovány v přísném režimu krmení. Mohly jíst v průběhu 8 hodinové periody a následujících 16 hodin jim byla potrava odepřena. Co bylo výsledkem? Vědci shledali, že geny, které kódují enzymy potřebné k vyrovnání hladiny cukru, se prudce zvyšují po jídle, zatímco aktivita genů, které kódují enzymy potřebné k odbourávání tuku, se zvyšuje během hladovění. Podtrženo a sečteno: pevně daný stravovací rozvrh působí na zdravou regulaci enzymů, potřebných k metabolismu a vyvolává optimální spalování cukrů a tuků.

„Je to především oscilace činnosti jater, která napomáhá organismu adaptovat se na denní režim příjmu potravy. Upravuje se v nich aktivita tisíců genů, působících na metabolismus a fyziologii,“ sdělil ve svém prohlášení Dr. Panda. „Tato regulace má velkou důležitost, neboť absence pevných vnitřních hodin bývá predispozicí organismu k mnoha metabolickým dysfunkcím a nemocem.“

Je tedy skutečností, že čím pevněji jsou určené periody pro jídlo a pro hladovění, tím významnější je pak regulace. Dr. Panda si ověřil tento režim i sám na sobě. Vypustil jídla mezi 20:00 až 8:00 hodinou a popsal to jako skvělý rozvrh: „Dokonce jsem zhubnul, přestože jsem jedl v průběhu dne vše, na co jsem měl chuť.“