Jak se stát lepším člověkem ve 12 krocích

Následuje:

• Dobrovolnictví 2-3 hodiny týdně vám zlepší zdraví a přidá pocit štěstí
• Svůj život si můžete prodloužit tím, že budete nezištně pomáhat druhým

- Depositphotos

Barbora Nová

Hlavní body

• Stát se lepším člověkem zahrnuje pěstování soucitu k sobě samému a laskavosti, což vám pak umožní chovat se k ostatním podobně a najít hlubší smysl ve svém životě. 
• Začlenění praktik, jako je vděčnost, pozitivní vnitřní rozhovor a laskavé skutky, může výrazně zlepšit vaši duševní pohodu a celkové štěstí. Upřednostňování základní péče o sebe přispívá k vyváženějšímu a méně stresujícímu dennímu režimu. Mezi příklady péče o sebe patří dostatek spánku, vědomé stravování, vědomé dýchání a udržování uklizeného prostředí.
• Je běžné mít pocit, že byste mohli dělat více, pokud jde o sebezdokonalování. Být lepším člověkem ale neznamená být na sebe příliš přísný. Ve skutečnosti je to přesně naopak.

Čím více sebeláskyplnosti a soucitu k sobě dokážete pěstovat, tím lépe budete vybaveni k tomu, abyste se chovali k lidem kolem sebe stejně. Navíc konání dobra pro druhé může dát vašemu životu hlubší smysl. Může dokonce pomoci zlepšit vaše fyzické i duševní zdraví.

Následuje 12 způsobů, jak začlenit sebezdokonalování do vaší každodenní rutiny a zbavit se negativních myšlenek o sobě.

1. Pěstujte vděčnost

Pravděpodobně jste to slyšeli už milionkrát, ale vedení deníku vděčnosti o tom, za co jste vděční, může mít velký vliv na vaše myšlení.

Doporučuje se jako možnost používat zkratku GIFT (dárek), která vám pomůže identifikovat, za co jste vděční.

Technika GIFT

Když přemýšlíte o věcech, za které jste vděční, hledejte příklady:

• Grofth - Růst: osobní růst, například učení se nové dovednosti
• Inspirace: okamžiky nebo věci, které vás inspirovaly
• Friends - Přátelé/rodina: lidé, kteří obohacují váš život
• Tranquility - Klid: malé mezikroky, jako je vychutnání si šálku kávy nebo dobré knihy

Při sepisování věcí, za které jste vděční, nezapomeňte také uvést, proč jste za danou věc vděční. 

2. Pozdravte každého, koho potkáte

Ať už kývnete nebo se usmíváte na procházející cizí lidi, nebo říkáte „dobré ráno“ každému, kdo vstoupí do kanceláře, snažte se ocenit ty kolem sebe, když je uvidíte.

Díky tomu se můžete cítit více přítomní a propojení s lidmi kolem vás, i když s nimi nemáte blízký vztah.

3. Vyzkoušejte digitální detox

I krátké odpojení od technologií může mít příznivý vliv na vaše zdraví. Až příště nebudete mít co dělat, odložte na pár hodin svůj telefon.

Místo toho zkuste jít na procházku a spojit se se svými myšlenkami.

Odložte na pár hodin svůj telefon nebo si dokonce dejte celý den pauzu od elektronických zařízení. Místo toho zkuste vyrazit ven a spojit se s přírodou nebo se sejít s přáteli v reálném životě. 

Pamatujte: I krátká pauza od mobilu vám může pomoci odpočinout si a soustředit se na to, co vám přináší radost.

4. Používejte pozitivní vnitřní dialog

Je snadné se nechat unést přílišnou přísností a kritickým pohledem na své vnímané selhání. Tento negativní a neproduktivní vnitřní monolog může snížit naši celkovou motivaci.

Pokud si například neustále říkáte, že nejste dobrý člověk, je těžké najít motivaci k podniknutí kroků k sebezdokonalování. Je důležité zpochybnit negativní přesvědčení, která o sobě máte.

Procvičujte si pozitivní vnitřní dialog tím, že uvedete fakt a navážete na něj optimistickým komentářem.

Fakta + optimismus = pozitivita

Až se příště budete cítit zahlceni, zkuste si říct:

• „Vím, že tato změna bude náročná, ale vložil jsem do ní hodně smysluplných myšlenek a zvážil všechny možnosti, které se mi nabízely (fakt), takže si jsem jistý, že v tuto chvíli dělám to nejlepší, co můžu (optimismus).“

Nejtěžší je přistihnout se při negativním myšlení a záměrně se rozhodnout myslet jinak. Ale s trochou cviku to bude snazší.

5. Procvičujte si náhodné skutky laskavosti

Být laskavý k druhým vám může pomoci získat smysl a cítit se méně izolovaní.

Zkuste udělat pro někoho náhodně něco hezkého:

• Složte kompliment cizímu člověku.
• Kupte oběd svému kolegovi.
• Pošlete pohlednici příteli.
• Přispějte darem někomu v nouzi.

„Všimnete si, že se vám trochu zlepší nálada, když budete dělat dobro pro čirou radost."

6. Jezte alespoň denně jedno jídlo vědomě 

Když jste uprostřed hektického dne, je lákavé spěchat s jídlem, aniž byste naslouchali svému tělu.

Vědomé stravování se zaměřuje na to, abyste byli přítomni v daném okamžiku, když jíte. Dává vám šanci zkontrolovat své fyzické pocity i emoce (1).

Při příštím jídle si dejte na čas. Vnímejte různé chutě a textury. „Je to druh mini meditace, která může působit jako jednoduchý prostředek proti stresu.“

7. Dopřejte si dostatek spánku

Nedostatek úplného odpočinku může způsobit, že se budete po celý den cítit mrzutí a neproduktivní. Snažte se každou noc spát 7 až 9 hodin (2).

Následují způsoby, jak zlepšit kvalitu svého spánku:

• snížením konzumace kofeinu v pozdních hodinách
• užíváním doplňku stravy s melatoninem
• relaxací v teplé vaně nebo sprše před spaním

8. Dýchejte vědomě

Věnujte chvíli soustředění na své dýchání, ať už jste na autobusové zastávce, ve frontě v obchodě s potravinami nebo se chystáte spát.

Ukázalo se, že i několik minut hlubokého dýchání denně nastartuje relaxační reakci našeho těla a reguluje stres.

Hluboké dýchání 

Vyzkoušejte následující techniku:

• Nadechněte se jako obvykle.
• Vydechněte a ujistěte se, že nádech trvá déle.
• Tento postup opakujte, dokud se nezačnete cítit uvolněně. Pokud dáváte přednost počítání, zkuste se nadechnout na 4, zadržet dech na 7 a vydechnout na 8.

9. Uklízejte 30 minut

Způsob, jakým se cítíte ve svém domově, může ovlivnit, zda bude váš čas strávený v něm regenerační nebo stresující.

Až budete mít příště 30 minut volného času, nastavte si časovač a pusťte se do rychlých domácích prací, které vám trochu rozjasní den, například:

• čištění zrcadla v koupelně
• pověsit ten obrázek, který se vám líbí, ale ještě jste se nedostali k tomu, abyste ho vystavili
• úklid stolu

Odměňte se tím, že si uděláte čas a užijete si svůj zkrášlený prostor.

10. Odpusťte sobě i ostatním

Držet se lítosti, bolesti a zášti ubližuje ostatním. Ale ubližuje to i vám. Když pociťujete některou z těchto emocí, ovlivňuje to vaši náladu a to, jak se chováte k ostatním, včetně sebe sama. 

„Neochota odpustit vede k negativním myšlenkám. Rozhodněte se odpustit a dejte si předsevzetí, že nikdy nepůjdete spát rozlobení.“

11. Věnujte se péči o sebe

O péči o sebe často uvažujeme jako o manikúře a lázeňských procedurách, které jsou skvělým způsobem, jak se zbavit stresu. Avšak každodenní péče o sebe jde daleko za hranice hýčkání. „Jde také o správné stravování a dostatek živin pro podporu mozku a těla."

Stejně tak se ujistěte, že cvičíte nebo vědomě pohybujete svým tělem, věnujete čas kontaktům s ostatními a máte čas na odpočinek a relaxaci.

Nemusí to být časově náročné úsilí. Hledejte si během dne krátké 10- nebo 20minutové chvilky, kdy se můžete vydat ven na procházku nebo si připravit misku čerstvého ovoce.

12. Buďte k sobě laskaví

Mnozí z nás mají ve zvyku přemýšlet o něčem, co nám bylo řečeno, a často si to v duchu přehrávat. 

Místo toho, abychom si věci brali osobně a byli k sobě kritičtí, doporučuje se projevovat empatii a pochopení pro druhou osobu, stejně jako pro sebe.

Zamyslete se nad všemi způsoby, jakými pozitivně ovlivňujete své okolí, a zkuste si je každý den zapisovat. Opět platí, že nemusí jít o žádné velkolepé činy.

Možná jste podrželi dveře někomu, kdo nesl těžké tašky. Nebo jste možná začali vařit čerstvou kávu v práci, když jste si všimli, že dochází.

Pokud zjistíte, že se stále snažíte změnit své rozpoložení, Jackson radí, abyste o tom přemýšleli takto: „Zítra je nový den, takže pokud se dnes kvůli něčemu vyčítáte, zbavte se toho a zítra začněte znovu.“

Pokud zjistíte, že se stále snažíte změnit svůj způsob uvažování, tak přemýšlejte o tom takto: „Zítra je nový den, takže pokud se dnes za něco trestáte, odpusťte si to a zítra začněte znovu.“

Buďte svým nejlepším přítelem

Zkuste se k sobě chovat stejně, jako byste se chovali k někomu, koho máte rádi. Mluvili byste neustále povýšeně se svým nejlepším přítelem, kdyby měl „špatný den“ a něco mu nevyšlo?

Doufejme, že ne. A neměli byste tak mluvit ani sami k sobě.

Závěr

Je běžné, že se člověk nechá unést snahou stát se nejlepší verzí sebe sama. Ale být lepším člověkem začíná tím, že se k sobě chováte se stejnou laskavostí, jakou chováte k ostatním.

To znamená, že se nesoudíte přísně, když nedosáhnete svých cílů. Je také důležité projevovat si trpělivost a soucit i ve špatných dnech.

Mějte na paměti, že existuje mnoho způsobů, jak se stát lepším člověkem, a ty, které výše uvádím jsou jen některé. Najděte si to, co vám přináší největší radost a je pro vás nejdůležitější, a snažte se to začlenit do svého každodenního života.

Dobrovolnictví 2-3 hodiny týdně vám zlepší zdraví a přidá pocit štěstí

Depositphotos

L.J. Devon. 11. září 2014, Natural News

Dávání otevírá dveře k lepší budoucnosti, přináší pocity užitečnosti a pospolitosti. Dávání je cestou k soucitnějšímu světu - obzvláště když je stejně jako přijímání prováděno od srdce. Dárek může ulehčit od břemene jak obdarovanému, tak i dávajícímu, přinášet jim pocity štěstí, které nakonec přispívají i k lepšímu zdraví.

Dávání nemusí být vždy v podobě materiální nebo peněžní. Poskytování příležitostí nebo svého času může být dokonce ještě hodnotnějším, než peněžní dar. Konec konců, čas bývá často ceněn více, než papírové peníze. Peníze lze vždy tisknout a vydělávat, avšak čas nelze nikdy získat zpět. Pokud tedy někdo obětovává svůj čas aby sloužil jiným, ve skutečnosti daruje i kus své duše. A protože je náš čas tolik posvátný, jeho darování prostřednictvím dobrovolnictví může mít na nás zpětný účinek v podobě štěstí a zdraví. Investováním vlastního času může dobrovolník komunitě předávat potřebnou energii a spouštět tak dále expandující energetický efekt mezi lidmi okolo.

Dobrovolnictví 2-3 hodiny týdně upevňuje zdraví seniorů

Z průzkumu, prováděného organizací the Baycrest Health Sciences vyplynulo, že dobrovolnická činnost v délce pouhých 2-3 hodin týdně může zlepšovat nejen pocity štěstí, ale také zdravotní stav. V této studii byly porovnávány tyto dva efekty mezi staršími dospělými dobrovolníky, kteří pracovali s různým časovým zatížením. Výsledkem byly velmi pozitivní výsledky u těch, kteří věnovali jiným svůj čas - jejich altruismus jim přinášel i pozitivní zdravotní účinky.

Dr. Nicole Anderson se spojila z vědci z the Canadian and American academic centers a prošli celkem 73 vědeckých studií na toto téma za posledních 45 let. Všechny tyto studie byly zaměřeny na seniory a jejich dobrovolnické aktivity a uváděly jejich působení na zdravotní stav. Vyhodnocováno bylo působení psychologické, fyzické a poznávací. Zapojení senioři byli ve studiích dotazováni na své pocity štěstí, tělesného zdraví, na výskyty depresí a všeobecné spokojenosti se životem.

„Naším cílem bylo dobrat se ke komplexnějšímu náhledu na přínosy, které vnáší dobrovolníci mezi starší dospělé lidi,“ řekla Dr. Anderson. „Objevili jsme množství trendů, které přesvědčivě ukazují, že dobrovolnictví je důležitou životní součástí pro zajištění zdraví a pocitů pohody.“

Čím více se senioři věnují dobrovolnictví, tím méně bývají ohroženi demencí

Skupina vědců zjistila, že mezi seniory měli největší zdravotní prospěch z dobrovolnictví ti, kteří trpěli nejhoršími chronickými potížemi. Jakmile začali v komunitách pracovat s jinými, posilovaly se jejich vztahy a tyto pak měly blahodárný vliv na jejich psychiku. Vědci uvádí, že dobrovolnická činnost dokáže snižovat deprese a odstraňovat tělesné potíže mezi seniory. Kromě toho, že prodlužuje dlouhověkost, bývá dobrovolnictví spojováno s odstraňováním tělesných omezení a s všeobecným zlepšením kvality života. „Když to shrneme, pak tyto výsledky ukazují, že dobrovolnictví souvisí se zlepšováním zdraví i se zvyšováním tělesné aktivity. A to jsou změny, které lidem poskytují ochranu před mnoha zdravotními potížemi,“ řekla Dr. Andersonová.

Vědci ale došli také ke zjištění, že příliš mnoho času věnovaného dobrovolnictví může mít také opačný efekt. Jako optimální míru tak určili asi 100 hodin za rok - tomu odpovídají 2-3 hodiny týdně.

Došlo se také ke zjištění, že dobrovolnictví může redukovat vznik demence u starších jedinců. V současnosti demence postihuje seniory na celém světě až v počtu 30 miliónů nových případů ročně. V roce 2030 bude podle odhadů demencí postižen dvojnásobek seniorů, než je dnes. Vědecký tým tedy pokládá otázku, proč se výzkum v neurovědě vůbec nezaměřuje na přínosy dobrovolnictví s ohledem na zmírnění demencí nebo oddálení jejich nástupu.

„Rádi bychom dosáhli toho, aby vědci ve svých příštích studiích prováděli více objektivních zkoumání našich kognitivních schopností. Velmi zajímavé výsledky by mohlo přinést ještě pokročilejší neuropsychologické testování, aby se odhalila souvislost mezi dobrovolnictvím a riziky demence a jejích spouštěčů a poruchami poznávacích schopností,“ uvádí se v závěru studie, zmíněné na začátku článku.

Použité zdroje:
https://www.baycrest.org/smart-aging/mental-health-sa/evidence-mounting-that-older-adults-who-volunteer-are-happier-healthier/
https://science.naturalnews.com/dementia.html

Originál: https://www.naturalnews.com/046823_volunteering_health_seniors.html

Svůj život si můžete prodloužit tím, že budete nezištně pomáhat druhým

Originál: https://www.naturalnews.com/033862_longevity_volunteering.html