Ovzduší

Více než čtyřicet procent obyvatel dýchalo v roce 2008 vzduch s příliš vysokými koncentracemi rakovinotvorných látek.

Vyplývá to ze Zprávy o stavu ovzduší, kterou v listopadu 2009 dostala na stůl vláda ČR.

Ještě horší situace je u přízemního ozonu: Ovzduší s nadlimitními hodnotami dýchalo vloni 69 procent lidí. U mikroskopických částic prachu to bylo 15 procent obyvatel.

"Nejhorší oblastí z hlediska znečištění ovzduší zůstává Ostravsko-Karvinská oblast (zatížení průmyslem a energetikou) a aglomerace Praha a Brno (zatížení dopravní)," konstatuje se v dokumentu.

Pozitivním trendem je, že se znečištění ovzduší v posledních letech mírně zlepšuje. "V meziročním srovnání se zlepšila kvalita ovzduší a zmenšilo se území, na kterém byly překročeny imisní limity," uvádí ekologická zpráva.

Ovzduší s nadlimitními hodnotami drobných částic prachu dýchalo vloni o 17 procent obyvatel méně než v roce 2007. V případě rakovinotvorného benzo(a)pyrenu to bylo o 11 procent lidí méně.

Pomohla i ekonomická krize

Zpráva o stavu životního prostředí konstatuje, že se české ovzduší v uplynulém roce zlepšilo také díky hospodářské krizi.

"Je pravděpodobné, že se na tomto vývoji podílelo zpomalení hospodářského růstu a následný ekonomický pokles v průběhu 4. čtvrtletí 2008 v důsledku nastupující globální ekonomické krize," uvádí se v dokumentu.

"Přes určité zlepšení však situace zůstává nevyhovující," upozorňuje zpráva, kterou ve spolupráci s Českým hydrometeorologických ústavem a dalšími institucemi připravila CENIA, informační agentura životního prostředí.

Nejšpinavější ovzduší? Ostrava - Bartovice

I když vzduch s nadlimitními hodnotami rakovinotvorných látek dýchalo vloni méně lidí než v předchozích letech, na některých místech naopak koncentrace vzrostla.

Největší nárůst zaznamenaly stanice Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě-Porubě, menší pak v Ostravě-Bartovicích, Ostravě-Přívozu a v Českém Těšíně.

"Nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu byla naměřena, stejně jako v předchozích letech, v Ostravě-Bartovicích, kde byla hodnota cílového imisního limitu překročena více než 9krát," uvádí se ve zprávě Českého hydrometeorologického ústavu, která byla jedním z podkladů Zprávy o stavu životního prostředí v roce 2008.

Problém malých vesnic

Karcinogenní látky v ovzduší ovšem nejsou problémem jen velkých aglomerací, ale i malých obcí.

Na vesnicích sice nejsou drahé měřící přístroje, ovšem podle expertů zde ovzduší otravují exhalace například ze starých neekologických kotlů, v nichž lidé spalují nekvalitní uhlí nebo dokonce odpadky.

"Znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem je problémem jak v dopravně a průmyslově zatížených oblastech, tak i v malých sídlech (lokální topeniště)," uvádí se ve Zprávě o stavu životního prostředí.

Výzkum Státního zdravotního ústavu před časem například ukázal, že v relativně čistém prostředí obce Havlovice nad Úpou v podhůří Krkonoš se do ovzduší dostalo z domácích komínů šestkrát více rakovinotvorných látek než, které vyprodukuje průměrná tepelná elektrárna po odsíření.