Vědci se spletli. Solte podle chuti, ale přiměřeně

Dříve byla sůl oceňována jako bílé zlato. Pak jí někteří zastánci zdravé výživy vůbec nemohli přijít na jméno! Dnes je jasné, že sůl není třeba zatracovat.

Často slýcháme, jak přehnané solení škodí: způsobuje prý ledvinové kameny, vysoký tlak, potíže s játry nebo otékán končetin. Je to ale vůbec pravda? Britští vědci z University of Exeter vyhledali v lékařské literatuře celkem 2600 prací, které zkoumaly, jaký vliv má omezení spotřeby soli na zdravotní stav lidí. Zjistili, že drtivá většina studií na tuto otázku neodpovídá.

Takže: Solit či nesolit?  

Ve veřejnosti převládá názor, že solit je nezdravé a omezení soli se doporučuje jako prevence všech možných zdravotních problémů. Tato tradiční moudra však zatím nemají jednoznačnou oporu v žádných důkazech ani studiích. Že by nadměrné solení způsobovalo ledvinové kameny, vysoký tlak, potíže s játry nebo mělo přímou souvislost s otékáním končetin, není dokázáno. Je pravda, že dostatečné množství soli získáme z potravin, aniž bychom museli dosolovat, na druhou stranu zdravé tělo se jejího nadbytečného množství dokáže rychle zbavit - jde však o energeticky velmi náročné a složité pochody. Je jen spekulace, zda je tím organizmus nějak přetěžován.

Myslete na ledviny

Jistě ale dnes už víme, že při některých chorobných stavech tělo skutečně nedokáže se solí správně hospodařit, a proto je třeba její konzumaci omezit - například při snížené funkci ledvin.

Bez soli do mdlob

Sůl má nezastupitelné místo v našem životě a působí nejen na naše chuťové pohárky. Je také nezbytná pro naše zdraví. Její přiměřené množství, cca 5 g denně, zabezpečuje všechny životně důležité tělesné funkce, normální činnost nervů a svalů, aktivizuje řadu enzymů i produkci žaludečních šťáv. Při nedostatku soli je ohroženo trávení cukrů, klesá krevní tlak, můžete pociťovat zvýšenou ranní únavu a dokonce i neuralgii.

Akutně bývají ohroženi sportovci při dlouhodobé zátěži, kdy nadměrným pocením mohou ztratit tak významné množství soli, až organizmu přivodí slabost a mdloby.

Dlouhodobý nedostatečný příjem soli je nebezpečný především pro starší lidí, u nichž kombinace potlačování žízně a snižování příjmu chloridu sodného vede k odvodňování organismu s možným následným kolapsem oběhových funkcí.

Všeho moc škodí

I když je sůl pro náš život nezbytná, její přemíra může  přece jen při dlouhodobém účinku působit dráždivě. Množství chloridu sodného, které dnes lidé přijímají ve formě kuchyňské soli nejvíce v různých pochutinách a polotovarech, překračuje skutečnou potřebu organismu.

Nadbytkem sodíku z průmyslově vyráběné potravy dochází v organizmu k významnému porušení přirozené rovnováhy dvou prvků. Osoby, které jedí hodně kuchyňské soli, vylučují až devětkrát více draslíku než lidé s její omezenou spotřebou.

Nedostatek draslíku pak podle některých teorií zřejmě vede k civilizačním nemocem, jako je artritida či osteoporóza. Proto může být vhodné zkusit používat místo kuchyňské soli (NaCl) zdravější draselnou sůl s 90 % KCl.

Senzační slané kompoty: Znáte je?

Zavařování ovoce se solí je nízkokalorické, dietní, zdravé a výborné. Sůl "vytáhne" sladkost z ovoce a kompot je přirozeně sladký. Lze ho konzumovat už za šest týdnů a vydrží i tři roky. Nejlépe se hodí lesní plody nebo meruňky. K nim už potřebujeme jen převařenou vodu a sůl.

Návod

Zavařovací sklenice plníme co nejúsporněji, aby v nich ovoce zabralo maximum místa. Na každou 0,7 l sklenici přidáme špetku soli a ovoce zalijeme studenou převařenou vodou. Zavíčkujeme a obvyklým způsobem sterilizujeme.