"Nezletilým dětem média a školy podsouvají možnost změny pohlaví.“ – Pynelopi Cimprichová

1. května 2023

Ing. Mgr. Pynelopi Cimprichová, 1. místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie, vystudovala farmacii na Univerzitě Komenského v Bratislavě a VŠE v Praze. Její rodiče přišli do Československa z Řecka, odkud je vyhnala krvavá občanská válka. V současné době se do hloubky zabývá mimo jiné možností změny pohlaví již v základních a středních školách – možností, kterou podrobuje tvrdé kritice, a to nejenom kvůli zdravotním dopadům.

O čem se mlčí - Ondřej Dostál

2. května 2023

Stanislav Novotný se ptá Ondřeje Dostála, proč stále nakupujeme experimentální vakcíny, které poté vyléváme, když chybí peníze na základní léky a antibiotika, čímž stát ztrácí svoji zdravotnickou suverenitu.

Pro připomenutí - Evropě docházejí léky, jaký je důvod?

- Pixabay

V celém bloku chybí běžné léky včetně antibiotik a léků proti bolesti pro děti. Zde se dozvíte, co se s tím dělá.

Carlo Martuscelli, 29. ledna 2023 15:03

Když se cítíte pod psa, poslední věc, kterou chcete dělat, je šlapat od lékárny k lékárně a hledat základní léky, jako je sirup proti kašli a antibiotika. Mnoho lidí v Evropě, kteří čelí obzvláště drsné zimní sezóně, však musí dělat právě to.

Od konce roku 2022 hlásí země EU vážné problémy se sháněním některých důležitých léků a většina z nich se nyní potýká s jejich nedostatkem. Jak špatná je tedy situace a co se s ní dělá? POLITICO vás seznámí s hlavními body.

Jak vážný je nedostatek léků?

V průzkumu skupin zastupujících lékárny ve 29 evropských zemích, včetně členů EU a také Turecka, Kosova, Norska a Severní Makedonie, téměř čtvrtina zemí hlásila nedostatek více než 600 léků a 20 procent hlásilo nedostatek 200-300 léků. Tři čtvrtiny zemí uvedly, že nedostatek léků byl tuto zimu horší než před rokem. Skupiny ve čtyřech zemích uvedly, že nedostatek byl spojen s úmrtími.

Tento obraz je podložen údaji od regulačních orgánů. Belgické úřady hlásí nedostatek téměř 300 léků. V Německu je to 408 léků, zatímco v Rakousku v současné době nelze v lékárnách koupit více než 600 léků. V Itálii je seznam ještě delší - zahrnuje více než 3 000 léků, ačkoli se v mnoha případech jedná o různé formulace téhož léku.

Kterých léků se to týká?

Antibiotika - zejména amoxicilin, který se používá k léčbě infekcí dýchacích cest - jsou nedostatková. Nedostatkové jsou i další skupiny léků, včetně sirupu proti kašli, dětského paracetamolu a léků na krevní tlak.

Proč k tomu dochází?

Jde o kombinaci zvýšené poptávky a snížené nabídky.

Sezónní infekce - především chřipka a respirační syncytiální virus (RSV) - začaly brzy a jsou silnější než obvykle. U dětí také neobvykle propukla epidemie krčního onemocnění Streptokoková infekce A. Odborníci se domnívají, že neobvykle vysoká aktivita nemocí souvisí s oslabeným imunitním systémem, který se kvůli výlukám již nevyzná ve škále mikrobů, jež nás obklopují v každodenním životě. Tato náročná zima po několika klidných letech (s výjimkou COVID-19) zastihla výrobce léků nepřipravené.

Na farmaceutické společnosti doléhá také inflace a energetická krize, které ovlivňují nabídku.

V loňském roce společnost Centrient Pharmaceuticals, nizozemský výrobce aktivních farmaceutických složek, uvedla, že její závod vyrábí o čtvrtinu méně než v roce 2021 kvůli vysokým nákladům na energie. V prosinci byla společnost InnoGenerics, další nizozemský výrobce, zachráněna vládou poté, co vyhlásila bankrot, aby udržela svou továrnu v provozu.

Výsledkem je podle společnosti Sandoz, jednoho z největších výrobců na evropském trhu s generiky, obzvláště "napjatá situace v zásobování". Mluvčí sdělil serveru POLITICO, že mezi další viníky patří nedostatek surovin a omezené výrobní kapacity. Dodali, že Sandoz je v současné době schopen uspokojit poptávku, ale "čelí výzvám".

Jak reagují vlády?

Některé země brzdí vývoz, aby ochránily domácí zásoby. V listopadu řecký regulátor léčiv rozšířil seznam léků, jejichž další prodej do jiných zemí - tzv. paralelní obchod - je zakázán. Rumunsko dočasně zastavilo vývoz některých antibiotik a léků proti bolesti pro děti. Začátkem ledna Belgie zveřejnila vyhlášku, která úřadům umožňuje zastavit vývoz v případě krize.

Tato zmrazení mohou mít následné účinky. Dopis evropské komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové adresovaný řeckému ministru zdravotnictví Thanosu Plevrisovi ho požádal, aby vzal v úvahu dopady zákazů na třetí země. "Členské státy se musí zdržet přijímání vnitrostátních opatření, která by mohla ovlivnit vnitřní trh EU a znemožnit přístup k lékům potřebným v jiných členských státech," napsala Kyriakidesová.

Německá vláda zvažuje změnu zákona s cílem zmírnit požadavky na zadávání veřejných zakázek, které v současné době nutí zdravotní pojišťovny nakupovat léky tam, kde jsou nejlevnější, a soustřeďují tak dodávky do rukou několika výrobců, kteří jsou cenově nejkonkurenceschopnější. Podle nového zákona by kupující museli nakupovat léky od více dodavatelů, včetně těch dražších, aby bylo zásobování spolehlivější. Nizozemsko nedávno zavedlo zákon, podle něhož musí prodejci udržovat zásoby na šest týdnů, aby překlenuli nedostatek léků, a ve Švédsku vláda navrhuje podobná pravidla.

Na podrobnější úrovni výbor vedený regulačním orgánem EU pro léčiva, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), doporučil uvolnit pravidla, která by mimo jiné umožnila lékárnám vydávat pilulky nebo dávky léků jednotlivě. V Německu zašel předseda Německé lékařské asociace tak daleko, že vyzval k vytvoření neformálních "bleších trhů" s léky, kde by lidé mohli své nepoužité léky dávat pacientům, kteří je potřebují.

A ve Francii a Německu začali lékárníci vyrábět vlastní léky - i když vzhledem k rozsahu nedostatku to pravděpodobně nepřinese velký rozdíl.

Může to EU napravit?

Teoreticky by EU měla být na řešení krize v celém bloku připravena více než kdy jindy. Nedávno modernizovala své právní předpisy, aby se mohla vypořádat se zdravotními hrozbami, včetně nedostatku léčiv. Agentura EMA získala rozšířené pravomoci k monitorování nedostatku léků. A byl zřízen zcela nový orgán, Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné zdravotní situace (HERA), který má pravomoc jít na trh a nakupovat léky pro celý blok.

Ale ne všichni souhlasí s tím, že je to zatím tak špatné.

Minulý čtvrtek se EMA rozhodla nepožádat Komisi, aby nedostatek amoxycilinu prohlásila za "závažnou událost" - což je oficiální označení, které by vyvolalo určitá (omezená) opatření v celé EU - s tím, že současná opatření situaci zlepšují.

Pracovní skupina Evropské agentury pro léčivé přípravky pro nedostatek léků by mohla ve čtvrtek rozhodnout, zda doporučí Komisi, aby nedostatek léků prohlásila za "závažnou událost" - oficiální označení, které by spustilo určitá (omezená) opatření v celé EU. Řídící skupina EMA pro nedostatek léků by měla pravomoc vyžádat si od dodavatelů údaje o zásobách léků a výrobní kapacitě a vydat doporučení, jak nedostatek zmírnit.

Při vystoupení před zdravotnickým výborem Evropského parlamentu vrchní představitelka Komise pro zdravotnictví Sandra Gallina uvedla, že chce "trochu odmítnout myšlenku, že existuje obrovský nedostatek", a řekla, že je možné používat alternativní léky.

A další se domnívají, že se situace časem zlepší. "Myslím, že se to vyřeší samo, ale to závisí na vrcholu infekcí," řekl Adrian van den Hoven, generální ředitel lobby generických léků Medicines for Europe. "Pokud jsme dosáhli vrcholu, nabídka to rychle dožene. Pokud ne, pravděpodobně to nebude dobrý scénář."

Svými reportážemi přispěly Helen Collisová a Sarah-Taïssir Bencharifová.

Originál: politico.eu

Shrnutí a bližší vysvětlení

Jak je výše uvedeno Brusel potvrdil, že nedostatek léků ve 4 zemích bloku je spojen s úmrtími. Rumunsko už zakázalo vývoz antibiotik ze země! A další země zákazy, známé z éry počátku epidemie Covid připravují. Léky v Evropě nejsou. Německo vymyslelo, že aby bylo léků dost, budou se organizovat ve městech bleší trhy, na kterých si lidé budou moci vyměňovat mezi sebou léky. Francie zase vymyslela, že se EU vrátí do středověku, a lékárníci a mastičkáři budou zase ve svých krámcích míchat léky pro lidi. Léky nejsou protože nejsou klíčové suroviny (API) k jejich výrobě. Výroba API látek je náročná na energie.

Nejsou léky, protože je není z čeho vyrábět

V EU už loni v létě ukončila, a nebo omezila výrobu řada firem produkujících látky API, protože jejich výroba se v Evropě za stávajících cen energií nevyplatila. Co udělal Brusel, a další země EU, aby výrobu zachránil. Nic. Teď se dostavil důsledek – nejsou léky, protože je není z Čeho vyrábět! Politika Green Deal a válka na Ukrajině a sankce na Rusko tak mají na svém kontě první zemřelé Evropany. Po autoprůmyslu Brusel zlikviduje i farmaceutický průmysl. Snad jediní Holanďané měli loni odvahu a krachujícího výrobce látek API, který vyrábí v Holandsku zachránili před krachem!

O tom, že v EU bude kvůli nedostatkům látek API dovážených z Číny nedostatek léků se v Bruselu ví už od roku 2013! (Není to překlep!) Stejně jako u čipů, i u látek API zase Bruselští úředníci zaspali!

Zatím co v Bruselu spokojeně spali, už v roce 2020 Indie nařídila investovat do produkce API 1,3 miliardy USD, protože Indie sice vyvážela do USA léky představující 40% americké spotřeby generických léků, ale 70% látek nutných pro tento dovoz dovážela z Číny!

EU byla před energetickou krizí už v roce 2019 závislá na dovozu čínských látek API ze 22%, a to představovalo 778 tisíc tun! Přesto Brusel nechal loni v létě krachovat evropské výrobce API a omezovat je výrobu kvůli drahým energiím. EU si přitom dokázala před krizí vyrobit sama jen 51,9% látek API, bez kterých léky prostě nevyrobíte!

K autům, respektive čipům

Škoda Auto omezuje výrobu, protože nejsou čipy! V Kolíně zastavili dokonce výrobu!

A čipy nebudou, hlásí experti na světový trh s čipy! Proč nejsou čipy v EU, když jsou čipy v Číně, Vás ovšem překvapí! Soudruzi v Bruselu totiž zase udělali chybu. Nařídili výrobu chytrých aut, ale zapomněli na jednoduchou rovnici – auto na spalovací motor rok 2010 = 300 čipů, auto na zelený bruselský spalovací motor rok 2020 = 1000 čipů, elektromobil rok 2023 = 5000 čipů!

Čínští plánovači vše pochopili, a tak naplánovali na rok 2030 už spotřebu 120 miliard čipů jen pro výrobu automobilů, a naplánovali také jejich výrobu. Bruselští plánovači zase nic nepochopili, a tak loni v červenci, když už každý věděl, že čipy nebudou, naplánovali na rok 2030 jen spotřebu 33 miliard čipů pro autoprůmysl EU, ale ne jejich výrobu!

Z jednoduchého srovnání Bruselských a Pekingských plánů vyplývá, že Čína bude vyrábět 4 krát více aut než Evropa, ale jen když na Evropu zbydou nějaké čipy! Jak vidíte v Bruselu sedí úřední Blbci, kteří nezvládnou ani matematiku 5. třídy základní školy!

Nebo je to úmysl?