Africké opičí neštovice se šíří v obohacovaných zemích EU

• Následuje: WHO, Opičí neštovice - Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Slovanka, 20. května 2022

Nedávno jsem se zde zmínila o předpokladu, že by mohly být opičí neštovice nástupcem covidu, kterého se dnes už nikdo, kdo si jím prošel jako běžným nachlazením (což je drtivá většina lidí), nebojí. Opičí neštovice mají mimo jiné i velmi jasně viditelné příznaky, i když podle všeho nejde o nějak zásadně nebezpečnou nemoc, zřejmě jde o nemoc, která má projevy blíž k planým neštovicím, než k těm pravým, které jsou velmi smrtelné.

Každopádně by byly opičí neštovice perfektní záminkou pro  další lockdowny, uzavírání hranic a mnohá jiná nesmyslná omezení, jejichž jediným cílem je zavedení systému ve stylu „globálního feudalismu“. WHO se jejich současné šíření po Evropě velmi hodí, tato globalistická organizace si po summitu, který proběhne příští týden – a na němž mají ministři zdravotnictví členských zemí předat své kompetence – může ihned vyzkoušet, jak bude zdravotní diktatura pod kuratelou WHO plošně fungovat.

Výskyt opičích neštovic v Evropě

Po sedmi potvrzených případech opičích neštovic ve Velké Británii  se nakažlivé kožní onemocnění, které má původ v Africe, rozšířilo také do Španělska a Portugalska. Podle španělských zdravotnických úřadů se jen v Madridu virem nakazilo osm lidí. V Portugalsku je v květnu 20 podezřelých a 14 potvrzených případů v Lisabonu a údolí Tagus.

Virus se také objevil ve švédském Stockholmu, kde jej zatím potvrdili u jedné osoby. Původ nakažené osoby samozřejmě není uveden. Včera se pro změnu objevil první případ ve Francii. V Itálii již odhalili asi 20 případů, ale odhadují, že jich brzy budou tisíce.

Virus se přenáší kontaktem s nakaženými zvířaty nebo intenzivním kontaktem s nakaženými lidmi či kontaminovaným materiálem – buď kousnutím či škrábnutím od zvířat, ale také kapénkovou infekcí nebo výměnou tělesných sekretů (včetně potu). Prokázána je i cesta přenosu kontaktem s uhynulými zvířaty nebo konzumací špatně tepelně upraveného masa.

Příznaky opičích neštovic

Příznaky byly zatím spíše mírné – bez vážného onemocnění. Patří mezi ně horečka, zimnice, bolest hlavy, bolest svalů, otoky lymfatických uzlin nebo extrémní únava. Mezi jedním a pěti dny po horečce se však vyrážky rozšíří na obličej a tělo. Po několika týdnech by příznaky měly odeznít.

Poslední významnější ohnisko se objevilo v roce 2003 se 47 nakaženými v USA, zemí původu byla africká Ghana prostřednictvím importovaných divokých zvířat. Další dva případy  byly zaznamenány v USA v roce 2020 a jeden případ ve Spojeném království v roce 2019.

Dosud se však opičí neštovice vyskytovaly především na africkém kontinentu.

V případech v Madridu však nyní zdravotní experti předpokládají infekci prostřednictvím tělesných sekretů, protože všech osm pacientů jsou homosexuální muži. Také v Portugalsku byli zvláště postiženi muži s homosexuálními kontakty (zpravodajská agentura Lusa, DiePresse ).

Ohlas, který epidemie vyvolala v mainstreamových médiích (včetně zmínky o zemi původu v Africe), dokazuje, že virus opičích neštovic nemusí být tak neškodný. Německý lékařský časopis také varuje : „S ohledem na případy ve Velké Británii Institut Roberta Kocha (RKI) informoval lékaře v Německu o virové infekci již před novými informacemi ze Španělska a Portugalska.“

Nejde však nejspíš ani tak o to, že by se jednalo o virus – zabiják, ale může jít o další možnost, jak udržet Evropany ve strachu a absolutní poslušnosti. I proto je mainstreamové pokrytí tak důležité, jde o stejný scénář jako u covidu  – také tam nás nějakou dobu „krmila“ korporátní média šílenými záběry z Číny, aby nám poté bylo sděleno, že „virus zabiják“ je v Evropě.

Opičí neštovice sice zatím nejsou prezentovány jako zabiják, ale úplně postačí pohled na to, jak vypadá nakažený – a mnoho lidí bude rázem vyděšeno. Navíc nikdo netuší, zda nám již někde v laboratoři nechystají nějakého nakažlivějšího a nebezpečnějšího mutanta.

Cenzura mainstreamem

Co lze z logických závěrů snadno vidět, je spojení s invazní trasou Afričanů. Toto téma je však v EU  cenzurováno mainstreamem: Španělsko, Itálie a Portugalsko jsou přece vstupní branou z Afriky. Velká Británie je také hlavní cílovou zemí Afričanů z bývalých britských kolonií, stejně jako Francie je oblíbená u migrantů z kolonií francouzských. Švédsko se pro změnu může „chlubit“ největší somálskou komunitou v Evropě.

Wikipedie

Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené virem opičích neštovic (Monkeypox virus, MPXV) které se objevuje u některých druhů zvířat i u lidí.^[1] Prvotní projevy onemocnění zahrnují horečku, bolest hlavy, svalů, zduření mízních uzlin a pocit únavy. To je následováno vyrážkou ve formě půchýřků a poté stroupků. Časová prodleva mezi nákazou a prvními symptomy je přibližně 10 dní a symptomy přetrvávají 2-4 týdny.^[2]

Opičí neštovice se přenáší manipulací s masem volně žijících zvířat, zvířecím kousnutím nebo škrábnutím, kontaktem s tělesnými tekutinami nebo blízkým kontaktem s nakaženou osobou. Běžně je virus rozšířen spíše mezi africkými hlodavci. ^[3] Diagnóza onemocnění se provádí testem na přítomnost DNA viru v lézi.^[4]

Onemocnění lze předcházet vakcínou proti pravým neštovicím, kde je prokázána účinnost nejméně z 85 %. K léčbě se pak využívají různá antivirotika, nejčastěji tecovirimat.^[5]

Opičí neštovice - Spojené království Velké Británie a Severního Irska

18. května 2022

Situace v kostce

Dne 13. května 2022 byly WHO oznámeny dva laboratorně potvrzené případy a jeden pravděpodobný případ opičích neštovic, pocházející ze stejné domácnosti, ve Spojeném království. Dne 15. května byly hlášeny další čtyři laboratorně potvrzené případy mezi návštěvníky služeb sexuálního zdraví, kteří se prezentovali onemocněním vezikulární vyrážkou u mužů majících sex s muži (MSM).

V rámci reakčních opatření byl zřízen tým pro řešení incidentu, který koordinuje úsilí o vysledování kontaktů.

Na rozdíl od sporadických případů s vazbou na cestování do endemických zemí (viz Zprávy o výskytu onemocnění opičími neštovicemi ve Spojeném království zveřejněné 16. května 2022) nebyl dosud potvrzen žádný zdroj nákazy. Na základě aktuálně dostupných informací se zdá, že k nákaze došlo lokálně ve Spojeném království. Rozsah místního přenosu je v této fázi nejasný a existuje možnost identifikace dalších případů.

Popis případů

Dne 13. května 2022 Spojené království oznámilo WHO dva laboratorně potvrzené případy a jeden pravděpodobný případ opičích neštovic. Všechny tři případy patří do stejné rodiny.

Pravděpodobný případ je epidemiologicky spojen se dvěma potvrzenými případy a plně se zotavil. U prvního identifikovaného případu (indexový případ) se 5. května objevila vyrážka a 6. května byl přijat do nemocnice v Londýně ve Spojeném království. Dne 9. května byl případ převezen do specializovaného infekčního centra k pokračující péči. Opičí neštovice byly potvrzeny 12. května. U dalšího potvrzeného případu se 30. dubna objevila vezikulární vyrážka, 13. května byly potvrzeny opičí neštovice a jeho stav je stabilizovaný.

U obou potvrzených případů byla pomocí reverzní transkriptázové polymerázové řetězové reakce (RT PCR) na stěrech z vezikul 12. května a 13. května identifikována západoafrická kladu opičích neštovic.

Dne 15. května byla WHO informována o dalších čtyřech laboratorně potvrzených případech, všechny byly identifikovány mezi MSM navštěvujícími služby sexuálního zdraví a projevující se vezikulární vyrážkou. U všech čtyř byla potvrzena západoafrická kladu viru opičích neštovic.

Epidemiologie onemocnění

Opičí neštovice jsou lesní zoonóza s náhodnými infekcemi u lidí, které se obvykle vyskytují v lesnatých oblastech střední a západní Afriky. Způsobuje ji virus opičích neštovic, který patří do čeledi ortopoxvirů. Opičí neštovice se mohou přenášet kapénkovou expozicí prostřednictvím vydechovaných velkých kapének a kontaktem s infikovanými kožními lézemi nebo kontaminovanými materiály. Inkubační doba opičích neštovic je obvykle 6 až 13 dní, ale může se pohybovat od 5 do 21 dní.  Onemocnění často probíhá samovolně a jeho příznaky obvykle spontánně odezní během 14 až 21 dnů. Příznaky mohou být mírné nebo závažné a léze mohou být velmi svědivé nebo bolestivé. Zvířecí rezervoár zůstává neznámý, je však pravděpodobné, že se nachází mezi hlodavci. Známými rizikovými faktory jsou kontakt s živými a mrtvými zvířaty při lovu a konzumace zvěřiny nebo masa z keřů.

Existují dvě kladiny viru opičích neštovic: západoafrická kladina a kladina z Konžské pánve (střední Afrika). Ačkoli infekce virem opičích neštovic západoafrického klanu někdy vede u některých jedinců k těžkému onemocnění, onemocnění obvykle probíhá samovolně. U západoafrického kladu je zdokumentován poměr úmrtnosti kolem 1 %, zatímco u kladu z Konžské pánve může dosahovat až 10 %. Vyššímu riziku jsou vystaveny také děti a opičí neštovice během těhotenství mohou vést ke komplikacím, vrozeným opicím nebo narození mrtvého dítěte.

Mírnější případy opičích neštovic mohou zůstat nezjištěny a představují riziko přenosu z člověka na člověka. Je pravděpodobné, že u osob, které cestují nebo jsou jinak vystaveny infekci, existuje jen malá imunita vůči infekci, protože endemické onemocnění je obvykle geograficky omezeno na části západní a střední Afriky. V minulosti se ukázalo, že očkování proti pravým neštovicím chrání před opičími neštovicemi. V roce 2019 byla sice schválena jedna vakcína (MVA-BN) a v roce 2022 jedna specifická léčba (tecovirimat) proti opičím neštovicím, tato protiopatření však zatím nejsou široce dostupná a populace na celém světě mladší 40 nebo 50 let již nemají prospěch z ochrany, kterou poskytovaly předchozí programy očkování proti neštovicím.  

Reakce veřejného zdravotnictví

Zdravotnické úřady ve Spojeném království zřídily tým pro řízení incidentu, který koordinuje rozsáhlé vyhledávání kontaktů, jež v současné době probíhá ve zdravotnických zařízeních a v komunitě u osob, které byly v kontaktu s potvrzenými případy. Kontakty jsou vyhodnocovány na základě míry jejich expozice a jsou sledovány prostřednictvím aktivního nebo pasivního sledování po dobu 21 dnů od data poslední expozice případu. Kontaktům s vyšším rizikem se nabízí očkování.

Provádí se také podrobné zpětné vyhledávání kontaktů, aby se určila pravděpodobná cesta nákazy a zjistilo se, zda u všech případů existují další řetězce přenosu v rámci Spojeného království. U čtyř nedávných případů se aktivně vyšetřují sexuální kontakty a navštívená místa.

Hodnocení rizika WHO

U rodinných případů ani u skupin MSM nebyl dosud potvrzen žádný zdroj nákazy. Na základě aktuálně dostupných informací se zdá, že k nákaze došlo lokálně ve Spojeném království. Rozsah místního přenosu je v této fázi nejasný a existuje možnost identifikace dalších případů. Jakmile však bylo vysloveno podezření na opičí neštovice, úřady ve Spojeném království neprodleně zahájily příslušná opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně izolace případů a rozsáhlého sledování kontaktů dopředu i dozadu, aby bylo možné identifikovat zdroj nákazy.

Ve Spojeném království bylo v minulosti hlášeno osm případů opičích neštovic: všechny importované případy souvisely s cestováním do Nigérie nebo z Nigérie. V roce 2021 byly také zaznamenány dva samostatné případy lidských opičích neštovic importovaných z Nigérie, které nahlásily Spojené státy americké. Během výskytu ohniska opičích neštovic u lidí v roce 2003 ve Spojených státech amerických byla expozice vysledována v souvislosti s kontaktem s domácími psy prériovými, kteří byli společně chováni s malými savci infikovanými virem opičích neštovic dovezenými z Ghany.

Doporučení WHO

Ve Spojeném království by měla pokračovat intenzivní opatření v oblasti veřejného zdraví. Kromě probíhajícího dopředného a zpětného vyhledávání kontaktů a zdrojů nákazy by mělo být posíleno vyhledávání případů a místní dohled nad onemocněním vyrážkou v MSM a širší komunitě, jakož i v zařízeních primární a sekundární zdravotní péče. Každý pacient s podezřením na opičí neštovice by měl být vyšetřen a izolován s podpůrnou péčí během předpokládaného a známého infekčního období, tj. během prodromálního, resp. vyrážkového stadia onemocnění. Pro prevenci dalších sekundárních případů a účinné zvládnutí současné epidemie je zásadní včasné vysledování kontaktů, opatření v oblasti dozoru a zvyšování informovanosti poskytovatelů zdravotní péče, včetně sexuologických a dermatologických klinik. Kromě toho lze zvážit nasazení farmaceutických protiopatření podle vyšetřovacích protokolů.

Zdravotničtí pracovníci a další ošetřovatelé, kteří pečují o pacienty s podezřením na opičí neštovice nebo s potvrzenými opičími neštovicemi, by měli provádět standardní, kontaktní a kapénková opatření pro kontrolu infekce. Se vzorky odebranými lidem s podezřením na opičí neštovice nebo zvířatům s podezřením na infekci virem opičích neštovic by měl bezpečně manipulovat vyškolený personál pracující ve vhodně vybavených laboratořích.

Každé onemocnění během cestování nebo po návratu z endemické oblasti by mělo být nahlášeno zdravotnickému pracovníkovi, včetně informací o všech nedávných cestách a očkování v minulosti. Obyvatelé a cestovatelé do endemických zemí by se měli vyvarovat kontaktu s nemocnými zvířaty (mrtvými nebo živými), která by mohla být nositeli viru opičích neštovic (hlodavci, vačnatci, primáti), a měli by se zdržet konzumace nebo manipulace s divokou zvěří (maso z buše). Je třeba zdůraznit význam hygieny rukou pomocí mýdla a vody nebo dezinfekčního prostředku na bázi alkoholu.

Mezinárodní cestování nebo obchod: WHO na základě dostupných informací v současné době nedoporučuje žádná omezení pro cestování do Spojeného království a obchod s ním.

WHO situaci nadále pečlivě sleduje, protože se rychle vyvíjí.

Originál: who.int

OVĚŘENÉ PŘÍPRAVKY PRO POSÍLENÍ IMUNITY

S GARANCÍ ÚČINNÝCH LÁTEK