Zákeřný homocystein

Homocystein (Hcy) je toxickou aminokyselinou. Je zvláštní, ale v buňkách neustále vzniká tato látka, která je ve zvýšeném množství toxická do té míry, že dokáže za určitých podmínek v krátkém čase zahubit člověka. V současnosti umírá nešťastně mnoho lidí na choroby podmíněné homocysteinem a jiná část lidí se kvůli němu vůbec nenarodí, nebo skončí jako potrat a další část se sice narodí, ale s vrozenou poruchou třeba metabolismu nebo imunity, či dispozicí k leukémii, rakovině...

Udržování nízké hladiny homocysteinu je jednou z podmínek skutečné životní pohody.

Zájem farmaceutických firem lze definovat jako snahu vytvářet maximální zisk při prodeji léků s omezením starostlivosti o zdraví pacientů. Proto výrobci léků nechtějí připustit, aby se občané a řadoví lékaři dozvěděli pravdu o tom, jak moc by se využitím utajovaných poznatků o příčině civilizačních chorob a Hcy dalo zlepšit zdraví.

Zlepšování zdraví, upevnění zdraví před nemocemi nebo úplné vyléčení chorob, se farmaceutickým firmám nehodí. Pro ně má cenu jen nemocný člověk - pacient, který je dlouhodobým odběratelem jejich léků. Tedy ne ohled na potřeby pacientů, to znamená jejich vyléčení, ale zajištění co největšího odbytu léků je hybnou silou dnešního zdravotnictví.

Jakmile se Hcy nahromadí v krvi, dochází  následně k narušení řady biochemických procesů a tím k poškozování tkáňových struktur a jejich funkcí. To už se poškození stává zjevným a dostává jméno některé z nemocí, které patří mezi civilazační choroby.

Homocystein a nemoci

Tak vznikají onemocnění počínaje infarktem a mozkovou příhodou, přes Alzheimerovu chorobu, deprese, nádory až po osteoporózu a mezi nimi je řada dalších. Výskyt všech těchto nemocí v posledních 50 letech se zvyšuje. Jejich nárůst je spojen se změnami skladby stravy, které s sebou nese rozvoj civilizace. Je znám zcela konkrétní deficit několika vitamínů, na jejichž dostatečném přísunu ze stravy do buněk závisí přeměna vznikajícího Hcy v neškodné látky. Tento deficit se trvale prohlubuje.

Osvojení si základních poznatků o Hcy umožní každému aby se dožil pokročilejšího věku, než je dnes běžné. Nabídka vědy je prodloužení života o 15 - 20 let. Důležité je, že se v letech dožívaných navíc téměř neztenčí mentální schopnosti a zůstane dostatečně zachovaná fyzická zdatnost.

Podstatou objevu je zjištění, že v lidských buňkách vzniká porucha metabolismu v procesech, které jsou základem života. Její závažnost můžeme zjišťovat i v ČR stanovením hladiny Hcy v krvi.

Dezinformacemi a bagatelizací významu se podařilo odvést pozornost řadových lékařů pryč od poznatků o Hcy a připoutat je pevněji k předepisování chemických léků. Proto pacient, který se o Hcy dozvěděl a chce po svém lékaři, aby mu potřebné vyšetření zajistil, naráží zpravidla na nepochopení a odmítání.

Lidstvo postupně změnilo skladbu své stravy do té míry, že přestalo zabezpečovat zásobování buněk důležitými mikronutrienty. Hlavně chybějí ty, které jsou nezbytné pro bezporuchovou metabolizaci Hcy. Podle dnešních poznatků je nejvíce patrný nedostatek kyseliny listové a pyridoxinu (B6), u vegetariánů a osob s poruchou funkce žaludku je obvyklý navíc nedostatek B12.

Kyselina listová je dodavatel důležitých dílčích složek, bez nichž nemůže proběhnout přeměna Hcy v neškodnou látku

Zvýšená hladina Hcy v krvi = hyperhomocysteinémie (hyHcy) vzniká méně často z genetických, hormonálních, nebo toxických příčin. Nejčastěji vystupuje hyHcy navozená civilizačními změnami ve skladbě stravy. Jde o tak rozšířený jev, že postihuje v nějaké míře prakticky veškerou dospělou populaci a značnou část dětí a mládeže.

Autoimunitní procesy

Vznik autoimunitních procesů je rovněž "plod" práce Hcy: Při styku s bílkovinami tkání je Hcy svoji aktivitou chemicky pozměňuje a tím jim vnucuje novou imunologickou charakteristiku. Tím z nich vytváří bílkoviny cizorodé, které by měl imunitní systém zničit. To je podstata vzniku roztroušené sklerózy, sklerodermie a řady dalších nemocí. Snížením hladiny Hcy se většinou daří rozvoj těchto onemocnění zastavit.

Imunitní systém oslabený nejen účinkem Hcy nedokáže jednorázově zahubit infekční vetřelce kolující v krvi. Buňky imunitního systému sice putují vstříc proniknuvším bakteriím nebo virům, ale při svém oslabení nestačí infekční částice zlikvidovat. Pouze je obalí, ale nezahubí, proto je imunitní systém registruje jako přetrvávající nebezpečí a vysílá proti nim nové a nové šiky obránců. Ani ty však nemají potřebnou sílu k likvidaci nebezpečných částic, pouze se na ně nabalují a zvětšují je tak, že jen stěží proplouvají v síti vlásečnic až někde uváznou. Máme tu imunokomplexy jako jednu z příčin bolestí kloubů, dalších onemocnění a také vyčerpání sil imunitního systému.

Je zcela mimo oblast chápání, že rozhodující odborní i úřední činitelé ve zdravotnictví (a v politice) jdou v respektování zájmů farmaceutických firem tak daleko, že dávají přednost zachování jejich zisků před celospolečenským zájmem mít zdravější populaci a ekonomicky zdravé zdravotnictví.

Prevence

Snížit příjem masa, mléka i masných a mléčných výrobků a současně zvýšit příjem zeleniny, zejména listové. Mělo by platit pravidlo, že čím více masa a mléka, tím více zeleniny a ovoce. Je dobré také vědět, že rostlinné bílkoviny jsou pro nás dvakrát až třikrát příznivější při tvorbě homocysteinu oproti bílkovinám živočišným. Dbát na dostatečný přísun kyseliny listové, vitaminů B6, B12, případně B2 v běžné stravě.