Šokující studie odhaluje, že Váš lékař se může mýlit v 88% diagnóz... Proto následná diagnostika je jen zřídka kdy shodná s první diagnózou

- Depositphotos

Amy Goodrichová

V případě nemoci, nemusí být vždy jednoduché zjistit její příčinu a tím stanovit správnou léčbu. V případě, že Váš lékař Vám doporučí operaci, případně jinou radikální léčbu, může být velice přínosné, pokud se budete zajímat o názor dalšího odborníka. Toto jednoznačně vyplynulo ze studie, kterou provedla prestižní Mayo Clinic, jež doložila, že lékař při stanovení diagnózy se může mýlit částečně i totálně až v 88% případů.

Přestože se v USA praktický lékař musí vzdělávat dlouho, což znamená 4 roky bakalářského studia plus 4 roky na univerzitě a dále 3 až 7 let odborné praxe. Práve tito zkušení a dobře vyškolení lékaři nemusí stanovit Vaši diagnózu správně. Proto přezkoumání závěrů Vašeho praktického lékaře Vám může přinést uklidnění, ale i někdy druhou šanci na přežití.

Jakmile jde o vaše zdraví buďte obezřetní, dva mozky jsou určitě přesnější než jeden

V rámci výše uvedené studie na Mayo Clinic, výzkumníci analyzovali dokumentaci 286 pacientů, kteří se rozhodli v letech 2009-2010 vedení na oddělení interní medicíny v Rochestru, konzultovat svojí diagnózu s dalším lékařem.

Pro zjištění závažnosti diagnostických chyb, vědecký tým porovnával první diagnózy s těmi následnými (kontrolními). Zjistila se závažná skutečnost, protože pouze 12% pacientů mělo stanovenou správně první diagnózu. Na druhé straně 9 z 10 pacientů, kterým byla přezkoumána diagnóza, odcházelo s odchylnou či úplně novou diagnózou. Konkrétně ve 21% případů byla konečná diagnóza úplně odlišná od původní a 67% pacientů obdrželo nově definovanou diagnózu.

„Skutečná a účinná léčba je závislá na správné diagnóze. Poznání, že každý pátý pacient může být úplně chybně diagnostikován, znamená dost velký problém. A nejde tu jen o bezpečnostní rizika u těchto pacientů, ale jedná se i o pacienty, u kterých jsme dokumentaci neprověřovali,“ říká vedoucí výzkumu James Naessens, Sc.D., který má na the Mayo Clinic na starosti dozor nad léčebnou péčí.

Medicínská pochybení - třetí nejčastější příčina úmrtí

Podle jedné z dřívějších a poněkud kontroverzních studií, pocházející z Johns Hopkins University, bývají medicínská pochybení (včetně chybných diagnóz) třetí nejčastější příčinou úmrtí v amerických nemocnicích. Organizace ProPublica ovšem upozorňuje, že tato četnost může být ve skutečnosti i vyšší, neboť lékaři jen neradi uvádí takovou příčinu na úmrtních listech, takže skutečné počty takovýchto selhání mohou být nepřesné.

Jestliže přihlédneme ke skutečnosti, že rozeznáváme tisíce nemocí, mnohdy s podobnými příznaky, pak není vždy snadné zjistit jednoznačnou diagnózu už po návštěvě jednoho lékaře. Proto je přezkoumání prvních výsledků vždy velmi zásadní pro vyléčení i přežití. Jestliže bychom se mohli o něčem poučit z této zmiňované studie, pak by to měl být především apel k tomu, aby se výsledná diagnóza určovala na základě společných postupů. Lékaři a další poskytovatelé zdravotní péče by měli úzce spolupracovat, aby se zajistilo, že pacientovi bude stanovena správná diagnóza a začne být co nejdříve náležitě léčen.

I navzdory současné všudypřítomnosti diagnostických chyb, z nichž některé mohou být i fatální, je stále věnována jen minimální péče o zdokonalení systému posuzování. Dr. Naessens upozorňuje, že požadování posudků od specializovaných pracovišť v případě nerozlišených problémů, je podstatnou součástí péče o pacienty. I když ověřování jiným odborníkem může zvyšovat náklady na diagnózu, chybná diagnóza může na druhé straně vést k opožděné léčbě a ke komplikacím, jež mohou v krajních případech končit i smrtí pacientů.

Dr. Naessens však přesto vyjádřil i své uspokojení z toho, že americká the National Academy of Medicine už udělala první kroky ke zdokonalení diagnostických procesů a k redukci možných chyb. Volá se po jednoúčelovém federálním financování a po dalším výzkumu, který by dokázal popsat okolnosti výskytů diagnostických chyb a pomohl nalézt nové cesty ke zlepšení celého procesu diagnostiky.

Použité zdroje:

• ScienceDaily.com
• StartMedicine.com
• ProPublica.org
• OnlineLibrary.Wiley.com

Originál: Natural News 

Stále platné nutriční doporučení od expertů z Harvardu už z roku 2011!

Odborníci z Harvard School of Public Health uveřejnili v roce 2011 nové nutriční doporučení ve formě tzv. talíře zdravého stravování, který byl určen americkému ministerstvu zemědělství a dalším odborníkům. Univerzita touto novou směrnicí nahradila překonanou a zavádějící potravinovou pyramidu, protože ta byla ovlivněna finančními zájmy, mj. "mléčnou" lobby. V této souvislosti konstatovali:

Američané jsou dnes nejbohatším národem na světě, ale zároveň nejtlustším a nejnemocnějším!

Tato nová "pyramida" shrnuje nejlepší dietní informace, které jsou dnes k dispozici a nejsou vytesané do kamene, protože vědci nepochybně objeví v následujících letech nové informace pro zdravé stravování.

Doporučení pro denní stravování:

• 50% zelenina a ovoce (nepočítat do toho brambory), omezeně brambory, protože mají negativní dopad na hladinu cukru v krvi (mají vysoký glykemický index).
• 25% celozrná strava, nižší vliv na hladinu krevního cukru a inzulínu oproti rafinovaným obilovinám.
• 25% protein - bílé maso, fazole a ořechy, přičemž omezte červené maso a vyhněte se zpracovanému jako je například slanina a klobásy.

Používejte zdravé rostlinné oleje a vyhýbejte se částečně hydrogenovaným olejům, které obsahují nezdravé trans-tuky. Pijte vodu, kávu nebo čaj. Vyhýbejte se sladkým nápojům, vyřaďte - omezte mléko a mléčné výrobky - jedna až dvě porce denně jen pokud si to přejete a omezte džusy - maximálně malá sklenice denně.

Pamatujte: s nízkým obsahem tuku neznamená zdravé!

Nová "zdravá výživa" doporučuje opak nízkotučného poselství propagovaného po desetiletí nejen v USA

Experti z Harvardu doporučují vyřadit z jídelníčku mléčné výrobky s tím, že k získávání vápníku pro lidský organismus je mnohem vhodnější například zelenina jako je kapusta, brokolice nebo květák, případně ze sojového mléka nebo luštěnin a ořechů.

Zdroj: Harvard - Healthy Eating Plate