7 nejzdravějších druhů chleba

- Pixabay

Barbora Nová

Desítky druhů chleba se prodávají na pultech obchodů a plní kuchařky, i když některé mají větší množství živin než jiné.

Některé druhy mají přirozeně vysoký obsah vlákniny, vitamínů a minerálů. Jiné jsou vyrobeny z rafinovaných zrn a obvykle obsahují přidané vitamíny a minerály.

Přirozeně se můžete ptát, jaký druh chleba je nejzdravější.

Následuje 7 nejlepších chlebů s vysokým obsahem živin.

1. Vykynuté celozrnné chleby

Vykynutý chléb se vyrábí z celých zrn, která začala klíčit vlivem působení tepla a vlhkosti, přičemž se ukázalo, že vykynutí zvyšuje množství a dostupnost některých živin (1).

Jedna studie zjistila, že chléb vyrobený z 50% naklíčené pšeničné mouky má více než 3x více folátu, vitamínu kritického pro přeměnu jídla na energii, než vyrobené bez naklíčené pšeničné mouky (2).

Studie odhalily, že klíčení také zvyšuje množství antioxidantů v zrninách a zároveň snižuje množství antinutrientů, které se vážou na minerály jako železo a blokují jejich vstřebávání (3, 4).

A co víc, tento proces odbourává část škrobu v zrninách a snižuje obsah sacharidů.

Proto naklíčená zrna nemusí zvýšit hladinu cukru v krvi tolik jako jiná zrna a mohou být dobrou volbou pro lidi s cukrovkou nebo sníženou kontrolou cukru v krvi (5).

Navíc většina chlebů z naklíčených zrnin má vysoký obsah vlákniny a bílkovin. Jako takové jsou plnější než rafinovanější chleby (6).

Jeden plátek (34 gramů) naklíčeného celozrnného chleba obsahuje (7):

• Kalorie: 80
• Bílkoviny: 4 gramy
• Tuk: 0,5 gramu
• Sacharidy: 15 gramů
• Vláknina: 3 gramy

Shrnutí:

• Klíčení pomáhá zvýšit množství a dostupnost některých živin. Chleby vyrobené z naklíčených celých zrnin mají vysoký obsah vlákniny, vitaminů a minerálů a mohou mít menší vliv na hladinu cukru v krvi než jiné chleby.

2. Kvasnicový chléb

Kvasnice se vyrábí fermentačním procesem, který závisí na přirozeně se vyskytujících kvasinkách a bakteriích, aby chléb kynul, přičemž fermentace pomáhá snížit počet fytátů, známých také jako kyselina fytová, které se vážou na určité minerály a zhoršují jejich vstřebávání (8).

Jedna studie zjistila, že fermentace pomohla snížit obsah fytátů o více než 50% ve srovnání s použitím běžných kvasinek (9).

Kvasnicové pečivo může být také lépe stravitelné než jiné pečivo. Proces fermentace rozkládá některé sacharidy a bílkoviny, které se nacházejí v zrninách, včetně lepku (8).

To však neznamená, že kvásek je bezlepkový. Lidé s celiakií nebo citlivostí na lepek se stále musí vyhýbat jakýmkoliv chlebům vyrobeným ze zrn obsahujících lepek, jako je především pšenice.

Každopádně se předpokládá, že kváskový chléb má nízký glykemický index (GI), což je měřítko vlivu, který má potravina na hladinu cukru v krvi (10).

Proces fermentace přeměňuje některé sacharidy v kváskovém chlebu na formu zvanou odolný škrob. Odolný škrob se dlouho tráví, takže tento chléb pravděpodobně méně způsobí velký nárůst hladiny cukru v krvi (10).

Kváskový chléb lze vyrobit z celozrnné i bílé mouky. Celozrnný kváskový chléb má více vlákniny, zatímco kváskový chléb vyrobený z obohacené bílé mouky může obsahovat více železa a vitaminů skupiny B (11, 12).

Jeden plátek (56 gramů) celozrnného kyselého chleba obsahuje (12):

• Kalorie: 100
• Bílkoviny: 4 gramy
• Tuk: 0,5 gramu
• Sacharidy: 21 gramů
• Vláknina: 4 gramy

Shrnutí:

• Kváskový chléb se vyrábí procesem fermentace, který zvyšuje jeho stravitelnost, zlepšuje dostupnost některých živin a snižuje jeho účinky na výšku cukru v krvi.

3. 100% celozrnný chléb

Celá zrna udržují celé zrno neporušené, včetně klíčku, endospermu a otrub. Otruby, což je tvrdá, vnější vrstva, mají vysoký obsah vlákniny (13).

Otruby a klíčky obsahují také bílkoviny, tuk, vitamíny, minerály a prospěšné rostlinné sloučeniny, zatímco endosperm je většinou škrob (13).

Proto mají celá zrna, včetně celozrnné pšenice, vyšší množství vlákniny a považují se za výživnější než rafinovaná zrna, která byla zpracována za účelem odstranění otrub a klíčku.

Bílá mouka je obvykle obohacena o železo a vitamíny skupiny B a tím ve skutečnosti může obsahovat více určitých živin než celozrnná pšeničná mouka (14, 15).

Celá zrna jsou spojena s četnými zdravotními výhodami, včetně snížení rizika diabetu 2. typu, srdečních onemocnění a některých druhů rakoviny (16, 17).

Je však důležité poznamenat, že mnoho výrobců označuje chléby jako „celozrnné“, aby vypadaly zdravěji, i když se většinou skládají z rafinované mouky.

Hledejte chléb, který má jako první složku uvedeno 100% celozrnnou mouku a nepropašují nepotřebné přísady, jako je velké množství přidaných cukrů nebo rostlinných olejů.

Jeden plátek (46 gramů) celozrnného chleba obsahuje (18):

• Kalorie: 110
• Bílkoviny: 4 gramy
• Tuk: 0,5 gramu
• Sacharidy: 23 gramů
• Vláknina: 4 gramy

Shrnutí:

• Celozrnný chléb vyrobený ze 100% celozrnné mouky má vyšší obsah vlákniny, zatímco chléb vyrobený z rafinované pšenice může být obohacen o železo a vitamíny skupiny B.

4. Ovesný chléb

Ovesný chléb se obvykle vyrábí z kombinace ovsa, celozrnné mouky, kvasnic, vody a soli.

Vzhledem k tomu, že oves je vysoce výživný a souvisí s řadou zdravotních výhod, může být ovesný chléb zdravou volbou.

Zejména oves má vysoký obsah vlákniny a prospěšných živin, včetně hořčíku, vitamínu B1 (thiaminu), železa a zinku. Vláknina v ovsu, známá jako beta-glukan, může pomoci snížit hladinu cholesterolu, regulovat hladinu cukru v krvi a snížit vysoký krevní tlak (19, 20, 21, 22).

Při přezkoumání 28 studií bylo zjištěno, že konzumace 3 a více gramů ovesného beta-glukanu denně výrazně snížila hladinu LDL a celkového cholesterolu ve srovnání s nejedením ovsa (20).

Studie také zjistila, že účinky beta-glukanu na snížení hladiny cholesterolu v ovsu byly větší u lidí s vyšší základní hladinou cholesterolu (20).

Nicméně to, že má chléb na etiketě „oves“ nebo „ovesné vločky“, neznamená, že obsahuje vysoké množství ovsa. Některé ovesné chleby mají jen malé množství ovsa a jsou většinou vyrobeny z rafinované mouky, přidaných cukrů a olejů.

Chcete-li najít výživnější ovesný chléb, hledejte ten, který uvádí oves a celozrnnou mouku jako první dvě složky.

Jeden plátek (49 gramů) celozrnného ovesného chleba obsahuje (23):

• Kalorie: 130
• Bílkoviny: 6 gramů
• Tuk: 1,5 gramu
• Sacharidy: 23 gramů
• Vláknina: 3 gramy

Shrnutí:

• Ovesný chléb vyrobený z ovsa a celozrnné mouky se může pochlubit vlákninou beta-glukan, která může pomoci snížit hladinu cholesterolu a byla spojena s řadou zdravotních výhod.

5. Lněný chléb

Lněný chléb, který se vyrábí především z celozrnných mouk a lněných semínek, je jedním z nejzdravějších chlebů, které můžete jíst.

Je to proto, že lněná semínka jsou vysoce výživná a nabízejí řadu zdravotních výhod. Zejména jsou vynikajícím zdrojem kyseliny alfa-linolenové (ALA), omega-3 mastné kyseliny, která se nachází v rostlinných potravinách (24).

Velká recenze 27 studií zjistila, že vysoký příjem dietní ALA byl spojen s nižším rizikem srdečních onemocnění (25).

A co víc, lněná semínka se mohou pochlubit sloučeninami zvanými lignany, které mohou působit jako antioxidanty ve vašem těle a mohou pomoci chránit před určitými druhy rakoviny (26).

Jedna studie s 6000 postmenopauzálních žen ve skutečnosti ukázala, že ty ženy, které pravidelně jedly lněná semínka, měly o 18% nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu ve srovnání s těmi, které je nejedly (27).

Zajímavé je, že u těch, kteří jedly lněný chléb, byla o 23% nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu než u těch, které jej nejedly (27).

Konzumace lněného chleba a dalších potravin se lněnými semínky může mít další výhody, jako je zlepšení trávicího zdraví (28).

Určitě hledejte lněný chléb vyrobený s minimálními přísadami, jako je celozrnná anebo naklíčená celozrnná mouka, kvasnice, voda, sůl a lněná semínka.

Jeden plátek (34 gramů) lněného chleba obsahuje (29):

• Kalorie: 80
• Bílkoviny: 5 gramů
• Tuk: 1 gram
• Sacharidy: 14 gramů
• Vláknina: 3 gramy

Shrnutí:

• Lněný chléb obsahuje rostlinné omega-3 mastné kyseliny, které podporují dobré zdraví srdce, a také sloučeniny zvané lignany, které mohou pomoci při ochraně před některými druhy rakoviny.

6. 100% naklíčený žitný chléb

Žito se velmi podobá pšenici, ale obvykle je tmavší a hustší.

Tradiční žitný chléb se vyrábí pouze z žitné mouky a neobsahuje žádnou pšeničnou mouku, zatímco většina moderních žitných chlebů se vyrábí z kombinace obou. Žitné bochníky mají také typicky zapečená kmínová semínka.

Ve srovnání s pšenicí je žito často považováno za výživnější. Některé studie dokonce potvrzují, že žitný chléb může vést k větší sytosti a mít menší vliv na krevní cukr než pšeničný chléb (14, 29, 30, 31).

Jedna studie na 12 zdravých dospělých jedincích zjistila, že ti, kteří jedli celozrnný žitný chléb, uvolňovali slinivkou výrazně méně inzulinu, hormonu, který reguluje krevní cukr, než ti, kteří jedli chléb z bílé pšenice (31).

Příliš mnoho inzulínu v krvi je spojeno s obezitou a může zvýšit riziko diabetu 2. typu (32, 33).

Schopnost žita snižovat reakci těla na inzulín je pravděpodobně dána vysokým obsahem rozpustné vlákniny.

Rozpustná vláknina je nestravitelný sacharid, který se rozpouští ve vodě a ve střevech se stává gelovým. Konzumace potravin s rozpustnou vlákninou pomáhá zpomalit trávení sacharidů, což snižuje uvolňování inzulínu a snižuje výkyvy hladiny cukru v krvi (34, 35).

Nejzdravější žitný chléb se vyrábí ze 100% celozrnné naklíčené žitné mouky, kromě jiných naklíčených obilných mouk. Vzhledem k tomu, že naklíčení zvyšuje obsah vlákniny, naklíčený žitný chléb má vyšší obsah vlákniny a je zdravější než nenaklíčený žitný chléb (36).

Jeden plátek (28 gramů) naklíčeného žitného chleba obsahuje (37):

• Kalorie: 60
• Bílkoviny: 4 gramy
• Tuk: 1 gram
• Sacharidy: 12 gramů
• Vláknina: 3 gramy

Shrnutí:

• Naklíčený žitný chléb má vysoký obsah rozpustné vlákniny, což pomáhá zpomalit trávení sacharidů a snížit inzulinovou reakci organismu.

7. Zdravý bezlepkový chléb

Bezlepkové chleby se vyrábějí bez zrn obsahujících lepek, jako je pšenice, žito nebo ječmen.

Jsou bezpečnou volbou pro lidi, kteří se potřebují vyhnout lepku, jako jsou lidé s celiakií nebo citlivostí na lepek.

Zatímco přesné složení bezlepkových chlebů závisí na druhu, obvykle se vyrábějí ze směsi bezlepkových mouk, jako je hnědá rýže, mandle, kokos, tapioka, brambory nebo kukuřičná mouka.

Mnoho lidí mylně předpokládá, že bezlepkové chléby jsou zdravější než ty, které obsahují lepek. Ve skutečnosti se většina bezlepkových druhů vyrábí z rafinovaných mouk a s vysokým obsahem přidaných cukrů.

Avšak ty, které se vyrábějí z mandlové nebo kokosové mouky mívají nižší obsah sacharidů, ale vyšší obsah vlákniny a bílkovin než chleby vyrobené z pšenice nebo jiných zrn (39).

Vyšší obsah vlákniny a bílkovin v těchto produktech vám může pomoci nasytit vás více než ostatní chleby v malé porci (40).

Jeden plátek (26 gramů) bezzrnného chleba obsahuje (39):

• Kalorie: 90
• Bílkoviny: 3 gramy
• Tuk: 5 gramů
• Sacharidy: 6 gramů
• Vláknina: 5 gramů

Shrnutí:

• Některé bezlepkové chleby mohou mít vysoký obsah cukru a obsahují rafinované mouky s vysokým obsahem škrobu. Zvažte možnost výběru a vybírejte chleby, které jsou dobrým zdrojem bílkovin a vlákniny.

Jak vybrat nejzdravější chléb

Chcete-li si vybrat chléb s vysokým obsahem živin, podívejte se na typy chlebů, které jsou:

• 100% celozrnné nebo naklíčené
• mouky jsou uvedené jako první ingredience, s omezeným množstvím dalších ingrediencí
• obsahují 3-5 gramů vlákniny a 3-6 gramů bílkovin na plátek
• s nízkým obsahem přidaných sladidel

Jedním z nejlepších způsobů, jak zajistit, že si vybíráte zdravý chléb, je připravit si ho sami. Tímto způsobem můžete kontrolovat ingredience. Na internetu jsou k dispozici stovky receptů na domácí chléb, které vyhovují většině všech stravovacích potřeb.

Mějte na paměti, že zatímco chleby uvedené na tomto seznamu je zdravější než jiné druhy, vyvážená strava by měla zahrnovat také širokou škálu výživných potravin.

Ovoce, zelenina, luštěniny, ořechy a semena, stejně jako celá zrna, která nebyla mletá do mouky, obvykle obsahují více vlákniny a prospěšných živin než chléb.

A co víc, mnoho chlebů se vyrábí s přidanými cukry, i když jejich množství se může lišit v závislosti na druhu chleba, který si vyberete. Doporučuje se omezit příjem přidaného cukru na méně než 9 čajových lžiček (36 gramů) denně pro muže a méně než 6 čajových lžiček (25 gramů) denně pro ženy (41).

Vysoký příjem přidaného cukru je spojen s chronickým zánětem, který může vést k nemocem, včetně srdečních chorob (41).

Kromě toho mohou někteří lidé potřebovat snížit příjem sacharidů, a tím omezit spotřebu chleba, například lidé s diabetem nebo prediabetem 2. typu, stejně jako kdokoli, kdo drží dietu s nízkým obsahem sacharidů (42).

Chléb si však můžete vychutnat s mírou – jako součást vyvážené stravy, která zahrnuje celou řadu dalších výživných potravin.

Shrnutí:

• Při výběru zdravého chleba hledejte takový, který obsahuje 100% celozrnnou nebo naklíčenou mouku a málo přidaného cukru.

Závěr

Některé chleby jsou výživnější než jiné.

Chcete-li si vybrat prospěšný chléb, hledejte druhy vyrobené ze 100% celozrnné anebo naklíčené mouky. Ujistěte se, že váš chléb má nízký obsah přidaných sladidel.

Mezi několik dobrých možností patří kváskový, žitný, lněný a ovesný chléb.

Ať už si vyberete cokoliv, nezapomeňte jíst chléb s mírou jako součást vyvážené stravy, spolu s různými výživnými celozrnnými potravinami.

Nekvašený chleba s lepkem i bez lepku

Ing. Zdeněk Rozehnal

Vzhledem k tomu, že naše populace v Česku je intolerantní z 50% na lepek je vhodné jej trvale omezit či vyřadit z pravidelné stravy. Stejný problém je u mléčných výrobků a mléka. Vynechat tyto produkty je vhodné především při detoxikaci, i při aplikaci zeštíhlovacích diet.

Velkým problémem je také kvašené těsto a výrobky z něj. V současnosti je to především chleba, který je tímto procesem vyráběn.

Objevil jsem v případě chleba řešení a to je nekvašený chléb. Navíc příprava je velice jednoduchá a rychlá. A navíc si sami určite množství lepku s ohledem na množství a druhu použité mouky.

Složení je značně variabilní. Osobně základní složku-mouku doporučuji zkombinovat.

Bezlepkový chleba

Pokud chcete bezlepkový produkt použijte například jenom pohankovou nebo cizrnovou mouku.

Možná varianta:

• mouka, 150 g žitné (například BIO mouka žitná chlebová), 50 g pohankové
• 200 ml vody
• 1 lžíce olivového oleje
• špetka himalájské soli
• možno přidat kmín,...

Rozmícháme a špachtlí (lžící) nanášíme na pečící papír. Pečeme v troubě na 180°C s cirkulací vzduchu 10 -15 minut.

Výhody:

• během 20 minut máte k dispozici čerstvý chleba
• množství lepku v těstu si sami zvolíte
• nenadýmá
• lépe sytí
• nemáte v těstu semletý starý chleba, tedy tím také plísně
• velice jednoduchá příprava
• můžete vyřadit pečivo "ze zmraženého polotovaru" - omezené množství živé energie

Upečený chleba

použití špachtle

použití polévkové lžíce

Akrylamid a jeho zdravotní rizika

  - Pixabay

Akrylamid je látka, která se průmyslově používá k výrobě polymerů, z nichž se vyrábějí i potravinářské obalové materiály, které podle přísných hygienických testů nevykazují škodlivé účinky. Je to sloučenina bez barvy a vůně, je dobře rozpustná ve vodě, acetonu a etanolu, má vysokou mobilitu v půdě a podzemních vodách, je biodegradovatelná, v těle se dobře vstřebává, stejně tak je poměrně rychle vylučována močí.

Akrylamid se používal už v 50. letech dvacátého století pro výrobu barviv, papíru a při vodárenské úpravě pitné vody. Lidé, kteří s ním přicházeli často do styku, mívali vážné zdravotní obtíže. Akrylamid poškozuje nervy, protože se váže na proteiny zodpovědné za základní funkce neuronů. Takto postižené neurony pak nepřenášejí nervové vzruchy. Kromě již ověřené neurotoxicity se zkoumá jeho genotoxicita a karcinogenita, vše v závislosti na množství přijatém organismem v době, po kterou je organismus jeho působení vystaven.

Působení akrylamidu jsou potenciálně vystaveni pracovníci následujících průmyslových odvětví: papírenské, stavební, slévárenské, textilní, kosmetické, hutnické, potravinářské, zemědělské, obalové a hutní.

Akrylamid je potenciálně mutagenní látka, za jejíž hlavní zdroj pro lidský organismus byla donedávna považována voda, kouření a kosmetika. Zjištění švédských vědců v roce 2002 o výskytu akrylamidu například v pečených a smažených výrobcích z brambor, sušenkách nebo kávě vyvolalo velký rozruch a problematice se věnuje řada výzkumných pracovišť.

Švédští odborníci ze Státní univerzity ve Stockholmu a Státní ústav pro kontrolu potravin (SLV) ve spolupráci s laboratořemi AnalyCen AB v Lidköpingu v zjistili, že z určitých látek obsažených v běžných potravinách jako jsou brambory, obilí, kukuřice nebo rýže, při jejich tepelné úpravě pečením, smažením či fritováním vzniká chemická sloučenina akrylamid, která způsobuje rakovinu. V samotném SLV bylo analyzováno 100 vzorků potravin což zahrnovalo chléb, těstoviny, rýži, ryby, párky, hovězí a vepřové maso, sušenky, pečivo, obilní vločky, pivo i hotová jídla, jako je pizza a výrobky na bázi brambor, kukuřice a mouky. Nejvíce akrylamidu obsahují smažené bramborové lupínky a hranolky.

I pro mnohaleté odborníky na problematiku kontaminace a zdravotních rizik potravin jsou zveřejněné výsledky šokující. Akrylamid nebyl ve středu jejich zájmu. Akrylamid a polyakrylamid se používá při výrobě plastických hmot. Dosud se o něm mluvilo jako o tzv. nervovém jedu. Byly známy i jeho pravděpodobné rakovinotvorné účinky a až dosud se za hlavní zdroj jeho průniku do lidského organismu se považovaly vzduch a voda.

Ke vzniku akrylamidu v potravinách dochází během tepelného zpracování potravin. Za hlavní mechanismus vzniku akrylamidu je všeobecně považována reakce mezi volnou geneticky kódovanou neesenciální aminokyselinou asparaginem a karbonylovými sloučeninami jako součást Maillardovy reakce, která patří mezi nejvýznamnější a zároveň nejrozšířenější chemické reakce probíhající během skladování a zpracování potravin. Maillardova reakce představuje soubor chemických reakcí redukujících sacharidů s aminosloučeninami, v průběhu kterých vzniká řada velmi reaktivních karbonylových sloučenin, které reagují vzájemně a také s přítomnými aminosloučeninami. Průvodním znakem těchto reakcí je vznik hnědých pigmentů, melanoidinů, a proto se tyto reakce nazývají reakce neenzymového hnědnutí. Zároveň dochází ke vzniku důležitých žádoucích senzoricky aktivních sloučenin, které dodávají produktům charakteristické zbarvení, chuť a vůni, ale i k tvorbě některých sloučenin s mutagenními a karcinogenními vlastnostmi.

Akrylamid vzniká při teplotách nad 100 °C, a to především při smažení, grilování, pečení nebo fritování surovin bohatých na uhlohydráty (škroby). Jako rizikové se ukázaly smažené bramborové lupínky, hranolky, sušenky a krakery. Obsah akrylamidu v potravinách (v mikrogramech na kilogram): bramborové lupínky - 980, bramborové hranolky - 410, popcorn - 400, sušenky - 280, rozpečený chléb - 160. Zdraví ohrožující dávka je stanovena na 16 ug na kg váhy a den.

Expozici akrylamidem z potravin je vystavena značná část populace, jelikož potraviny, v kterých se akrylamid nachází, tvoří asi jednu třetinu denního energetického příjmu. Podle prvních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) byl odhad průměrného denního příjmu akrylamidu z potravin 0,3-0,8 ug/kg tělesné hmotnosti. V nejnovější správě výboru Spojené komise pro hodnocení potravinářských aditiv (JECFA) z února 2005 se uvádí, že po zohlednění národních údajů ze 17 zemí, které poskytly výsledky svých pozorování, se průměrný denní příjem akrylamidu v celé populaci odhaduje na 1 ug/kg tělesné hmotnosti a pro vysoce zatíženou skupinu asi 4 ug/kg tělesné hmotnosti. Tato skupina zahrnuje i děti a mládež, což souvisí jednak s jejich nižší tělesnou hmotností, jednak se stravovacími návyky mládeže. V tomto případě je třeba brát v úvahu, že v návaznosti na možné karcinogenní důsledky je doba expozice poměrně krátká. Největší podíl na denním příjmu akrylamidu mají ve většině zemí následující potraviny: bramborové hranolky (16-30%), bramborové lupínky (6-46%), káva (13-39%), pečivo a keksy (10-20%) a chléb a topinky (10-30%). Podíl všech ostatních potravin na celkové expozici akrylamidu je míň jak 10%.

Vzniku akrylamidu v potravinách zabránit nelze, lze však snížit hodnoty obsahu v potravinách.

Doporučuje se omezit silné opékání při vysokých teplotách, a dosahování příliš tmavé barvy při pečení a opékání brambor, placek, chleba, pizzy a koláčů. Teploty při pečení v troubě s cirkulací vzduchu by neměly překročit 180 °C, bez cirkulace vzduchu 200 °C, ve fritéze by teplota neměla překročit 175 °C.

Bramborové hranolky by se měly smažit jen do zlatohnědé barvy. Doporučuje se více používat dušení a vaření a místo pražených a pečených snacků „mlsat“ nepražené oříšky a kousky ovoce a zeleniny.

Více:

• Mléko, to je zvýšené riziko úmrtí a zlomenin - švédská studie
• Soda bicarbona - noční můra farmaceutického průmyslu
• Jak se zdravě stravovat
• Nezdravá strava je stejně návyková jako heroin
• Experti varují: Pokud používáte Alobal, hrozí vám vážné následky
• Umírání z potravin: Předčasné, bolestivé a drahé
• Vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny
• Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli