Průmyslově ultrazpracované potraviny mohou být stejně návykové jako kouření, tvrdí studie

- Pixabay

Barbora Nová

Studie zveřejněná 9. října 2023 v časopise BMJ  (British Medical Journal, podle Journal Citation Report Cornellovy univerzity je čtvrtým nejprestižnějším lékařským časopisem světa) uvádí, že průmyslově ultrazpracované potraviny mohou být stejně návykové jako kouření (1).

Ve své zprávě vědci tvrdí, že někteří lidé návykově konzumují potraviny s vysokým obsahem rafinovaných sacharidů a přidaných tuků, což tito lidé považují za vysoce prospěšné a přitažlivé způsobem podobným tomu, jak obdobně lidé zažívají vliv návykových látek, jako je nikotin.

Vědci uvedli, že někteří lidé konzumující tyto potraviny je jedí se závislostí a že konzumace může u některých z těchto lidí splňovat kritéria pro diagnózu poruchy užívání návykových látek.

Závislost na průmyslově ultrazpracované potraviny

Autoři studie se zabývali analýzou dvou systematických přezkumů, které zahrnovaly 281 studií z 36 zemí. Z těchto údajů vědci uvedli, že podle standardů Yaleovy stupnice závislosti na potravinách se závislost na průmyslově ultrazpracovaných potravinách odhaduje na 14 % u dospělých a 12 % u dětí (2).

Pro srovnání, autoři studie poukázali na úroveň závislosti u jiných legálních látek u dospělých je 14 % u alkoholu a 18 % u tabáku. Úroveň 12 procent u dětí je ale „bezprecedentní“, konstatovali vědci.

Yaleova stupnice závislosti na potravinách hodnotí 11 symptomatických kritérií pro poruchu užívání návykových látek, včetně snížené kontroly nad příjmem, chutí, odvykání a pokračujícího užívání navzdory negativním výsledkům.

Autoři studie také uvedli, že průmyslově ultrazpracované potraviny jsou spojeny s „biopsychologickými mechanismy závislosti a klinicky významnými problémy“.

Mezi lidmi s definovanými klinickými diagnózami Yaleova stupnice závislosti na potravinách identifikovala prevalenci závislosti na potravinách u lidí s   obezitou  , kteří podstoupili bariatrickou operaci, a u osob s poruchou záchvatovitého přejídání dosahuje 32 % a u osob s poruchou příjmu potravy více než 50 %.

Závislost na potravinách podle Yaleovy stupnice je také spojena se základními mechanismy závislosti, jako jsou nervová dysfunkce spojená s odměnou, impulzivita a emoční dysregulace, jakož i horší fyzické a duševní zdraví a nižší kvalita života.

Proč mohou být některé potraviny návykové

Autoři studie sice upozornili na to, že ne všechny potraviny mají návykový potenciál, ale identifikovali druhy potravin, které mohou být podle Yaleovy stupnice návykové.

Mezi ně patřily potraviny s vysokým obsahem rafinovaných sacharidů nebo přidaných tuků, jako jsou sladkosti a slané pochutiny.

Ty jsou označovány jako potraviny „nejvíce zapletené“ jako behaviorální indikátory závislosti, jako je nadměrný příjem, ztráta kontroly nad konzumací, intenzivní chutě a pokračující užívání navzdory negativním důsledkům.

Rafinované sacharidy nebo tuky evokovaly „podobné hladiny extracelulárního dopaminu v mozku striatum jako ty, které byly pozorovány u návykových látek, jako je  nikotin  a alkohol,“ uvedli vědci.

Návykové vlastnosti průmyslově ultrazpracovaných potravin

Autoři studie uvedli, že ultrazpracované potraviny – průmyslově vyráběné potraviny obsahující složky, které obvykle nejsou dostupné v domácích kuchyních – jsou hlavním zdrojem rafinovaných sacharidů a přidaných tuků v moderní nabídce potravin.

Předpokládá se, že kombinace těchto rafinovaných sacharidů a tuků má supra-aditivní účinek na mozkové odměnové systémy, poznamenali autoři studie.

Rychlost, jakou průmyslově ultrazpracované potraviny dodávají sacharidy a tuky do střev, může také odrážet jejich návykový potenciál. Léky a cesty podání, které rychleji ovlivňují mozek, mají vyšší návykový potenciál, uvedl výzkumný tým.

Proto je cigareta, která rychle dodává nikotin do mozku, návykovější než nikotinová náplast s pomalým uvolňováním.

Podle studie mohou aditiva také přispívat k návykovosti průmyslově ultrazpracovaných potravin, z nichž mnohé mají příchutové aditiva zvyšující sladkou a pikantní chuť. Mezi aditiva určená ke zlepšení chuti patří ta, která se nacházejí v cigaretách, cukru, kakau, mentolu a zásadité soli.

Autoři uznali, že stále existují nezodpovězené otázky. Tvrdí také, že specifické přísady, které se nacházejí v cigaretách, jako je tabák, nebyly nalezeny v potenciálně návykových potravinách a rafinované sacharidy a tuky nepůsobí přímo na odměnové systémy, i když „zdá se, že aktivují nervové odměnové systémy v podobném rozsahu jako nikotin a etanol“.

Zdravotní dopady průmyslově ultrazpracovaných potravin

  Doktorka Sue In onogová, interní a primární zdravotnice pro Harbor Health v texaském Austinu, uvedla, že studie je „poučnou výzvou k akci vzhledem k alarmující a rostoucí míře obezity po celém světě“.

Dr. Inonogová dále uvedla, že je obzvláště relevantní vzhledem k rozdílům v míře obezity u určitých etnických anebo znevýhodněných skupin, které nemají tak velký přístup ke zdravé stravě.

„Průmyslově ultrazpracované potraviny jsou hlavním zdrojem rafinovaných sacharidů a tuků v moderní nabídce potravin,“ uvedla dr. Inonogová. „Autoři dále popisují výzkum, ve kterém si všímají vlivu rafinovaných sacharidů a tuků na mozkové dráhy, které se podílejí na vzniku závislosti. Prvořadé je pochopit, jak a které prvky průmyslově ultrazpracovaných potravin ovlivňují naše nervové obvody podobně jako to, jak určité látky a situace ovlivňují mozkové dráhy, které vedou k poruchám užívání látek.“

Dr. Inonogová také uvedla, že léčila lidi, „kteří často konzumovali průmyslově ultrazpracované potraviny, protože to byly často nejdostupnější, nejdostupnější a kaloricky nejhojnější varianty.“

„I když jsem se obávala dopadu průmyslově ultrazpracovaných potravin na rozvoj komplikací obezity, nyní se také obávám, jestli se navíc neúmyslně nevystavili zvýšenému riziku závislosti na potravinách. Pokud pochopíme, které prvky poškozují naše zdraví, včetně role průmyslově ultrazpracovaných potravin, pak můžeme pracovat prostřednictvím komplexních kanálů na řešení viníků v naší společnosti.“

Kombinace sacharidů a tuků

Carlos Fragoso, registrovaný dietolog se soukromou praxí v New Yorku, uvedl, že není náhoda, že existuje jen málo přirozeně se vyskytujících nebo minimálně zpracovaných potravin, které obsahují sacharidy i tuky, ale průmyslově ultrazpracované potraviny spojené se závislostí jsou v obou vysoké.

„Z evoluční perspektivy dává smysl, že by naše těla toužila po potravinách, které mají ohromné množství přidaných rafinovaných sacharidů a tuků – znamená to větší ukládání tuků pro přežití s menší námahou. Přežití je konec konců hlavní prioritou našeho těla.“

Carlos Fragoso také uvedl, že společnosti vyrábějící tyto potraviny vědí, co dělají.

„Pro tyto potravinářské společnosti platí, že čím více je jídlo návykové, tím větší je zisk. Potravinářské společnosti, které vyrábějí tyto průmyslově ultrazpracované potraviny, lákají spotřebitele tím, že se snaží popřít, že tyto potraviny jsou něco jiného než návykové.“

„Srovnání průmyslově ultrazpracovaných potravin s nikotinem nebo alkoholem není daleko od reality. Ačkoli nikotin a alkohol jsou návykové chemické látky, vysoký obsah rafinovaných sacharidů a tuků v průmyslově ultrazpracovaných potravinách působí na naše těla jako návykové chemické látky.“

Kelsey Costa, registrovaná dietoložka a výživová poradkyně Národní koalice pro zdravotní péči, k problému uvedla, že jsou nezbytné komplexní politické reformy, aby byly zdravější alternativy dostupnější.

„Sociální, ekonomické a strukturální faktory přispívající k všudypřítomné spotřebě průmyslově ultrazpracovaných potravin a jejich návykovému potenciálu zůstávají významným problémem pro veřejné zdraví. Rostoucí prevalence závislosti na průmyslově ultrazpracovaných potravinách také zvyšuje potřebu, aby byla oficiálně uznána jako diagnóza, což stimuluje další výzkum jejího klinického řízení a může vést k překvalifikování průmyslově ultrazpracovaných potravin na návykové látky, což si vyžádá přísnější regulační opatření.“

Závěr

Vědci tvrdí, že průmyslově ultrazpracované potraviny mohou být stejně návykové jako kouření.

Tvrdí, že tyto druhy potravin mají vysoký obsah rafinovaných sacharidů a tuků, což jsou látky, které mohou způsobit změny v mozku.

Odborníci tvrdí, že průmyslově ultrazpracované potraviny musí být přísněji regulovány kvůli jejich potenciálním návykovým vlastnostem a jejich dopadu na krizi obezity.

Jak mohou průmyslově ultrazpracované potraviny zvýšit riziko kognitivního poklesu především u seniorů

- Pixabay

Barbora Nová

Kognitivní funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, přičemž jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly.

Hot dogy a další průmyslově ultrazpracované zpracované potraviny mohou mít podle vědců negativní vliv na kognitivní funkce. 

Nový výzkum ukazuje, že pravidelná konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin, jako jsou například hot dogy a mražená pizza, může zvýšit riziko kognitivního úpadku.

Ve studii, která byla zveřejněna 5. prosince 2022 v časopise JAMA Neurology, se vědci zaměřili na více než 10 000 jedinců za období 8 let, přičemž dospěli k závěru, že lidé, jejichž denní příjem kalorií je alespoň 20 % z průmyslově ultrazpracovaných potravin, mají o 25 % rychlejší pokles výkonných funkcí a o 28 % rychlejší míru celkového kognitivního poškození (1).

Vědci poznamenali, že pokud je celková kvalita stravy člověka vysoká, účinek průmyslově ultrazpracovaných potravin je menší.

„I když se jedná o studii asociace, která není určena k prokázání příčiny a následku, existuje řada prvků, které posilují tvrzení, že určité zrychlení kognitivního úpadku lze připsat průmyslově ultrazpracovaným potravinám,“ řekl CNN doktor David Katz, specialista na preventivní medicínu a medicínu životního stylu a výživu.

„Velikost vzorku je vysoká a následné sledování rozsáhlé. I když chybí důkaz, je to dostatečně robustní, abychom měli dojít k závěru, že průmyslově ultrazpracované potraviny jsou pravděpodobně škodlivé pro náš mozek,“ dodal.

Další studie zjišťují podobné účinky průmyslově ultrazpracovaných potravin

Nová zjištění jsou v souladu s jinou studií zveřejněnou 1. července 2022 v European Journal of Nutrition, která také potvrdila, že konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin může mít negativní dopad na kognitivní výkonnost u seniorů (2).

Vědci z Austrálie, kteří studii prováděli, sdělili, že definují ultrazpracované potraviny jako ty, které procházejí „několika průmyslovými procesy, které nelze reprodukovat doma“.

Poznamenali, že tyto položky obsahují málo nebo vůbec žádné celé potraviny a obvykle zahrnují příchutě, barviva, emulgátory a další přísady.

Příkladem jsou balené svačiny, čokolády, snídaňové cereálie a předpřipravené pokrmy, jako jsou koláče, těstoviny a pizza.

To je opak zpracovaných potravin, které výzkumníci definovali jako potraviny, do kterých se běžně přidává cukr, olej nebo sůl. Zpracování se používá ke zvýšení trvanlivosti nebo zvýšení „senzorických kvalit“ potravin. Příkladem jsou konzervované zeleniny, ovoce, luštěniny a solené, konzervované nebo uzené maso.

Další studie publikovaná v časopise Neurology také uvádí, že lidé, kteří konzumují velké množství průmyslově ultrazpracovaných potravin, jako jsou limonády, brambůrky a sušenky, mohou mít vyšší riziko rozvoje demence (3).

Co výzkum odhalil

Tým australských vědců pomocí průřezové studie hodnotil více než 2700 účastníků, kteří byli ve věku 60 let a starší.

Účastníci byli součástí National Health and Nutrition Examination Survey v letech 2011 až 2014. Každý účastník si vzpomněl, co jedl během 24 hodin ve dvou po sobě jdoucích dnech (4).

Tým použil standardizované, validované testy, včetně toho, který hodnotí Alzheimerovu chorobu. Dospěli k závěru, že konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin byla spojena s horšími výsledky v jednom z testů u starších lidí, kteří neměli předchozí onemocnění.

Vědci konstatovali, že snížení množství průmyslově ultrazpracovaných potravin může být způsobem, jak zlepšit zhoršené poznávání především u seniorů.

„Výzkum ukazuje, že strava, která dodržuje středomořský styl stravy, uznávaný vysokým podílem potravin s protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi, je spojena se sníženým rizikem s věkem spojeného kognitivního úpadku a demence,“ uvedla Barbara Cardoso, Ph.D., hlavní autorka studie a přednášející o výživě, dietetice a potravinách na Monash University v Melbourne v Austrálii.

„Potraviny konzumované jako součást těchto diet zahrnují ryby, ořechy, olivový olej a zeleninu,“ řekla.

Reakce na studii

Odborníci tvrdí, že tato zjištění jsou v souladu s tím, co se dozvěděli z jiných studií o stravě a demenci.

„Existuje stále více důkazů, že to, co jíme, může mít vliv na náš mozek s tím, jak stárneme, a mnoho studií potvrzuje, že je nejlepší jíst pro srdce zdravou, vyváženou stravu s nízkým obsahem průmyslově zpracovaných potravin a s vysokým obsahem celých, výživných potravin, jako je zelenina a ovoce,“ řekl Percy Griffin, Ph.D., ředitel vědeckého zapojení v rámci Alzheimerovy asociace.

„Není tedy divu, že tato práce zjistila, že strava s vysokým obsahem průmyslově ultrazpracovaných potravin zhoršuje kognitivní schopnost především u seniorů,“ řekl.

Jiná studie publikovaná v časopise Neurology v roce 2021 také potvrdila, že středomořská strava má přínos pro zdraví mozku, přičemž vědci dospěli k závěru, že jejich zjištění potvrzují názor, že středomořská strava by mohla být „ochranným faktorem proti poklesu paměti a mediotemporální atrofii“ nebo zmenšením mozkového laloku spojeného s Alzheimerovou chorobou (5).

Blížící se krize?

Střediska pro kontrolu a prevenci chorob (Centers for Disease Control and Prevention) odhadují, že téměř 6 milionů lidí ve Spojených státech trpí Alzheimerovou chorobou a souvisejícími demencemi (6).

Předpokládá se, že do roku 2060 vzroste počet lidí s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou ve Spojených státech odhadem na 14 milionů a farmaceutické firmy blahem chrochtají z budoucích nadstandartních příjmů, obdobně jako např. u diabetesu.

Nejvíce by mohly být postiženy barevné komunity. Případy mezi Hispánci by se oproti současným odhadům mohly zvýšit sedmkrát. Mezi Afroameričany by se případy mohly oproti současným odhadům zvýšit čtyřikrát.

V San Francisku je navržen nový komunitní program, který se má zaměřit na známé modifikovatelné rizikové faktory a pomoci tak předcházet demenci.

Posit Science spolu s YMCA spouští model „Brain Health Program“ financovaný Národním institutem zdraví.

Program, který by měl začít fungovat za 6 měsíců, nabídne kurzy pro ohrožené dospělé lidi. Část školení se zaměří na dietní a nutriční principy, které YMCA používá ve svém Programu prevence diabetu.

„Jíst stravu zdravou pro mozek je velkou součástí Brain Health Programu,“ řekl Henry Mahncke, Ph.D., ředitel Posit Science.

„Budoucnost zdraví mozku a prevence demence mění to, co děláme v našem každodenním životě, takže budujeme zdravé, odolné mozky, které jsou plně funkční tak dlouho, dokud naše tělo pokračuje,“ řekl. „Téměř vše, co jíme, je posíláno krevním řečištěm nahoru do našeho mozku, a tak není pro odborníky na zdraví mozku překvapivé, že to, co jíme, má význam pro zdraví našeho mozku, kognitivní výkonnost a případné naše riziko demence.“

Další kroky ve výzkumu

Australští vědci říkají, že jejich studie je první, která zkoumá souvislost mezi průmyslově ultrazpracovanými potravinami a kognitivním úpadkem.

„Jako taková vrhá světlo na budoucí studie, které se zaměřují na poskytnutí silnějších důkazů odhalujících potenciální mechanismy, jichž se to týká,“ řekla Barbara Cardoso.

Vysvětlila, že studie má určitá omezení. Ta se dívala na konkrétní úsek v čase, zatímco může trvat roky, než se vyvine porucha poznávání. Spoléhali se na účastníky, že si vzpomenou na svůj dietní příjem, který nemusí být vždy přesným vyjádřením jejich obvyklého dietního příjmu.

„Dalším krokem tohoto výzkumu je studie, zda by snížení množství průmyslově ultrazpracovaných potravin ve stravě mohlo zlepšit poznávání,“ řekl Percy Griffin.

Poznamenal, že na nadcházející Mezinárodní konferenci Alzheimerovy asociace, která začne 16. července 2023 v Amsterdamu, budou zveřejněny další informace o výzkumu a o dopadu nezdravé stravy na riziko demence (7).

Závěr

Nová studie dospěla k závěru, že pravidelná konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin zvyšuje riziko kognitivního poklesu.

V dřívější studii australští vědci také uvedli, že průmyslově ultrazpracované potraviny mohou negativně ovlivnit kognitivní funkce, přičemž mezi tyto potraviny patří balené svačiny a předem připravené pokrmy, jako je například pizza a koláče.

Tyto studie se shodují s předchozím výzkumem, který potvrzuje, že nezdravá strava může zhoršit kognitivní schopnosti a zvýšit riziko onemocnění souvisejících s demencí, jako je Alzheimerova choroba.