11 zdravotních výhod cukety

- Pixabay

Barbora Nová

Cuketa obsahuje mnoho živin. Její zařazení do jídelníčku proto může mít řadu zdravotních přínosů. Ačkoli je cuketa často považována za zeleninu, botanicky se řadí mezi ovoce.

Cuketa je letní dýně z čeledi brukvovitých (Cucurbitaceae), spolu s melouny, špagetovými dýněmi a okurkami.

Cuketa může dorůst délky přes 1 metr, ale obvykle se sklízí ještě nedozrálá - obvykle měří méně než 20 cm. Vyskytuje se také v několika odrůdách, jejichž barva se pohybuje od sytě žluté po tmavě zelenou.

Ačkoli dýně pochází z Ameriky, tato konkrétní odrůda byla poprvé vyšlechtěna na počátku 19. století v Itálii (1).

Cukety se v lidovém léčitelství používají k léčbě nachlazení, bolestí a různých zdravotních potíží. Ne všechna její využití jsou však podložena vědeckými poznatky.

Následuje 11 důkazy podložených zdravotních výhod cukety.

1. Cuketa je bohatá na mnoho živin

Cuketa je bohatá na několik vitaminů, minerálů a dalších prospěšných rostlinných látek.

Jeden šálek (230 gramů) tepelně upravené cukety poskytuje (2):

• Kalorie: 17
• Bílkoviny: 1 gram
• Tuk: méně než 1 gram
• Sacharidy: 3 gramy
• Cukr: 1 gram
• Vláknina: 1 gram
• Vitamin A: 40 % denní referenční hodnoty příjmu (RHP)
• Mangan: 16 % RHP
• Vitamin C: 14 % RHP
• Draslík: 13 % RHP
• Hořčík: 10 % RHP
• Vitamín K: 9 % RHP
• Folát: 8 % RHP
• Měď: 8 % RHP
• Fosfor: 7 % RHP
• Vitamin B6: 7 % RHP
• Vitamin B1: 5 % RHP

Obsahuje také malé množství železa, vápníku, zinku a několika dalších vitaminů skupiny B.

Zejména vysoký obsah vitaminu A může podpořit váš zrak a imunitní systém.

Syrová cuketa nabízí podobný výživový profil jako vařená cuketa, ale obsahuje méně vitaminu A a více vitaminu C, což je živina, jejíž obsah se vařením obvykle snižuje.

Shrnutí:

• Cuketa obsahuje řadu vitaminů, minerálních látek a prospěšných rostlinných sloučenin. Vařená cuketa má obzvláště vysoký obsah vitaminu A, i když syrová cuketa ho obsahuje o něco méně.

2. Cuketa obsahuje vysoký obsah antioxidantů

Cuketa je také bohatá na antioxidanty.

Antioxidanty jsou prospěšné rostlinné sloučeniny, které pomáhají chránit tělo před poškozením volnými radikály.

Karotenoidy - jako je lutein, zeaxantin a beta-karoten - jsou v cuketě obzvláště hojné (3).

Ty mohou prospívat očím, kůži a srdci a také poskytovat určitou ochranu před některými typy rakoviny, například rakovinou prostaty (4).

Výzkum ukazuje, že ve slupce rostliny se nachází nejvyšší množství antioxidantů. Žluté cukety mohou obsahovat o něco vyšší množství než světle zelené (5, 6).

Shrnutí:

• Cuketa se může pochlubit několika antioxidanty, které mohou mít různé zdravotní účinky. Nejvyšší obsah se nachází ve slupce.

3. Cuketa přispívá ke zdravému trávení

Cuketa může podporovat zdravé trávení několika způsoby.

Především je bohatá na vodu, která může změkčit stolici. To usnadňuje jejich odchod a snižuje pravděpodobnost zácpy (7).

Cuketa také obsahuje rozpustnou i nerozpustnou vlákninu.

Nerozpustná vláknina dodává stolici objem a pomáhá potravě snadněji procházet střevy, což dále snižuje riziko zácpy. Tento přínos se ještě znásobí, pokud máte ve stravě dostatek tekutin (8).

Rozpustná vláknina mezitím vyživuje prospěšné bakterie žijící ve střevech. Tyto přátelské bakterie zase produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které vyživují vaše střevní buňky (9).

SCFA navíc mohou pomoci zmírnit zánět a příznaky některých střevních poruch, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS), Crohnova choroba a ulcerózní kolitida (9, 10, 11).

Shrnutí:

• Cuketa je bohatá na vodu a vlákninu, dvě látky, které mohou podpořit zdravé trávení tím, že snižují riziko zácpy a příznaky různých střevních poruch.

4. Cuketa může snižovat hladinu cukru v krvi

Cuketa může pomoci snížit hladinu cukru v krvi u lidí s cukrovkou 2. typu.

Cuketa s obsahem 3 gramů sacharidů na uvařený šálek (230 gramů) představuje skvělou nízkosacharidovou alternativu těstovin pro ty, kteří chtějí snížit příjem sacharidů. Lze ji spiralizovat nebo nakrájet na plátky a nahradit tak v pokrmech špagety, linguini nebo lasagne.

Nízkosacharidová dieta může výrazně snížit hladinu cukru a inzulinu v krvi, což může u lidí s cukrovkou 2. typu udržet stabilní hladinu cukru v krvi a snížit potřebu užívání léků (12, 13).

Vláknina obsažená v cuketě navíc pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a zabraňuje jejímu prudkému zvýšení po jídle. Strava bohatá na vlákninu z ovoce a zeleniny - včetně cukety - je trvale spojována s nižším rizikem vzniku diabetu 2. typu (14).

Vláknina obsažená v cuketě může také pomáhat zvyšovat citlivost na inzulín, což může rovněž pomoci stabilizovat hladinu cukru v krvi (15).

Studie na zvířatech navíc uvádějí, že extrakt ze slupek cukety může přispívat ke snížení hladiny cukru a inzulinu v krvi. To může být způsobeno silnými antioxidanty obsaženými ve slupce (16).

Shrnutí:

• Vláknina obsažená v cuketě může zvyšovat citlivost na inzulin a stabilizovat hladinu cukru v krvi, což může potenciálně snižovat riziko vzniku cukrovky 2. typu.

5. Cuketa může zlepšit zdraví srdce

Cuketa může také přispívat ke zdraví srdce.

Může za to z velké části její vysoký obsah vlákniny. Pozorovací studie ukazují, že lidé, kteří jedí více vlákniny, mají nižší riziko srdečních onemocnění (17, 18).

Pektin, jeden z typů rozpustné vlákniny obsažené v cuketě, se zdá být obzvláště účinný při snižování hladiny celkového a "špatného" LDL cholesterolu (19, 20).

V přehledu 67 studií se ukázalo, že konzumace pouhých 2-10 gramů rozpustné vlákniny denně po dobu přibližně 1-2 měsíců snižuje celkový cholesterol v průměru o 1,7 mg/dl a "špatný" LDL cholesterol o 2,2 mg/dl (18).

Cuketa je také bohatá na draslík, který může pomáhat snižovat vysoký krevní tlak tím, že rozšiřuje cévy. Zdravější krevní tlak souvisí s nižším rizikem srdečních onemocnění a mrtvice (21, 22, 23, 24, 25).

Navíc se zdá, že strava bohatá na karotenoidy - které se rovněž nacházejí v cuketách - chrání zejména před srdečními chorobami (26).

Shrnutí:

• Vláknina, draslík a karotenoidy obsažené v cuketě mohou snižovat krevní tlak, cholesterol a další rizikové faktory srdečních onemocnění.

6. Cuketa může posílit váš zrak

Přidání cukety do jídelníčku může pomoci vašemu zraku.

Je to částečně proto, že cuketa je bohatá na vitamin C a beta-karoten - dvě živiny důležité pro zdraví očí (27, 28).

Cuketa také obsahuje antioxidanty lutein a zeaxantin. Výzkumy ukazují, že tyto antioxidanty se mohou hromadit v sítnici, zlepšovat zrak a snižovat riziko očních chorob souvisejících s věkem (29).

To může zahrnovat nižší riziko makulární degenerace, která je hlavní příčinou nevratné ztráty zraku u starších osob (30, 31).

Kromě toho může strava s vysokým obsahem luteinu a zeaxanthinu také snižovat pravděpodobnost vzniku šedého zákalu, což je zakalení čočky, které může vést ke zhoršení zraku (32).

Shrnutí:

• Cuketa je bohatá na mangan, lutein, zeaxantin a vitaminy A a C - živiny, které přispívají ke zdravému zraku a mohou snižovat riziko onemocnění očí souvisejících s věkem.

7. Cuketa může pomoci při hubnutí

Pravidelná konzumace cukety vám může pomoci zhubnout.

Toto ovoce je bohaté na vodu a má nízkou kalorickou hustotu, což může přispět k pocitu sytosti (33).

Její obsah vlákniny může také snižovat pocit hladu a udržet vaši chuť k jídlu na uzdě (34).

Studie navíc konzistentně spojují vysoký příjem ovoce a zeleniny s hubnutím a pomalejším přibýváním na váze v průběhu času (35, 36).

Navíc se předpokládá, že příjem neškrobové, tmavě zelené nebo žluté zeleniny - s podobným nutričním profilem jako cuketa - je pro hubnutí obzvlášť prospěšné (37, 38).

Shrnutí:

• Cuketa je bohatá na vodu a vlákninu, ale zároveň má nízký obsah kalorií, což může přispět ke snížení pocitu hladu a pocitu sytosti - což může časem vést ke snížení hmotnosti.

8-11. Další potenciální výhody cukety

Cuketa může mít i některé další výhody. Mezi ty nejlépe prozkoumané patří:

• Zdraví kostí. Cuketa je bohatá na antioxidanty lutein a zeaxantin a také na vitamin K a hořčík, které mohou přispívat k posílení kostí (39, 40).
• Protinádorové účinky. Studie ukazují, že výtažky z cukety mohou pomáhat ničit nebo omezovat růst některých rakovinných buněk (6, 41).
• Zdravá prostata. Výzkumy na zvířatech ukazují, že výtažky ze semen cukety mohou pomáhat omezovat hyperplazii prostaty, zvětšení prostaty, které u starších mužů běžně způsobuje močové a sexuální obtíže (42).
• Funkce štítné žlázy. Testy na potkanech odhalily, že výtažky z cuketových slupek mohou pomáhat udržovat stabilní hladinu hormonů štítné žlázy (14).

Shrnutí:

• Cuketa může prospívat zdraví kostí, štítné žlázy a prostaty. Může mít také protirakovinné účinky.

Snadno se přidává do jídelníčku

Cuketa je neuvěřitelně všestranná a lze ji jíst syrovou i vařenou.

Následuje několik způsobů, jak ji zařadit do svých jídel:

• Přidejte ji syrovou do salátů.
• Dušte ji s dalším letním ovocem a zeleninou a připravte si ratatouille.
• Plňte ji rýží, čočkou nebo jinou zeleninou a pak ji zapečte.
• Pro jemné smažení přidejte olivový olej a osmahněte ji.
• Uvařte ji a pak ji rozmixujte do polévek.
• Podávejte ji jako přílohu, grilovanou nebo podušenou s trochou česneku a oleje.
• Vyzkoušejte ji obalenou ve strouhance a smaženou.
• Spiralizujte ji na nudle podobné špagetám nebo linguine nebo ji nakrájejte na plátky, které nahradí pláty lasagní.
• Zapečte ji do chleba, palačinek, muffinů nebo koláčů.

V některých kulturách je cuketový květ považován za pochoutku. Můžete ji buď smažit, nebo syrovou posypat saláty, polévky a dušené pokrmy.

Shrnutí:

• Cukety lze jíst syrové nebo vařené v polévkách, dušených pokrmech, sendvičích, salátech, pečivu a dalších pokrmech.

Závěr

Cuketa je všestranně použitelná dýně bohatá na vitaminy, minerály a rostlinné sloučeniny.

Může mít několik zdraví prospěšných účinků, od lepšího trávení až po nižší riziko srdečních onemocnění.

Cuketa může pomáhat kostem, štítné žláze a prostatě.

Pokud jste zvědaví, zkuste toto měkké, jemné ovoce zařadit do svého jídelníčku.

Ohromení vědci konečně přiznali, že vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny

- Pixabay

Amy Goodrich

Všichni sníme o dlouhém životě bez nemocí. Zatímco se průměrný věk v rozvinutých zemích pomalu zvyšuje, neplatí to tak docela o poklesu nemocnosti a zdravotních postiženích.

Jedna z posledních studií, publikovaných v časopise the British Medical Journal, ale možná odhalila klíč k té žádoucí dlouhověkosti. Není žádným tajemstvím, že mezi nejzdravější lidi na světě patří Japonci. Vykazují druhý nejvyšší dosahovaný věk a také obezita se mezi nimi vyskytuje pouze s četností 3,5%. Američané naopak zaujímají až 43. místo u dlouhověkosti a jejich obezita se nyní pohybuje kolem 35%.

Autoři zmíněné vědecké studie z Národního institutu pro zdraví a medicínu v Tokiu došli ke zjištění, že lidé stravující se podle japonského jídelníčku mají o 15% nižší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří se stravují jinak. Snížené riziko se přitom vztahuje především na mozkové mrtvice.

Japonské stravování

V roce 2005 vydala japonská vláda nová výživová doporučení založená na tradičním japonském způsobu stravování, který je založen na nízkém příjmu nasycených tuků a průmyslově zpracovaných jídel a na zvýšeném přísunu sacharidů, pocházejících ze zeleniny a obilnin.

Zatímco u nás je pro osvětu používáno zobrazování pyramidy nebo talíře, japonská doporučení se zobrazují v podobě rotujícího kužele s talíři. Vedle toho, že se takto podávají jasná pravidla pro stravování, je v tomto případě připomínána i důležitost tělesné aktivity a hydratace.

„Schéma založené na talířích je snadno pochopitelné nejen pro ty, kteří jídla připravují, ale i pro ty, kteří je konzumují,“ vysvětluje Kayo Kuratani - jeden z vedoucích výzkumného týmu z Národního institutu pro zdraví a medicínu v Tokiu. „V této prezentaci se využívá znázornění jídel na talířích, které se podávají u stolu a nikoliv potravin používaných jako suroviny. To je pak snadno pochopitelné i pro ty, kteří jídla vaří jen někdy.“

Úmrtnost nižší o 15%

Japonské stravovací návyky přitahují výživové specialisty už dlouhou dobu.. Průměrný věk japonských žen bývá 87 let a muži se dožívají 80 let. Ve srovnání s celosvětovými průměry 73 a 68 let je to skutečně výrazný rozdíl.

Mnoho vědců se dlouho domnívalo, že na dlouhověkosti Japonců se podílí hlavně jejich geny, avšak tým vedený Kayo Kuratanim nyní zjistil, že tím nejdůležitějším je strava.

V rámci prováděné studie byl po dobu 10 let sledován životní styl u 36 000 mužů a 43 000 žen. Všichni vyplnili podrobné dotazníky o svém životním stylu, zdraví a stravovacích návycích jak na začátku, tak i po 5-letém a 10-letém přehodnocení.

Na základě takto získaných informací mohli vědci vyhodnotit, nakolik se účastníci studie přibližují oficiálním stravovacím doporučením. Základním zjištěním pak bylo to, že lidé, kteří se řídí těmito zásadami, vykazují až o 15% nižší rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby a mozkovou mrtvici.

Vědci upozorňují, že lidé, kteří konzumují hodně zeleniny a ovoce a k tomu dostatek ryb a masa, vykazují současně i nejlepší zdravotní stav. Současně i konstatují, že i když jsou ryby s masem ve stejné kategorii zavedených stravovacích doporučení, Japonci zkonzumují více ryb a ostatní zápaďané zase více vepřového a hovězího masa.

V závěru studie se uvádí: „Naše zjištění ukazuje, že vyvážená spotřeba energie, obilnin, zeleniny, ovoce, masa, ryb, vajec, sójových a mléčných výrobků, cukrovinek a alkoholických nápojů se podílí na dosahované dlouhověkosti u japonské populace tím, že snižuje hlavně rizika kardiovaskulárních onemocnění a mozkových příhod.“

Kayo Kuratani poznamenává, že japonský ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí provedl v roce 2010 významné úpravy v doporučeních. Japonci totiž do té doby konzumovali převážně bílou rýži, u které jsou známy souvislosti s mnoha chronickými chorobami. Upravená doporučení nyní uvádí, že sacharidy by měly tvořit 50-65% denní spotřeby potravin a že by Japonci měli dávat přednost celozrnným potravinám, jako je např. hnědá rýže.

Originál: https://www.naturalnews.com/054207_longevity_Japanese_diet_epigenetic_factors.html

Proč japonské ženy žijí nejdéle a netloustnou?

- Pixabay

Jenny Hills

Jsem si jistá, že jste již slyšeli o dlouhověkosti japonských mužů a žen, což se většinou přičítá jejich výběru jídla a životnímu stylu. Tradičně byla japonská strava chválena za její přínosy pro zachování zdraví - a neomezujte svůj pohled na japonskou kuchyni jen na rolky suši.

Naomi Moriyama se rozhodla sdílet základní principy vaření ve své zemi ve své knize „Japonské ženy nestárnou ani nepřibírají“. Tvrdí, že návrat k matčině způsobu přípravy jídla jí a jejímu manželovi pomohl zbavit se nechtěných kilogramů a zvýšit jejich energetickou hladinu.

I dnes Japonci čelí výzvám, které přináší moderní život, a jí méně zdravá jídla. Na starou moudrost se však nezapomíná a kniha Naomi Moriyamy vysvětluje, jak znovu můžeme zdravě jíst.

Sedm tajemství Japonců pro skvělé zdraví

Zásady, které Japonci dodržují při výběru, přípravě a konzumaci jídla, hrají důležitou roli v „magickém vzorci“. Pravděpodobně jste už o nich četli, ale Moriyama je ve své knize shrnuje do 7 kategorií:

Zásada č. 1: Dieta založená na rybách, sóji, rýži, zelenině a ovoci

Domácí japonské jídlo je klíčem k úspěchu. Zapomeňte na komplikovaná jídla v restauracích, která jsou časově náročná - tradiční jídlo v Japonsku obvykle sestává z grilovaných ryb, trochu dušené rýže, vařené zeleniny, misky polévky miso a zeleného čaje a ovoce jako dezertu. (Níže jsou uvedena některá „omezení“ těchto možností jídla).

Zásada č. 2: Malé porce

V japonské restarauraci dostanete zpravidla jídlo, které je malé, příjemné pro oči a uspokojí vás i přes menší porce. Prezentace je v Japonsku důležitá a pravidlem je pomalu si pochutnávat na jídle. Mezi další tipy, které vám pomohou pomaleji a méně jíst, patří:

• talíře nejsou zcela naplněny
• každé jídlo se servíruje na vlastním talíři
• jídlo je uspořádáno tak, aby vynikala jeho přirozená krása. To Vás nutí, abyste se také kochali jeho estetickými prvky
• doporučuje se, abyste přestali jíst, když jste z 80% nasyceni

Zásada č. 3: Mírné vaření

K přípravě pokrmů se používá pára, grilování, restování, vaření nebo rychlé smažení ve woku. Japonští kuchaři volí oleje přátelské k srdci a vyhýbají se metodám, které by dlouhodobě vystavovaly jídlo vysokým teplotám. Také si pochutnávají na čerstvých pokrmech a jednoduše se oblékají, takže mají pocit lehkosti a přesto pocit naplněného žaludku.

Zásada č. 4: Žádný chléb, jen rýže

Japonská strava neobsahuje žádný chléb. Místo toho se ke každému jídlu podává dušená rýže, což eliminuje spotřebu rafinované pšeničné mouky. V dnešní době lze obyčejnou rýži snadno nahradit zdravější hnědou (celozrnou) variantou.

Zásada č. 5: Snídaně s miso polévkou

V Japonsku je snídaně považována za důležitou a hlavní jídlo a podává se ve více malých jídlech. Na misce miso polévky bohaté na probiotika si často pochutnávají jako na prvním jídle dne, aby jim poskytla další chuť.

Zásada č. 6: Méně dezertu

Sladké dezerty nejsou v Japonsku obvyklé. Lze podávat dezerty, ale jsou menší a nejedí se tak často jako na Západem posedlém cukru.

Zásada č. 7: Odlišný přístup k jídlu a dietám

Japonské ženy jsou vychovávány k tomu, aby si pochutnávaly na jídle a konzumovaly jeho pestrou paletu; nejsou natolik posedlé dietami jako jejich západní protějšky. Také „náhodné“ cvičení, co nejvíce chodit pěšky udržuje Japonky štíhlé a jejich pohybová aktivita je součástí každodenní rutiny.

Sedm klíčových potravin japonské stravy

1. Ryba

Téměř 10% konzumace ryb ve světě se spotřebuje v Japonsku. Pokud se zamyslíte nad množstvím omega-3 nenasycených mastných kyselin přítomných v rybách, pochopíte proč se Japoncům daří být málo nemocnými a mladistvími, s největším dožitím mezi všemi národy světa. Proto u nich platí, čím vyšší cholesterol, tím méně nemocí a delší věk.

2. Zelenina (moře a pevnina)

Díky zelenině plné antioxidantů, vitamínů a minerálů se budete cítit plnější. Je známo, že Japonci konzumují 5krát více brukvovité zeleniny (brokolice, zelí, klíčky, kapusta...) ve srovnání s Američany.

Mořská zelenina, jako je především mořská řasa (která je skvělá pro vaše zdraví), je také důležitým zdrojem živin a je součástí mnoha japonských jídel.

3. Rýže

Rýže je japonská základní příloha, díky které se můžete vyhnout sodíku (sůl - NaCl), nasyceným tukům a trans-tukům. Aby jídlo bylo co nejzdravější rozhodněte se pro hnědou (celozrnou) rýži. Můžete ji také udělat zdravější přidáním olivového oleje, když voda vře.

4. Sójové boby

Japonci konzumují hodně sóji - asi 50 gramů denně. Mnoho japonských tradičních jídel je vyrobeno ze sóji. Sója bývala dobrou volbou pro potraviny v Evropě a měla vyšší kvalitu než v dnešní době GMO, kdy je používání sóje velice kontroverzní.

5. Nudle

Tato asijské základní jídlo má nízký obsah tuků. V Japonsku mají mnoho druhů nudlí a mohou být vyrobeny I z mungo fazolí a pohanky (soba nudle).

6. Zelený čaj

Nejlepší způsob, jak zakončit japonské jídlo, je dát si malý šálek zeleného čaje, který je bohatý na antioxidanty, ochrání vaše srdce a odvrátí další chronická onemocnění. Obzvláště chválen je zelený čaj Matcha.

7. Ovoce

Negativní účinek konzumace zpracovaných potravin s vysokým obsahem trans-tuků se dá snížit podáváním čerstvého ovoce místo sušenek, koláčů a vdolků. Ozdobně nakrájené ovoce je skvělou volbou pro dezert. Pokud vás znepokojují pesticidy, rozhodněte se pro organické ovoce nebo použijte tento přírodní prostředek k odstranění pesticidů z ovoce a zeleniny.

Některá důležitá omezení, která je třeba vzít v úvahu

Přestože japonská strava má značný úspěch, existují určitá omezení a některé možnosti výběru potravin byly nedávno zpochybňovány:

• Použití sójové omáčky je příliš liberální - použití sóji se již příliš nedoporučuje, pokud není konzumována fermentovaná
• Rafinovaná bílá rýže - bílá rýže je zdrojem jednoduchých sacharidů a je spojována s některými chronickými chorobami. Vyměňte ji za hnědou (celozrnou) rýži (komplexní sacharidy) a předcházejte srdečním chorobám a cukrovce 2. typu.
• Konzervovaná zelenina v soli může zvýšit váš sodík na nezdravou hladinu, pokud se konzumuje ve velkém množství. Sójová omáčka obsahuje také sodík, takže se to všechno sčítá.
• Nemusíte se omezovat pouze na japonskou kuchyni. Jiné asijské diety vám mohou přinést také mnoho výhod, protože často zahrnují čerstvou zeleninu a ryby a nespoléhají se na průmyslově zpracované potraviny.

Originál: Why Do Japanese Women Live the Longest and Don’t Get Fat?

Vědci dokazují, že i potraviny mohou léčit

- Pixabay

Může mít potravina léčivé účinky? Takovou otázku obvykle automaticky spojujeme s tzv. alternativní medicínou. Jenže dnes se jí už zaobírají i seriózní vědci. A ti přišli na to, že léčbě různých nemocí napomáhá naprosto přesná kombinace mikronutrientů - látek, které se jinak v lidském těle běžně vyskytují.

Barevná zelenina a ovoce nejen osvěží jídelníček, ale také prospěje našemu zdraví, a to v mnoha ohledech.

Cílem tohoto vědeckého oboru (ortomolekulární medicíny) je vytvářet účinné a opravdu velmi přesné kombinace složení dietetických potravin pro zvláštní lékařské účely, které jsou vhodné pro léčbu konkrétních onemocnění.

S myšlenkou, že potravinami lze zásadně ovlivnit zdraví lidského organismu, přišel poprvé doktor Linus Pauling (1901 – 1994), dvojnásobný laureát Nobelovy ceny. Právě on stál u zrodu ortomolekulární medicíny – vědeckého oboru, který se zabývá léčbou nemocí pomocí řízených změn látek, které se v lidském těle běžně vyskytují.

Ortomolekulární medicína se vedle cukrů, tuků a proteinů zaměřuje především na vitamíny, mastné kyseliny, minerály a stopové prvky. Různé kombinace těchto mikronutrientů slouží pro léčbu konkrétních onemocnění.

Stres dovede potrápit

Není žádným objevem, že velkým nepřítelem našeho zdraví je stres, který způsobuje nervozitu, netečnost, vyčerpání a při dlouhodobém působení může vyústit ve chronickou únavu nebo v obávaný syndrom vyhoření. Stres je příčinou systematického odčerpávání mikronutrientů z našeho těla, stejně jako nepravidelná strava a nadměrná konzumace nikotinu, kofeinu nebo alkoholu, kterými si pocity napětí zmírňujeme.

„Organismus vystavený stresům či extrémně náročnému a aktivnímu životnímu stylu je třeba zásobovat zvýšeným množstvím celého komplexu mikronutrientů. Ve správném a vyváženém složení kompenzují zvýšenou spotřebu vyvolanou stresem a zároveň vytváří potřebnou energetickou rezervu pro budoucí zátěžovou situaci,“ upozorňuje profesor Tomáš Zima, přednosta pražského Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky.

Nejen pro lidi se srdečními nemocemi

Mikronutrienty jsou přirozeně obsaženy v ovoci a zelenině. Nevhodným skladováním, dopravou nebo vlivem teploty se však jejich obsah snižuje. Proto při stresových zátěžích lékaři doporučují konzumovat i speciální doplňky stravy kvůli prevenci civilizačních chorob.

Ani to vlastně není nic nového, úplnou novinkou je ale fakt, že se na trh postupně dostávají potraviny pro zvláštní lékařské účely (tzv. Orthomoly), v nichž jsou mikronutrienty zkombinovány tak, aby pomáhaly při léčbě konkrétních nemocí: například při onemocnění kardiovaskulárního systému (tedy srdce a cév), osteoartritických změn kloubů (artrózy) či chronické únavy.

A jistě nepůjde o poslední potraviny svého druhu: jedna zahraniční studie ukázala, že suplement s obsahem vitamínů, stopových prvků a fytonutrientů měl zásadní vliv na zdraví lidí, kteří v zimním období trpěli opakovaným nachlazením. Po čtyřech měsících, kdy užívali danou kombinaci látek, u nich došlo k poklesu případů nachlazení téměř o polovinu.

Jak to funguje?

Například při artróze je nesmírně důležité zajistit kloubům správnou a pravidelnou výživu – ta je podle nejnovějších studií schopna omezit bolest a zlepšit pohyblivost.

„Mimořádně významný je vápník, základní prvek kostní hmoty, dále vitamíny D3, B6 a C, důležité pro kostní metabolismus, a acetylcystein. Obvykle není možné v běžné stravě přijímat mikronutrienty v dostatečném, při artróze navíc ve zvýšeném, množství. Díky adekvátní výživě kloubů je možné dosáhnout pozitivního vlivu na úlevu od bolesti při pohybu, zlepšení pohyblivosti a v samotném důsledku i zlepšení kvality života nemocných,“ říká docent Tomáš Trč, přednosta Ortopedické kliniky FN Motol.

Nemoc nevyléčí, ale organismu pomohou

I organismus trpící onemocněním srdce a cév je nezbytné zásobovat vyšším množstvím mikronutrientů, které ovšem nemůže získat z běžné stravy. Proto existuje potravina pro zvláštní lékařské účely se zásadním významem pro zdravé srdce a cévy: jde hlavně o resveratrol z hroznového vína, polyfenoly kakaových bobů a směsi karotenoidů.

Mikronutrienty sice nemoc nevyléčí, nicméně mohou být důležitými doplňky v rámci podpůrné terapie. Příkladem je jejich použití při chemoterapii karcinomů. Všechny tyto poznatky naznačují, že ortomolekulární medicína rozhodně neřekla své poslední slovo. Naopak - do budoucna můžeme počítat s tím, že u mnoha onemocnění se cílené podávání mikronutrientů stane běžnou součástí léčby.

Více:

• Mléko, to je zvýšené riziko úmrtí a zlomenin - studie
• Soda bicarbona - noční můra farmaceutického průmyslu
• Jak se zdravě stravovat
• Nezdravá strava je stejně návyková jako heroin
• Experti varují: Pokud používáte Alobal, hrozí vám vážné následky
• Umírání z potravin: Předčasné, bolestivé a drahé
• Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli