6 málo známých nebezpečí přílišného omezování sodíku

- Pixabay

Barbora Nová

Příliš mnoho sodíku ve stravě může způsobit problémy, zejména pokud máte vysoký krevní tlak. Nedostatečný příjem sodíku však může způsobit také problémy, například zvýšit odolnost vůči inzulínu a případně zvýšit hladinu LDL cholesterolu.

Tento článek pojednává o omezení sodíku u běžné populace. Pokud vám lékař předepsal dietu s nízkým obsahem sodíku nebo pokud musíte dietu s nízkým obsahem sodíku dodržovat kvůli nějakému onemocnění, nemusí se vás následující informace týkat.

Sodík je důležitý elektrolyt a hlavní složka kuchyňské soli.

Příliš mnoho sodíku je spojováno s vysokým krevním tlakem a zdravotnické organizace doporučují jeho příjem omezit (1, 2, 3).

Většina současných doporučení doporučuje přijímat méně než 2 300 mg sodíku denně. Některé se dokonce pohybují na hranici 1 500 mg denně (4).

Nicméně i když příliš mnoho sodíku způsobuje problémy, stejně nezdravá může být i konzumace příliš malého množství.

Následuje 6 málo známých nebezpečí přílišného omezování sodíku.

1. Málo sodíku může zvyšovat inzulinovou rezistenci

Několik studií spojuje diety s nízkým obsahem sodíku se zvýšenou inzulinovou rezistencí (5, 6, 7).

Inzulínová rezistence je stav, kdy buňky vašeho těla nereagují dobře na signály hormonu inzulínu, což vede k vyšší hladině inzulínu a cukru v krvi.

Inzulínová rezistence je považována za hlavní příčinu mnoha závažných onemocnění, včetně cukrovky 2. typu a srdečních chorob (8, 9).

Jedna studie zahrnující 152 zdravých lidí zjistila, že inzulinová rezistence se zvýšila již po 7 dnech diety s nízkým obsahem sodíku (5).

Přesto se ne všechny studie shodují. Některé nezjistily žádný účinek, nebo dokonce snížení inzulinové rezistence (10, 11, 12).

Tyto studie se však lišily délkou trvání, studovanou populací a mírou omezení soli, což může vysvětlovat rozporuplné výsledky.

Shrnutí:

• Diety s nízkým obsahem sodíku jsou spojovány se zvýšenou inzulinovou rezistencí, což je stav, který způsobuje vyšší hladinu cukru a inzulinu v krvi. To může vést k cukrovce 2. typu a dalším závažným onemocněním.

2. Žádný jasný přínos pro srdeční onemocnění

Je pravda, že snížení příjmu sodíku může snížit krevní tlak.

Krevní tlak je však pouze rizikovým faktorem pro vznik onemocnění. To, co je skutečně významné, jsou tvrdé koncové ukazatele, jako je srdeční infarkt nebo úmrtí.

Několik observačních studií se zabývalo vlivem diety s nízkým obsahem sodíku na infarkty, mrtvice a riziko úmrtí (13, 14, 15).

Jedna studie zjistila, že méně než 3 000 mg sodíku denně je spojeno se zvýšeným rizikem úmrtí na srdeční onemocnění, včetně infarktu a mrtvice (14).

Znepokojující je, že jiná studie uvádí vyšší riziko úmrtí na srdeční onemocnění při nižších hladinách sodíku, které v současné době doporučují mnohá doporučení (15).

Jiné studie však uvádějí protichůdné výsledky, takže tato otázka není zdaleka vyřešena (16, 17, 18).

V přehledu z roku 2011 se ukázalo, že snížení obsahu sodíku nesnižuje riziko úmrtí na infarkt nebo mrtvici a zvyšuje riziko úmrtí na srdeční selhání (19).

Shrnutí:

• Ačkoli důkazy jsou smíšené, některé observační studie ukazují, že dieta s nízkým obsahem soli je spojena se zvýšeným rizikem úmrtí na infarkt nebo mrtvici.

3. Zvýšené riziko úmrtí na srdeční selhání

O srdečním selhání hovoříme tehdy, když srdce není schopno přečerpávat dostatečné množství krve v těle, aby uspokojilo jeho potřeby krve a kyslíku.

Neznamená to, že srdce přestane pracovat úplně, ale přesto se jedná o velmi závažný zdravotní problém.

Zajímavé je, že diety s nízkým obsahem sodíku jsou spojeny se zvýšeným rizikem úmrtí u lidí se srdečním selháním.

Jeden přehled zjistil, že u lidí se srdečním selháním omezení příjmu sodíku zvyšuje riziko úmrtí (19).

Ve skutečnosti byl tento účinek silný - lidé, kteří omezili příjem sodíku, měli o 160 % vyšší riziko úmrtí. To je znepokojující, protože lidem se srdečním selháním se často doporučuje omezovat příjem sodíku.

Přesto byly výsledky silně ovlivněny pouze jednou studií, takže je zapotřebí dalšího výzkumu.

Shrnutí:

• Existují určité důkazy, že lidé se srdečním selháním mohou mít při dietě s nízkým obsahem sodíku vyšší riziko úmrtí. K potvrzení této skutečnosti je však zapotřebí provést další studie.

4. Může zvyšovat hladinu LDL (špatného) cholesterolu a triglyceridů

Riziko srdečních onemocnění může zvyšovat mnoho faktorů, včetně zvýšeného LDL (špatného) cholesterolu a triglyceridů.

Některé studie zjistily, že dieta s nízkým obsahem sodíku může zvyšovat hladinu LDL (špatného) cholesterolu i triglyceridů.

V přehledu studií provedených v roce 2003 na zdravých lidech bylo zjištěno, že dieta s nízkým obsahem sodíku způsobuje zvýšení LDL (špatného) cholesterolu o 4,6 % a triglyceridů o 5,9 % (20).

Novější přehled uvádí 2,5% zvýšení cholesterolu a 7% zvýšení triglyceridů (21).

Navíc tyto studie zjistily, že omezení soli způsobuje v průměru pouze nepatrné snížení krevního tlaku, přičemž u osob s vysokým krevním tlakem je účinek o něco silnější.

Shrnutí:

• Studie zjistily, že omezení soli může zvýšit hladinu LDL (špatného) cholesterolu a triglyceridů, což jsou běžné rizikové faktory srdečních onemocnění.

5. Zvýšené riziko úmrtí u lidí s cukrovkou

Lidé s cukrovkou mají zvýšené riziko srdečního infarktu a mrtvice (22).

Mnohá doporučení pro osoby s cukrovkou proto doporučují omezit příjem soli (23, 24).

Některé studie však zjistily souvislost mezi nízkým příjmem sodíku a zvýšeným rizikem úmrtí u osob s diabetem 1. i 2. typu (25, 26).

Jednalo se však o observační studie a jejich výsledky je třeba interpretovat s opatrností.

Shrnutí:

• Lidé s diabetem 1. a 2. typu mohou mít při dietě s nízkým obsahem sodíku zvýšené riziko úmrtí.

6. Vyšší riziko hyponatrémie (nízké hladiny sodíku v krvi)

Hyponatrémie je stav charakterizovaný nízkou hladinou sodíku v krvi.

Její příznaky jsou podobné příznakům způsobeným dehydratací. V závažných případech může dojít k otoku mozku, což může vést k bolestem hlavy, křečím, kómatu a dokonce ke smrti (27).

U některých skupin obyvatelstva, například u starších osob, je riziko hyponatrémie vyšší (28).

Je to proto, že senioři častěji trpí nemocí nebo užívají léky, které mohou snižovat hladinu sodíku v krvi.

Sportovci, zejména ti, kteří se účastní vytrvalostních závodů na dlouhé vzdálenosti, jsou také vystaveni vysokému riziku vzniku hyponatrémie spojené s cvičením (29, 30).

V jejich případě je obvykle způsobena pitím příliš velkého množství vody a nenahrazením sodíku, který se ztrácí potem (31).

Shrnutí:

• Stav zvaný hyponatrémie neboli nízká hladina sodíku v krvi může postihnout některé osoby, například seniory a některé sportovce. Konzumace menšího množství soli zvyšuje riziko tohoto stavu.

Závěr

Národní lékařská akademie Spojených států (NAM) doporučuje příjem sodíku nižší než 2 300 mg denně, což odpovídá 5,8 g soli.

Studie naznačují, že pokud jde o účinky sodíku, existuje křivka ve tvaru písmene J.

Příliš mnoho může být škodlivé, ale příliš málo může mít také vážné následky.

Zdá se, že nejnižší riziko zdravotních problémů a úmrtí je někde uprostřed.

Někteří vědci kontroverzně navrhují, že za optimální se považuje příjem 3 000-5 000 mg sodíku denně.

To sice překračuje maximální denní příjem doporučovaný NAM, ale je to podobný příjem, jaký již konzumuje průměrný člověk ve Spojených státech (32, 33).

To představuje 7,5-12,5 gramů kuchyňské soli denně, což odpovídá 1,5-2,5 čajovým lžičkám denně (sůl obsahuje pouze 40 % sodíku, takže pro zjištění množství soli vynásobte sodík 2,5).

Mnohým lidem však může omezení příjmu sodíku prospět, například osobám s vysokým krevním tlakem citlivým na sůl (34).

Pokud máte zdravotní potíže, které vyžadují dietu s nízkým obsahem sodíku, nebo pokud vám lékař doporučil omezit jeho příjem, rozhodně v tom pokračujte.

Pokud jste však zdravý člověk, který se snaží zůstat zdravý, neexistují žádné dobré důkazy o tom, že dodržování diety s nízkým obsahem sodíku zlepší váš zdravotní stav.

Většina nadbytečného sodíku, který lidé konzumují, pochází z průmyslově zpracovaných a balených potravin - tedy z potravin, které byste stejně neměli jíst.

Přiměřené přidávání soli do zdravých potravin pro zlepšení jejich chuti je bezpečné a zdravé - a může vám zpříjemnit stravu.

Také nesolená jídla zvyšují riziko mrtvice a infarktu - potvrzuje vědecká studie

Elizabeth Walling

Už mnoho let je nám připomínáno, abychom snižovali svůj příjem soli, pokud si chceme uchovat své zdraví. Především jedinci se zvýšeným rizikem srdečního infarktu bývají varováni, že musí snižovat spotřebu soli pouze na nezbytné minimum. Jak se však ukazuje, i toto zdánlivě neškodné doporučení nás ve skutečnosti také vystavuje zvýšenému riziku v případech infarktů nebo mozkových mrtvic. Přestože sůl byla označena za škodlivou látku, způsobující naše zdravotní potíže, výsledky nejnovějších výzkumů ukazují, že příliš málo soli může být stejně tak škodlivé, jako příliš mnoho.

Osolte si svá jídla - avšak přiměřeně a zásadně kvalitní solí

Výzkumníci z McMasterovy univerzity v Ontáriu prověřovali údaje z testování léků, do kterých bylo zapojeno kolem 30 000 jedinců, trpících srdečním onemocněním nebo diabetem. U sledovaných subjektů byla spotřeba soli vyhodnocována podle analýz moči a v průběhu 4-5 let pak byly zaznamenávány výskyty hospitalizací se srdečními problémy nebo úmrtí.

A když se přihlédlo i k faktorům jako jsou užívané léky, kouření nebo hladiny cholesterolu, došli vědci ke zjištění, že příliš malá spotřeba soli působí škodlivě. Vůbec nejnižší rizika srdečních onemocnění nebo mrtvice se projevovala u jedinců, kteří konzumovali 4 000 až 6 000 mg chloridu sodného za den - což je však asi dvojnásobek běžných doporučení.

Lidé, kteří jedli neslaná jídla, se setkávali s většími riziky. Výzkumníci došli k závěrům, že lidé s denní spotřebou 2 000 - 3 000 mg NaCl mají ve skutečnosti o 20% vyšší pravděpodobnost úmrtí nebo hospitalizace, související s problémy se srdcem, pokud jsou srovnáváni s lidmi s denní spotřebou soli v množství 4 000 - 6 000 mg.

Nechápejte ale tento závěr jako radu k tomu, abyste neomezeně zvyšovali svou spotřebu soli. Klíčovou se ukazuje být právě přiměřenost, protože příliš vysoká spotřeba vás vystaví ještě vyšším rizikům. Lidé, kteří spotřebují denně více než 8 000 mg NaCl, budou mít o 50 až 70% vyšší riziko mrtvice nebo infarktu, mohou být hospitalizováni nebo i zemřít na srdce.

Výsledky zmíněné studie ukazují, že lidé, kteří už konzumují přiměřené množství soli, nebudou mít žádný prospěch ze snížení její spotřeby. Naopak je to může jen poškodit.

Dr. Martin O'Donnell, vedoucí výzkumného týmu a profesor medicíny na McMasterově univerzitě říká: „Pokud by se nám podařilo prosadit přiměřenou spotřebu soli, vyvstává tu nejistota, zda by nějaké další její snižování bylo dlouhodobě přínosným.“

Rovněž i jedna z novějších zpráv, publikovaná v posledním vydání magazínu the Journal of the American Medical Association, odporuje tomu, co nám bylo doposud sdělováno o soli. Další z výzkumných týmů v ní naléhá na lékařské autority, aby doporučovaly optimální spotřebu soli a vzdali se doporučování pouze minimálního množství.

Samozřejmě ještě lepším by bylo doporučovat lidem přírodní sůl (jako je např. mořská) namísto vysoce pročištěné komerční soli, která často obsahuje škodlivé přísady a chybí v ní vyváženost minerálních složek. dIeální je himalájská sůl.

Originál: https://www.naturalnews.com/034528_salt_intake_diet_stroke.html

Vědci se spletli. Solte podle chuti, ale přiměřeně

Dříve byla sůl oceňována jako bílé zlato. Pak jí někteří zastánci zdravé výživy vůbec nemohli přijít na jméno! Dnes je jasné, že sůl není třeba zatracovat.

Často slýcháme, jak přehnané solení škodí: způsobuje prý ledvinové kameny, vysoký tlak, potíže s játry nebo otékán končetin. Je to ale vůbec pravda? Britští vědci z University of Exeter vyhledali v lékařské literatuře celkem 2600 prací, které zkoumaly, jaký vliv má omezení spotřeby soli na zdravotní stav lidí. Zjistili, že drtivá většina studií na tuto otázku neodpovídá.

Takže: Solit či nesolit?  

Ve veřejnosti převládá názor, že solit je nezdravé a omezení soli se doporučuje jako prevence všech možných zdravotních problémů. Tato tradiční moudra však zatím nemají jednoznačnou oporu v žádných důkazech ani studiích. Že by nadměrné solení způsobovalo ledvinové kameny, vysoký tlak, potíže s játry nebo mělo přímou souvislost s otékáním končetin, není dokázáno. Je pravda, že dostatečné množství soli získáme z potravin, aniž bychom museli dosolovat, na druhou stranu zdravé tělo se jejího nadbytečného množství dokáže rychle zbavit - jde však o energeticky velmi náročné a složité pochody. Je jen spekulace, zda je tím organizmus nějak přetěžován.

Myslete na ledviny

Jistě ale dnes už víme, že při některých chorobných stavech tělo skutečně nedokáže se solí správně hospodařit, a proto je třeba její konzumaci omezit - například při snížené funkci ledvin.

Bez soli do mdlob

Sůl má nezastupitelné místo v našem životě a působí nejen na naše chuťové pohárky. Je také nezbytná pro naše zdraví. Její přiměřené množství, cca 5 g denně, zabezpečuje všechny životně důležité tělesné funkce, normální činnost nervů a svalů, aktivizuje řadu enzymů i produkci žaludečních šťáv. Při nedostatku soli je ohroženo trávení cukrů, klesá krevní tlak, můžete pociťovat zvýšenou ranní únavu a dokonce i neuralgii.

Akutně bývají ohroženi sportovci při dlouhodobé zátěži, kdy nadměrným pocením mohou ztratit tak významné množství soli, až organizmu přivodí slabost a mdloby.

Dlouhodobý nedostatečný příjem soli je nebezpečný především pro starší lidí, u nichž kombinace potlačování žízně a snižování příjmu chloridu sodného vede k odvodňování organismu s možným následným kolapsem oběhových funkcí.

Všeho moc škodí

I když je sůl pro náš život nezbytná, její přemíra může  přece jen při dlouhodobém účinku působit dráždivě. Množství chloridu sodného, které dnes lidé přijímají ve formě kuchyňské soli nejvíce v různých pochutinách a polotovarech, překračuje skutečnou potřebu organismu.

Nadbytkem sodíku z průmyslově vyráběné potravy dochází v organizmu k významnému porušení přirozené rovnováhy dvou prvků. Osoby, které jedí hodně kuchyňské soli, vylučují až devětkrát více draslíku než lidé s její omezenou spotřebou.

Nedostatek draslíku pak podle některých teorií zřejmě vede k civilizačním nemocem, jako je artritida či osteoporóza. Proto může být vhodné zkusit používat místo kuchyňské soli (NaCl) zdravější draselnou sůl s 90 % KCl.

Senzační slané kompoty: Znáte je?

Zavařování ovoce se solí je nízkokalorické, dietní, zdravé a výborné. Sůl "vytáhne" sladkost z ovoce a kompot je přirozeně sladký. Lze ho konzumovat už za šest týdnů a vydrží i tři roky. Nejlépe se hodí lesní plody nebo meruňky. K nim už potřebujeme jen převařenou vodu a sůl.

Návod

Zavařovací sklenice plníme co nejúsporněji, aby v nich ovoce zabralo maximum místa. Na každou 0,7 l sklenici přidáme špetku soli a ovoce zalijeme studenou převařenou vodou. Zavíčkujeme a obvyklým způsobem sterilizujeme.

Vaše sůl vás možná zabíjí

Dr. David Jockers

Sůl je jednou z nejzákladnějších a všudypřítomných ochucovadel. Historicky byla sůl velmi ceněným konzervantem potravin pro většinu světových kultur. Přírodní sůl obsahuje širokou škálu esenciálních minerálů a nepřestává být až neuvěřitelně cennou pro vaše zdraví. Avšak dnešní zpracovatelé chemicky mění většinu soli dodávané na trh a tím ji činí nebezpečnou pro člověka.

Složení stolní soli

Dnešní běžná kuchyňská sůl bývá složená z 97,5% chloridu sodného a zbytek tvoří chemikálie – např. přísady proti hrudkování. Taková sůl bývá bělená a tepelně zpracovaná, takže příliš vysoké teploty mění její přirozenou chemickou strukturu a ničí esenciální stopové minerály. Navíc do ní bývají přidávány i nebezpečné složky, jako je jód nebo fluoridy a jedovaté látky, jako je hydroxid hlinitý (používaný jako přísada proti vlhnutí).

V důsledku zpracování se sůl stává neživou a je z ní vyráběn nepřírodní chlorid sodný s chemickými přísadami, které znemožňují její zužitkování v těle. Tělo pak musí vynakládat ohromná množství energie a obětovat mnoho buněčných tekutin, aby zneutralizovalo ničivé účinky soli.

Případná neschopnost těla neutralizovat toxické substance ze soli mívají zpravidla tyto následky:

• celulitidu
• revmatismus, artritidu nebo dnu
• ledvinové a močové kameny
• vysoký krevní tlak

Mnoho lidí už pravidelně používá pro solení mořskou sůl. Bohužel, ale mnoho z našich slaných jezer a oceánů je už kontaminováno toxiny, jako jsou např. rtuť, PCB nebo dioxin. Ropné skvrny jsou schopné otrávit zásoby soli na celá desetiletí. Více než 85% všech producentů potravinářské mořské soli používá rafinační procesy. Na základě těchto skutečností je moudřejší nevěřit tomu, že by mořská sůl měla být čistým zdrojem esenciálních solí.

Růžová sůl

Růžová sůl je naopak jedna z velmi mála variant, které dosud zůstávají v přírodě čisté a stabilní. Přírodní růžové soli jsou známé svým obsahem esenciálních stopových minerálů a svou schopností regulovat vyváženost buněčných tekutin. Růžové odstíny získávají tyto soli díky přítomnosti oxidu železa a hojnému obsahu stopových minerálů. Tyto minerály bývají přítomně v tzv. koloidní formě a mívají vzájemně propojenou strukturu, usnadňující jejich absorpci a jejich výživná schopnost je tak pro tělo znásobována.

Růžová sůl bývá často pojmenovávána podle svého původu. Mezi nejuznávanější druhy patří himalájská sůl – i když se třeba těží na Havaji, v Austrálii, Peru, Utahu nebo v Polsku. V rozporu s rozšířeným přesvědčením tyto druhy solí nezvyšují krevní tlak. Jejich schopnost regulovat vyváženost tekutin jim dovoluje zároveň i stabilizovat tlak krve na zdravých hodnotách.

Mezi další přínosy růžových solí patří tyto:

• Podporují zdravou hladinu cukru v krvi
• Umožňují produkovat energii v těle
• Absorbují částice stravy
• Podporují cévní a dýchací systémy
• Podporují zdravé nosní dutiny
• Jsou prevencí proti svalovým křečím
• Zesilují kosti
• Upravují spánek a náladovost
• Zlepšují tělesné libido
• Podporují imunitní systém
• Stabilizují srdeční tep a tlak krve
• Odstraňují překyselení

Růžová sůl je také výborným prostředkem proti astmatu a alergiím. Mívá jedinečnou schopnost uvolňovat zahuštěné sekrety z plic a zastavovat nadměrnou vodnatou sekreci hlenu z nosu. Lze ji užívat také pro léčebné účely – působí totiž jako přírodní antihistamin. Doporučuje se pít 2-3 sklenice vody s malým přídavkem růžové soli.

Při léčebném užívání těchto solí mějte na paměti své tělo a naslouchejte mu. Některé tělesné typy potřebují více soli než jiné. Pokud máte chuť na něco slaného, obvykle to znamená, že vám schází stopové minerály. Řiďte se proto svým instinktem a přidávejte si do svého jídla o něco více růžové soli. Pokud zrovna nemáte chuť na slané, pak se vraťte se solením zpět ke zmenšeným dávkám.

Originál: https://www.naturalnews.com/030313_salt_health.html