Konzumace ultrazpracovaných potravin může zvýšit riziko úmrtí o 10 %

- Pixabay

Barbora Nová

Konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin je spojena se zvýšeným rizikem úmrtnosti u starších lidí, ukazuje nová rozšířená studie.

Lidé, kteří konzumovali značné množství průmyslově ultrazpracovaných potravin, měli o 10 % vyšší pravděpodobnost, že zemřou během dlouhého období sledování studie, než ti, kteří tak neučinili.

Studie čerpala z údajů americké NIH-AARP Diet and Health Study, která sledovala stravu a zdraví více než půl milionu starších lidí. Nová analýza zahrnovala dospělé ve věku od 50 do 71 let na začátku v letech 1995-1996, s mediánem 22,9 let sledování (1).

Vědci hodnotili jejich stravu pomocí systému NOVA, který klasifikuje potraviny podle stupně a typu zpracování použitého při jejich přípravě (2).

Vědci se také podívali na skóre Indexu zdravého stravování (HEI)-2015, a nejen na zpracování NOVA, a poznamenali, že lidé s vyšším příjmem ultra zpracovaných potravin mají tendenci mít nižší kvalitu stravy a vyšší BMI.

Co činí tuto studii pozoruhodnou, jsou zejména dva přístupy, které vědci použili k dalšímu ověření dotazníků frekvence jídla (FFQ): expertní konsenzus a alternativní a zároveň nový přístup založený na jídle k definování příjmu UPF (gramy za den), který byl rozdělený na kódy potravin, poté kódy složek a poté nastala klasifikace pomocí NOVA.

Výzkum byl prezentován na konferenci Americké společnosti pro výživu NUTRITION 2024, která proběhla 29. června - 2. července v Chicagu (3).

Jaká je definice ultrazpracovaných potravin?

Podle systému NOVA jsou přírodní, zpracované a ultrazpracované potraviny definovány takto:

• Nezpracované nebo přírodní potraviny pocházejí přímo z rostlin nebo zvířat bez jakýchkoli úprav nebo zpracování, kromě dopravy na místo, kde jsou prodávány.
• Minimálně zpracované potraviny jsou podobné, až na to, že byly vyčištěny a odstraněny nepoživatelné nebo nežádoucí části. Cestou na stůl mohou být nakrájeny na porce, mlety, sušeny, fermentovány, pasterizovány, chlazeny nebo zmraženy. Nebyly do nich však přidány žádné oleje, tuky, cukr, sůl ani jiné látky.
• NOVA také zahrnuje kategorii nazvanou Zpracované kulinářské přísady, což jsou látky, které byly extrahovány z přírodních potravin. Patří mezi ně oleje, tuky, sůl a cukr a ideálně se používají v malých množstvích k dochucení a vaření jídel, aniž by nutričně zhoršily celkovou kvalitu stravy.
• Zpracované potraviny jsou potraviny, které byly vyrobeny pro spotřebu s použitím cukru, soli a oleje přidaných do přírodních potravin pro chuť a prodloužení jejich trvanlivosti. Obvykle nemají více než dvě nebo tři přísady.
• Ultrazpracované potraviny nebo UPF jsou průmyslové výtvory vytvořené převážně z látek, včetně olejů, tuků, cukrů a proteinů pocházejících z přírodních potravin, spolu s modifikovaným škrobem a hydrogenovanými tuky, s přidanými barvivy a zvýrazňovači chuti. Pro spotřebitele jsou levné a pohodlné a mohou obsahovat pět nebo více přísad.

Co je nového ve studiu

Je již všeobecně známo, že strava bohatá na průmyslově ultrazpracované potraviny může poškodit zdraví člověka. Nicméně velký počet lidí v této studii – 318 889 mužů a 221 607 žen – a prodloužená doba sledování jsou neobvyklé.

Dietoložka Kristin Kirkpatricková, MS, RDN, která nebyla zapojena do předmětného výzkumu, uvedla: „Velmi dlouhé období sledování je zajímavé; vědci však také poznamenávají, že není jasné, co se stalo mezi časem pořízení dat a následným sledováním. Udělali tito lidé změny ve stravování? Byly jiné činnosti, které byly rizikové pro celkové zdraví? Podrobnosti nám nejsou jasné."

Ve srovnání s nejnižším množstvím spotřeby zpracovaných potravin bylo nejvyšší množství spojeno se zvýšeným rizikem úmrtí na srdeční choroby a cukrovku, ale nikoli úmrtí na rakovinu.

    "Tento výzkum ukazuje, že vyšší spotřeba ultrazpracovaných potravin je spojena se zvýšeným rizikem úmrtnosti nezávisle na dalších faktorech, jako je kouření, obezita a kvalita stravy," řekla Michelle Routhensteinová, MS, RD, CDCES, preventivní kardiologická dietoložka z EntirelyNourished.com, která se na výzkumu také nepodílela.

To potvrzuje, že škodlivé účinky ultrazpracovaných potravin na zdraví mohou přetrvávat bez ohledu na celkové faktory životního stylu.

„Ultra zpracované potraviny mají obvykle vyšší obsah přidaných cukrů, nezdravých tuků a aditiv, zatímco postrádají základní živiny, jako je vláknina a vitamíny, což může negativně ovlivnit kardiometabolické zdraví. Tyto potraviny obsahují vyšší hladiny konečných produktů pokročilé glykace (AGEs) kvůli jejich metodám zpracování, které mohou zvýšit oxidační stres a záněty v těle. AGE mohou také zvýšit hladiny cystatinu C, spojené se sníženou funkcí ledvin a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

  - Michelle Routhensteinová, MS, RD, CDCES

Starší kohorta

Vzhledem k prodloužené době sledování byli účastníci v době sledování ve věku zhruba 73 až 94 let.

„Výzkum vlivu ultrazpracovaných potravin (UPF) konkrétně na starší dospělé lidi je omezený, ale roste. Konkrétní dlouhodobý dopad na úmrtnost u starších populací je stále oblastí aktivního studia,“ uvedla Michelle Routhensteinová.

"Nikdy není příliš pozdě na to, abyste provedli prospěšné změny ve stravování," doporučuje Kristin Kirkpatricková. "Předchozí výzkum zjistil podobné výsledky jako délka života, jako je studie, která hodnotila UPF ve věku 57–91 let" (4).

Kristin také uvedla, že většina výzkumu, který provádí, se týká mladších lidí a zaměřuje se na prevenci pozdějších problémů prostřednictvím lepší výživy.

Mladší část starších - více UPF

Vědci zjistili, že mladší členové jejich studované populace měli tendenci konzumovat UPF více než starší členové.

Mladší účastníci – tedy zejména jedinci středního věku – mají tendenci konzumovat více ultrazpracovaných potravin kvůli faktorům, jako je pohodlí, cenová dostupnost a reklama. Tyto potraviny jsou často široce dostupné, vyžadují minimální přípravu a jsou silně propagovány, což je činí atraktivními pro jejich zaněprázdněný životní styl.

Ale je také možné, že mladší jedinci, kteří jsou obecně zdraví a nemají příznaky vážné nemoci, nemusí přemýšlet o tom, co je čeká v budoucnu v souvislosti s jejich dnešní nezdravou stravou.

Jsou průmyslově zpracované potraviny nutně špatné?

Západní strava obvykle obsahuje značné množství potravin, které pokrývají spektrum průmyslového zpracování. Některé z těchto potravin, jako jsou například snídaňové cereálie, mohou dokonce pomoci zaplnit některé nutriční mezery prostřednictvím jejich obohacení.

Nicméně konzumace velkého množství těchto potravin znamená, že nemáte možnost dodat tělu více výživných látek. Výsledkem může být vysoká spotřeba kaloricky bohatých potravin s nedostatkem živin.

Kristin Kirkpatrickové se nelíbí přílišná závislost na klasifikačním systému NOVA při posuzování dopadu průmyslově zpracovaných potravin, protože ten úzce souvisí se stupněm zpracování, ale nemá nic společného s nutriční hodnotou potravin, takže nezohledňuje věci jako přidaný cukr, bílkoviny nebo obsah vlákniny.

Házením všech průmyslově zpracovaných potravin do jednoho pytle riskujeme přílišné zjednodušení vědy o výživě, takže omezení UPF by mělo jít ruku v ruce s osvětou i pro jednotlivce.

Neexistuje žádný univerzální dietní přístup, takže každý pacient si může zasloužit individuální přístup ke svým dietním potřebám a cílům.

Závěr

Strava bohatá na průmyslově ultra zpracované potraviny může podle nového výzkumu zvýšit riziko úmrtnosti starších lidí až o 10 %.

Výzkum sledoval stravu a zdraví více než půl milionu účastníků během více než 20 let.

Nejvyšší míra konzumace průmyslově ultra zpracovaných potravin byla u mladších členů výzkumné kohorty starších dospělých.

Průmyslově ultra-zpracované potraviny souvisí s rozvojem komorbidit

- Pixabay

Nová rozsáhlá studie zvežejněná 13. listopadu 2023 zjistila, že konzumace průmyslově ultrazpracovaných potravin zvyšuje riziko vzniku více komorbidit, včetně cukrovky, rakoviny a srdečních onemocnění.

• Největší riziko bylo spojeno se zpracovanými produkty živočišného původu a umělými sladidly.
• U ostatních ultrazpracovaných potravin, jako je chléb, obiloviny a rostlinné produkty, nebyla zdravotní rizika zaznamenána, zjistili vědci.

Není žádným tajemstvím, že ultrazpracované potraviny jsou nezdravé, a nechybí ani studie podrobně popisující jejich vliv na lidské zdraví. Ultrazpracované potraviny jsou obvykle masově vyráběné a patří mezi ně balené snídaňové cereálie, sušenky, rekonstituované masné výrobky, instantní nudle a slazené limonády.

Méně známá je souvislost mezi konkrétními ultrazpracovanými potravinami a rizikem výskytu více zdravotních potíží nebo multimorbidit.

Nová rozsáhlá studie zkoumala spotřebu průmyslově ultrazpracovaných potravin a současný výskyt dvou nebo více chronických onemocnění, jako je rakovina, srdeční onemocnění a cukrovka 2. typu.

Z výsledků vyplývá, že vysoká spotřeba některých ultrazpracovaných potravin zvyšuje riziko rakoviny a kardiometabolické multimorbidity. Ne všechny potraviny však měly stejný účinek - chléb, obiloviny a rostlinné produkty nebyly spojeny s vyšším rizikem.

"Pro pacienta i zdravotníky je už tak značná zátěž zvládnout jednu nemoc, ale když se k ní přidá ještě další, je to mnohem těžší," uvedl autor studie doktor Heinz Freisling, vědec z oddělení výživy a metabolismu (NME) Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC).

"Identifikace rizikových faktorů, které mohou být podkladem pro prevenci multimorbidity zahrnující nemoci, jako je rakovina, cukrovka a srdeční onemocnění, je tím, co motivuje naši práci."

Výsledky studie, kterou spolufinancoval World Cancer Research Fund International a další skupiny zabývající se výzkumem rakoviny, byly zveřejněny v časopise The Lancet (1, 2).

Ultrazpracované potraviny souvisejí s onemocněním srdce a rakovinou

Rozsáhlá kohortová studie zkoumala údaje ze studie EPIC (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition), které se zúčastnilo 266 666 osob (60 % žen) ze sedmi evropských zemí (3).

Účastníci v době náboru netrpěli rakovinou, srdečním onemocněním a cukrovkou 2. typu.

Pomocí dotazníků vědci hodnotili spotřebu potravin a nápojů účastníků v základním období předchozích 12 měsíců. Po průměrné době sledování 11,2 roku se u 4 461 účastníků (39 % žen) objevila multimorbidita v podobě nádorových a kardiometabolických onemocnění, jako je mrtvice a cukrovka.

Výsledky ukazují nejsilnější souvislost multimorbidit s konzumací průmyslově ultra zpracovaných živočišných produktů a uměle a cukrem slazených nápojů.

"Naše studie zdůrazňuje význam zajištění všeobecného přístupu k čerstvým a méně průmyslově zpracovaným potravinám," uvedla hlavní autorka studie Reynalda Córdova, doktorandka vídeňské doktorské školy farmaceutických, výživových a sportovních věd (4).

Jsou všechny zpracované potraviny nezdravé?

Unikátní zjištění této studie ukazuje, že ne všechny ultra zpracované potraviny byly považovány za nezdravé.

"Rostlinné ultrazpracované potraviny (UPFs) nebo chléb a obiloviny nebyly spojeny se zvýšeným rizikem," uvedl dr. Freisling. "Ačkoli je náročné oddělit takové podskupiny od celkového vzorce stravy UPFs, myslím, že v budoucích studiích stojí za to zvážit jemnější analýzu podskupin UPFs."

Dr. Freisling také poznamenal, že klíčovým poznatkem studie je, že není nutné vyhýbat se všem ultrazpracovaným potravinám. "Jejich konzumace by měla být omezena a přednost by měly mít čerstvé nebo minimálně průmyslově zpracované potraviny," uvedl v prohlášení.

Přesto mnoho lidí volí ultra zpracované potraviny z pohodlnosti, aby splnili výživové požadavky nebo z ekonomických důvodů.

Kelsey Costaová, registrovaná dietoložka a výživová poradkyně Národní koalice pro zdravotní péči, uvedla, že při výběru "zdravějších" ultrazpracovaných potravin je třeba zvážit jejich nutriční obsah a úroveň zpracování.

"Čtěte etikety na potravinách, abyste se vyhnuli skrytým cukrům, nadměrnému množství sodíku a dalším škodlivým přísadám," doporučuje.

Celozrnné cereálie jsou lepší volbou než sladké cereálie, protože jsou méně zpracované a plné prospěšné vlákniny a živin. Stejně tak volba celozrnného nebo naklíčeného chleba namísto bílého chleba může tělu poskytnout komplexní sacharidy a základní živiny.

Pro vegetariány a vegany může být minimálně zpracované tofu a tempeh zdravější než silně zpracované rostlinné produkty, jako jsou bezmasé plátky a náhražky sýra, protože ty často obsahují vysoké množství sodíku, konzervačních látek a dalších přídatných látek.

Které ultrazpracované potraviny vám nejvíc škodí?

Průmyslově ultrazpracované potraviny procházejí oproti zpracovaným potravinám dalším stupněm zpracování. Často jsou plné umělých aromat a sladidel a mají velmi dlouhý seznam přísad. Mezi příklady patří např:

• smažené potraviny
• párky v rohlíku
• zpracované maso (např. šunka, slanina, salám)
• ochucené bramborové lupínky
• tyčinky a některé snacky
• zmrzlina
• limonády

Co dělají ultrazpracované potraviny tělu?

Nejnovější výzkumy spojují konzumaci ultrazpracovaných potravin s různými onemocněními, jako jsou srdeční choroby a rakovina (5, 6).

Další výzkumy ukázaly, že ultrazpracované potraviny jsou "návykové látky", které vedou k tomu, že lidé po nich touží jen více (7).

Nová studie zjistila obzvláště silnou souvislost mezi ultra zpracovanými potravinami živočišného původu a umělými sladidly a zvýšeným rizikem multimorbidit. Následují účinky ultra zpracovaných potravin na organismus.

Ultrazpracované živočišné produkty

Živočišné produkty mají často vysoký obsah nasycených tuků, které mohou zvyšovat hladinu cholesterolu v lipoproteinech o nízké hustotě (LDL) neboli "špatného" cholesterolu a přispívat k ateroskleróze.

Některé chemické látky obsažené v červeném a zpracovaném mase, a to jak přírodní, tak přidané, zvyšují jejich karcinogenní potenciál.

Jedna taková chemická látka, obsažená v červeném mase, vytváří během trávení škodlivé sloučeniny, které mohou poškozovat střevní buňky a potenciálně vést ke vzniku rakoviny tlustého střeva. K podobnému procesu dochází i u průmyslově zpracovaného masa, který ještě zhoršují dusitany a dusičnanové konzervační látky.

Dlouhodobá konzumace těchto výrobků může časem způsobit:

• chronický zánět
• poškození buněk
• zvýšený oxidační stres

Tyto potíže mohou vést k rozvoji mnoha chronických onemocnění.

Vzhledem k těmto souvisejícím zdravotním rizikům je vhodné omezit konzumaci živočišných produktů a zároveň prozkoumat více možností rostlinné stravy pro zdravější životní styl.

Umělá sladidla

Umělá sladidla jsou spojována s obezitou, která může zvyšovat riziko vzniku dalších chronických onemocnění.

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno klasifikovala běžné umělé sladidlo aspartam jako potenciální karcinogen, ačkoli množství, které by lidé museli zkonzumovat, aby byli ohroženi rakovinou, je velmi vysoké.

Navíc erytritol, další oblíbené sladidlo, je spojován se zvýšeným rizikem infarktu a mrtvice.

Konzumace těchto chemických alternativ je navíc spojována s nepříznivými účinky na zdraví střev, protože potenciálně narušuje rovnováhu prospěšných bakterií v našem trávicím systému, přičemž nerovnováha střevních bakterií může vést k:

• záněty
• střevní propustnost (děravá střeva)
• další zažívací problémy

Toto narušení rovnováhy střevní mikroflóry může také přispívat k přibývání na váze a zvyšovat riziko metabolických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu.

Kromě toho může vysoký příjem cukru vést k inzulínové rezistenci, která je klíčovým faktorem při vzniku cukrovky 2. typu, a přispívat ke zvýšenému zánětu a vysokému krevnímu tlaku, což jsou rizikové faktory srdečních onemocnění."

Je v pořádku jíst ultra zpracované potraviny s mírou?

Ultrazpracované potraviny by se v ideálním případě měly konzumovat s mírou a nemělo by se na ně spoléhat jako na primární zdroj výživy.

Frekvence konzumace "bezpečnějších" ultrazpracovaných potravin se také může lišit v závislosti na faktorech, jako jsou individuální výživové potřeby, zdravotní cíle a životní styl.

Praktickým přístupem může být zařazení těchto potravin do jídelníčku spíše několikrát týdně než denně. To umožňuje klást větší důraz na celozrnné a minimálně zpracované potraviny, které jsou bohaté na základní živiny a neobsahují škodlivé přídatné látky. Je důležité si uvědomit, že stravovací doporučení nejsou univerzální a individuální stravovací návyky by měly odpovídat osobním zdravotním podmínkám a výživovým potřebám.

Je vhodné omezit nasycené tuky, přidaný cukr, sodík a další škodlivé sloučeniny a přídatné látky v ultra zpracovaných potravinách.

Kdykoli je to možné, volte vyváženou stravu s celými a minimálně zpracovanými potravinami, jako např:

• celozrnné výrobky
• luštěniny
• ořechy
• semínka
• ovoce

Závěr

Nová studie zjistila silnou souvislost mezi konzumací některých ultra zpracovaných potravin, jako je maso a umělá sladidla, a zvýšeným rizikem multimorbidit.

Jiné běžné skupiny ultrazpracovaných potravin, jako je chléb a obiloviny, neměly na riziko vliv a nemusejí být zdraví škodlivé.

Odborníci na zdraví a výživu doporučují vybírat si pokud možno plnohodnotné a minimálně zpracované potraviny, aby se snížilo riziko vzniku chronických onemocnění.

Stále platné nutriční doporučení od expertů z Harvardu už z roku 2011!

Odborníci z Harvard School of Public Health uveřejnili v roce 2011 nové nutriční doporučení ve formě tzv. talíře zdravého stravování, který byl určen americkému ministerstvu zemědělství a dalším odborníkům. Univerzita touto novou směrnicí nahradila překonanou a zavádějící potravinovou pyramidu, protože ta byla ovlivněna finančními zájmy, mj. "mléčnou" lobby. V této souvislosti konstatovali:

Američané jsou dnes nejbohatším národem na světě, ale zároveň nejtlustším a nejnemocnějším!

Tato nová "pyramida" shrnuje nejlepší dietní informace, které jsou dnes k dispozici a nejsou vytesané do kamene, protože vědci nepochybně objeví v následujících letech nové informace pro zdravé stravování.

Doporučení pro denní stravování:

• 50% zelenina a ovoce (nepočítat do toho brambory), omezeně brambory, protože mají negativní dopad na hladinu cukru v krvi (mají vysoký glykemický index).
• 25% celozrná strava, nižší vliv na hladinu krevního cukru a inzulínu oproti rafinovaným obilovinám.
• 25% protein - bílé maso, fazole a ořechy, přičemž omezte červené maso a vyhněte se zpracovanému jako je například slanina a klobásy.

Používejte zdravé rostlinné oleje a vyhýbejte se částečně hydrogenovaným olejům, které obsahují nezdravé trans-tuky. Pijte vodu, kávu nebo čaj. Vyhýbejte se sladkým nápojům, vyřaďte - omezte mléko a mléčné výrobky - jedna až dvě porce denně jen pokud si to přejete a omezte džusy - maximálně malá sklenice denně.

Pamatujte: s nízkým obsahem tuku neznamená zdravé

Nová "zdravá výživa" doporučuje opak nízkotučného poselství propagovaného po desetiletí nejen v USA

Experti z Harvardu doporučují vyřadit z jídelníčku mléčné výrobky s tím, že k získávání vápníku pro lidský organismus je mnohem vhodnější například zelenina jako je kapusta, brokolice nebo květák, případně ze sojového mléka nebo luštěnin a ořechů.

Zdroj: Harvard - Healthy Eating Plate