Srovnání hnědé a bílé rýže, výhody a nevýhody

- Pixabay

Barbora Nová

Výhody hnědé rýže

Hnědá a bílá rýže pocházejí ze stejného zrna, ale z bílé rýže byly při zpracování odstraněny otruby a klíček. Hnědá rýže tak obsahuje více vlákniny a větší množství mnoha mikroživin, což z ní činí jednu z nejzdravějších bezlepkových obilovin.

Oba druhy rýže jsou bezlepkové, ale studie ukazují, že nahrazení bílé rýže hnědou přináší další zdravotní výhody.

Výběr hnědé rýže místo bílé rýže totiž může vést ke snížení rizika cukrovky, nárůstu hmotnosti a srdečních onemocnění (1, 2, 3).

200 gramů vařené hnědé rýže obsahuje 3 gramy vlákniny a 6 gramů bílkovin. Poskytuje také dostatečnou porci denní potřeby hořčíku a selenu (4).

Hnědá rýže je sama o sobě chutnou přílohou nebo ji lze kombinovat se zeleninou a libovým zdrojem bílkovin a vytvořit tak syté jídlo.

Shrnutí:

• Hnědá rýže má vysoký obsah vlákniny a je spojována se snížením rizika cukrovky, přibývání na váze a srdečních onemocnění, pokud se používá místo bílé rýže.

Výhody bílé rýže

Bílá rýže je základem mnoha druhů tradiční kuchyně a je jí už po mnoho staletí.

Hnědá rýže obsahuje antinutrienty

Antinutrienty jsou rostlinné sloučeniny, které mohou snižovat schopnost vašeho těla vstřebávat určité živiny. Hnědá rýže obsahuje antinutrient známý jako kyselina fytová neboli fytát, který ztěžuje její trávení (5).

Kyselina fytová sice může mít některé zdravotní účinky, ale zároveň snižuje schopnost těla vstřebávat z potravy např. železo, vápník, měď, fosfor a zinek. Namočení rýže před vařením může pomoci zachovat část výživových hodnot (6).

Na druhou stranu má antioxidační vlastnosti a reguluje hladinu glukózy v krvi. Snižuje krevní srážlivost, hladinu cholesterolu a triglyceridů, stimuluje funkcí lymfocytů a je důležitá pro prevenci tvorby ledvinových kamenů. Působí také preventivně proti infarktu myokardu a proti rakovině prsu a střev.

Z dlouhodobého hlediska může konzumace kyseliny fytové s většinou jídel přispívat k nedostatku minerálních látek, ale u lidí, kteří se stravují pestře, je to však velmi nepravděpodobné.

Hnědá rýže může obsahovat více arsenu

Hnědá rýže má obvykle vyšší obsah arsenu než rýže bílá (7).

Arzen je toxický těžký kov, který je přirozeně přítomen v životním prostředí, ale v některých oblastech se jeho obsah zvyšuje v důsledku znečištění. Významné množství bylo zjištěno v rýži a výrobcích z rýže (8, 9).

Dlouhodobá konzumace arsenu může zvyšovat riziko chronických onemocnění včetně rakoviny, srdečních chorob a cukrovky 2. typu.

Pokud však budete rýži konzumovat s mírou jako součást pestré stravy, nemělo by vás to znepokojovat. Několik porcí týdně by mělo být v pořádku.

Shrnutí:

• Hnědá rýže obsahuje antinutrient kyselinu fytovou a může mít vyšší obsah arsenu než rýže bílá. To může být problém pro ty, kteří jedí hodně rýže. Mírná konzumace by však měla být v pořádku.

Závěr

Bílá i hnědá rýže mají vysoký obsah škrobu, hnědá rýže však obsahuje více vlákniny, živin a antioxidantů. Při konzumaci bílé rýže přidejte luštěniny a zeleninu, abyste si zajistili vyvážené jídlo.

Oba druhy rýže však mohou být součástí zdravého jídelníčku. Hnědá rýže má sice příznivější nutriční profil, ale není nic špatného na tom, když je i bílá rýže součástí vyvážené stravy.

Ohromení vědci konečně přiznali, že vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny

Amy Goodrich

Všichni sníme o dlouhém životě bez nemocí. Zatímco se průměrný věk v rozvinutých zemích pomalu zvyšuje, neplatí to tak docela o poklesu nemocnosti a zdravotních postiženích.

Jedna z posledních studií, publikovaných v časopise the British Medical Journal, ale možná odhalila klíč k té žádoucí dlouhověkosti. Není žádným tajemstvím, že mezi nejzdravější lidi na světě patří Japonci. Vykazují druhý nejvyšší dosahovaný věk a také obezita se mezi nimi vyskytuje pouze s četností 3,5%. Američané naopak zaujímají až 43. místo u dlouhověkosti a jejich obezita se nyní pohybuje kolem 35%.

Autoři zmíněné vědecké studie z Národního institutu pro zdraví a medicínu v Tokiu došli ke zjištění, že lidé stravující se podle japonského jídelníčku mají o 15% nižší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří se stravují jinak. Snížené riziko se přitom vztahuje především na mozkové mrtvice.

Japonské stravování

V roce 2005 vydala japonská vláda nová výživová doporučení založená na tradičním japonském způsobu stravování, který je založen na nízkém příjmu nasycených tuků a průmyslově zpracovaných jídel a na zvýšeném přísunu sacharidů, pocházejících ze zeleniny a obilnin.

Zatímco u nás je pro osvětu používáno zobrazování pyramidy nebo talíře, japonská doporučení se zobrazují v podobě rotujícího kužele s talíři. Vedle toho, že se takto podávají jasná pravidla pro stravování, je v tomto případě připomínána i důležitost tělesné aktivity a hydratace.

„Schéma založené na talířích je snadno pochopitelné nejen pro ty, kteří jídla připravují, ale i pro ty, kteří je konzumují,“ vysvětluje Kayo Kuratani - jeden z vedoucích výzkumného týmu z Národního institutu pro zdraví a medicínu v Tokiu. „V této prezentaci se využívá znázornění jídel na talířích, které se podávají u stolu a nikoliv potravin používaných jako suroviny. To je pak snadno pochopitelné i pro ty, kteří jídla vaří jen někdy.“

Úmrtnost nižší o 15%

Japonské stravovací návyky přitahují výživové specialisty už dlouhou dobu.. Průměrný věk japonských žen bývá 87 let a muži se dožívají 80 let. Ve srovnání s celosvětovými průměry 73 a 68 let je to skutečně výrazný rozdíl.

Mnoho vědců se dlouho domnívalo, že na dlouhověkosti Japonců se podílí hlavně jejich geny, avšak tým vedený Kayo Kuratanim nyní zjistil, že tím nejdůležitějším je strava.

V rámci prováděné studie byl po dobu 10 let sledován životní styl u 36 000 mužů a 43 000 žen. Všichni vyplnili podrobné dotazníky o svém životním stylu, zdraví a stravovacích návycích jak na začátku, tak i po 5-letém a 10-letém přehodnocení.

Na základě takto získaných informací mohli vědci vyhodnotit, nakolik se účastníci studie přibližují oficiálním stravovacím doporučením. Základním zjištěním pak bylo to, že lidé, kteří se řídí těmito zásadami, vykazují až o 15% nižší rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby a mozkovou mrtvici.

Vědci upozorňují, že lidé, kteří konzumují hodně zeleniny a ovoce a k tomu dostatek ryb a masa, vykazují současně i nejlepší zdravotní stav. Současně i konstatují, že i když jsou ryby s masem ve stejné kategorii zavedených stravovacích doporučení, Japonci zkonzumují více ryb a ostatní zápaďané zase více vepřového a hovězího masa.

V závěru studie se uvádí: „Naše zjištění ukazuje, že vyvážená spotřeba energie, obilnin, zeleniny, ovoce, masa, ryb, vajec, sójových a mléčných výrobků, cukrovinek a alkoholických nápojů se podílí na dosahované dlouhověkosti u japonské populace tím, že snižuje hlavně rizika kardiovaskulárních onemocnění a mozkových příhod.“

Kayo Kuratani poznamenává, že japonský ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí provedl v roce 2010 významné úpravy v doporučeních. Japonci totiž do té doby konzumovali převážně bílou rýži, u které jsou známy souvislosti s mnoha chronickými chorobami. Upravená doporučení nyní uvádí, že sacharidy by měly tvořit 50-65% denní spotřeby potravin a že by Japonci měli dávat přednost celozrnným potravinám, jako je např. hnědá rýže.

Použité zdroje:

• HuffingtonPost.com
• Independent.co.uk
• WHO.int
• BMJ.com

Originál: https://www.naturalnews.com/054207_longevity_Japanese_diet_epigenetic_factors.html

Více:

• Mléko, to je zvýšené riziko úmrtí a zlomenin - studie
• Soda bicarbona - noční můra farmaceutického průmyslu
• Jak se zdravě stravovat
• Nezdravá strava je stejně návyková jako heroin
• Experti varují: Pokud používáte Alobal, hrozí vám vážné následky
• Umírání z potravin: Předčasné, bolestivé a drahé
• Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli