Vlad Botos, rumunský opoziční europoslanec za Save Romania Union (USR), označil diskusi za pokryteckou. „Chtěli vytvořit protievropské nálady,“ říká. Připomněl, že Rumunsko jako člen Evropské rady souhlasilo na jaře 2021 s regulací produkce a prodeje hmyzu jako potraviny pro člověka. „Nyní je to prezentováno jako vnucování EU. Jedná se pouze o harmonizaci právních předpisů s cílem dát spotřebitelům na výběr. Dnes je hmyz pevným podílem potravin v Asii, Africe, USA atd. Také v severských zemích Evropy nebo na Sardinii (například v sýru) a na Korsice. Každý by měl mít možnost volby a nikdo nemůže Rumunům vnucovat, co mají jíst,“řekl.
Pojídání brouků a další havěti je zřejmě součástí plánované depopulace
Slovanka, 10. února 2023
Všímáte si, jak je nám v poslední době urputně vnucován hmyz? A to dokonce i takovým způsobem, aby bylo jen obtížné rozeznat, zda se v příslušné poživatině nachází nebo ne.
EU již schválila 4 druhy hmyzu (níže) a několik dalších nyní prochází schvalovacím procesem. Kterýkoli z uvedených 4 druhů se pak může nacházet v pestré škále potravin podle toho, jak to bylo schváleno v EU.
Hmyz má být údajně náhražkou za maso, které se má postupně vyřazovat z jídelníčku. Zvířata prý totiž zanechávají příliš dlouhou uhlíkovou stopu, mnohem delší než hmyz. Tím nám tedy globalisté – potažmo EU – zdůvodňují, proč se máme krmit právě hmyzem…
Globalisté chtějí, aby všichni jedli cvrčky, protože jejich exoskelety obsahují CHITIN, který parazité a patogeny používají k ochraně při infikování lidí a zvířat.
Lidé se mají stát chodícími parazity a globalisté chtějí, aby všichni konzumovali cvrčky, protože obsahují dokonalé „brnění“, které paraziti a patogeny používají k infikování lidí a zvířat a šíření nemocí uvnitř nich.
Patogeny způsobují všechny možné druhy nemocí u zvířat a lidí a používají chitin (a chitinázy) z exoskeletu cvrčků jako plášť, který je chrání před drsnými podmínkami uvnitř těla hostitele, kterého napadají (1).
To pomáhá infekci maximálně využívat hostitele, takže se snadno přenáší z jednoho obratlovce na druhého prostřednictvím “ hmyzích vektorů „, jak je popsáno ve výzkumu publikovaném v National Library of Medicine od National Institutes of Health (2, 3).
Vnitřní parazité infikují své hostitele a mohou způsobit vážné poškození zdraví, včetně ztráty chuti k jídlu, průjmu, neurologického poškození a reprodukčního selhání. Vajíčka parazitů se líhnou uvnitř hmyzu a mohou se v hostiteli stát docela trvanlivými, zvláště když jsou krmeni určitou potravou.
Chitin
Patogeny a (metazoární) paraziti, kteří způsobují onemocnění u lidí a zvířat, využívají chitin ve svých životních cyklech. Mnoho z těchto parazitů obsahuje chitinový povlak, který je chrání před zničením přirozenými obrannými systémy uvnitř hostitele (4).
Lidé, kteří konzumují cvrčky, krmí parazity a patogeny přesně tím, co potřebují, aby se v jejich těle stali odolnějšími, tím, že je krmí stále větším množstvím chitinu (5).
Konzumace cvrčků by mohla být palivem pro další „pandemii“ a vyhladit několik milionů lidí, ne-li několik miliard. Ivermectin je antiparazitikum které má překvapivě vysoké procento úspěšnosti porazit infekci Covid ve všech fázích (6).
Je možné, že konzumace chitinu vyzbrojí parazity a virové mutace v příští pandemii tak, že ivermectin již nebude fungovat?
Vědí to globalisté a jejich zákeřní vědci? Je chitin spínačem zabíjení? Je tento nový tlak na konzumaci hmyzu součástí plánu depopulace? To vyžaduje pečlivé zvážení.
Konzumace hmyzu může způsobit závažné alergické reakce, včetně anafylaxe a dalších život ohrožujících následků. K nebezpečným pro konzumaci patří sarančata, mouční červi, cikády, slimáci, hlemýždi, bourci a cvrčci. V malém množství se zřejmě nic zásadního nestane.
Pokud však začnou všichni pravidelně jíst hmyz, protože bude postupně přimíchán téměř ve všem, bude to podle všeho přispívat k agendě, která počítá s vylidněním planety.
To je důvod, proč elitní 1 % z 1 % jsou genocidní maniaci, kteří říkají, že by každý měl přestat jíst maso a začít místo toho celý den pojídat hmyz. Proto se nyní také schválil v EU ke konzumaci hmyz, který postupně najdete téměř v čemkoli.
Bude příští plandemií parazitická infekce, kterou chitin pomáhá chránit, aby mohla dále vylidňovat planetu? Globalisté na nás z neznámého důvodu tlačí, abychom jedli více cvrčků, kobylek a červů a zároveň by chtěli abychom jedli méně masa (6).
To vše se děje pod falešnou záminkou ochrany planety. Jaký je však skutečný důvod?
Oficiálně schváleno v EU: Tyto čtyři druhy hmyzu se mohou skrývat ve vašem jídle
- Níže - Rizika konzumace hmyzu
Potemník
- Pixabay
Všímáte si, jak se poslední dobou likvidují chovy zvířat? V Holandsku a několika dalších zemích vidíme hromadné vyvlastňování farem pod záminkou nutnosti snížení obsahu dusíku a uhlíku, po celém světě pak již rok dochází k likvidaci chovů drůbeže – to vše pod záminkou údajné ptačí chřipky, detekované nespolehlivými PCR testy.
Podle plánů globalistů má v budoucnu jíst „plebs“ pouze umělé laboratorní maso a hmyz. Tyto ambice má i EU, která chce postupně likvidovat živočišnou výrobu tak, aby se do roku 2035 chovy zvířat zcela zredukovaly.
Již nyní se proto lidem nabízí jako náhražka hmyz. A aby si na něj lid lépe zvykl, začíná se podávat jako mouka či přídavek do běžných potravin, přičemž poznat, že daná poživatina hmyz obsahuje, nemusí být vždy jednoduché.
Pohled na seznam surovin, ze kterých daná poživatina sestává, by proto měl být součástí nákupu potravin. Občané EU, kteří nechtějí nevědomky jíst hmyz, by měli být obzvláště opatrní: "Evropská komise již schválila čtyři druhy hmyzu v různých podobách jako „jedlý hmyz“.
Poslední schválení přišlo 5. ledna 2023: Po moučných červech, kobylkách a cvrčcích může být použit jako přísada do potravin také potemník stájový. Ten může být součástí chleba, polévek, těstovin, přesnídávek, arašídového másla a čokoládových výrobků.
Moučný červ získal první schválení pro takzvaný „jedlý hmyz“ v červnu 2021: Prováděcí nařízení Evropské komise 2021/822 schválilo uvedení sušených larev Tenebrio molitor (moučný červ) na trh jako nové potraviny. Společnost SAS EAP Group z Francie podala žádost a je oprávněna uvádět moučného červa na trh v celé Evropské unii. Může být prodáván jednotlivě nebo s maximálním obsahem 10 gramů mohou moučného červa obsahovat:
- proteinové produkty
- sušenky
- pokrmy z luštěnin
- těstovinové výrobky
V případě použití hmyzu musí být na obalu potraviny poznámka, že konzumace může způsobit alergické reakce u lidí se známou alergií na korýše a měkkýše a jejich produkty a na roztoče.
Ve výčtu použitých surovin může být uveden latinský název hmyzu, což znamená, že jinak ani nemusíte poznat, že kupujete výrobek, který obsahuje hmyz.
V listopadu 2021 přišlo schválení pro druhý „jedlý hmyz“ prováděcím nařízením 2021/1975: „Fair Insects BV“ z Nizozemska má té doby povoleno uvádět na trh v EU zmrazené, sušené a práškové Locusta migratoria (saranče stěhovavé). V závislosti na formě zpracování mohou být kobylky použity jako přísady v různých množstvích v následujících produktech:
- zpracované bramborové výrobky, pokrmy z luštěnin a výrobky z těstovin
- masové analogy
- polévky a polévkové koncentráty
- luštěniny a zelenina v plechovkách/sklenicích
- saláty
- nápoje podobné pivu, směsi alkoholických nápojů
- čokoládové výrobky
- ořechy, olejná semena a cizrna
- mražené fermentované výrobky na bázi mléka
- uzená masa
Od roku 2022 a 2023 je povolen cvrček domácí ( Acheta domesticus ) v různých formách zpracování. Prováděcí nařízení 2022/188 umožňuje uvádět na trh Acheta domesticus, zmrazený, sušený a práškový. Žádost přišla opět od „Fair Insects BV“. Cvrček může být použit v mnoha potravinách:
- proteinové produkty jiné než analogy masa
- chleba a housky
- pečivo, cereální tyčinky a plněné těstoviny
- sušenky
- výrobky z těstovin (suché)
- polévky a polévkové koncentráty nebo prášky
- výrobky ze zpracovaných brambor, luštěninové a zeleninové pokrmy a výrobky na bázi těstovin nebo pizzy
- pokrmy na bázi kukuřičné mouky
- nápoje podobné pivu, směsi alkoholických nápojů
- ořechy, olejná semena a cizrna
- omáčky
- masné přípravky
- masové analogy
- čokoládové výrobky
- mražené fermentované výrobky na bázi mléka
Od 3. ledna 2023 může vietnamská společnost „Cricket One Co. Ltd“ také prodávat „částečně odtučněný prášek ze cvrčků – Acheta domesticus“ v EU implementací nařízení 2023/5. Mohou ho obsahovat tyto potraviny:
- vícezrnný chléb a rohlíky; krekry a tyčinky
- cereální tyčinky
- pekařské suroviny (suché)
- sušenky
- výrobky z těstovin (suché)
- plněné těstoviny (suché)
- omáčky
- zpracované bramborové výrobky, luštěninové a zeleninové pokrmy, pizza, pokrmy z těstovin
- syrovátkový prášek
- masové analogy
- polévky a polévkové koncentráty nebo prášky
- pokrmy na bázi kukuřičné mouky
- nápoje podobné pivu
- čokoládové výrobky
- ořechy a olejná semena
- slané pochutiny jako chipsy apod.
- masné přípravky
Prováděcí nařízení 2023/58 z 5. ledna 2023 povoluje společnosti „Ynsect NL BV“ z Nizozemska dovážet do všech zemí EU larvy Alphitobius diaperinus (potemník stájový) ve zmrazené, pastovité, sušené a práškové formě jako novou potravinu. Seznam kategorií potravin, ve kterých mohou být larvy použity jako přísada:
- cereální tyčinky
- chleba a housky
- zpracované obiloviny a snídaňové cereálie
- ovesná kaše
- suché suroviny pro pekařské výrobky
- sušené těstoviny
- plněné výrobky z těstovin
- syrovátkový prášek
- polévky
- pokrmy na bázi obilovin a těstovin
- pokrmy na bázi pizzy
- těstoviny
- chipsy a jiné slané občerstvení
- krekry a tyčinky
- burákové máslo
- hotové slané sendviče
- masné přípravky
- masové analogy
- analogy mléka a mléčných výrobků
- čokoládové výrobky
- doplňky stravy ve smyslu směrnice 2002/46/ES pro dospělé
Klaus Schwab vám přeje dobrou chuť!
Ivana Stenzlová: Hmyz a červy v potrave. Vplyv na mikrobióm a zdravie dospelých a detí (video)
Hmyz a červy v potrave - informácie na túto tému plnia stránky internetov. Ako sa na tému pozerať, čo si všímať? A je telo človeka pripravené tento typ potravy spracovať? Nielen v tráviacom ústrojenstve, ale aj v hlave?
Mgr. Ivana Stenzlová je mikrobiologička a strave sa venuje desiatky rokov.
Ivany som sa pýtala aj:
- Kde najviac ľudia robili a robia chyby? Čo im najviac škodí?
- Má vôbec ľudský organizmus enzýmy a tráviace šťavy pripravené na spracovanie kobyliek vo zvýšenom množstve?
- Ako si všímať označenie na obaloch potravín? Minule som čítala, že napríklad moje obľúbené cukríky z detstva obsahujú už od dávna isté prímesi z chrobákov...
- Kde všade sú?
- Veľa ľudí dnes trpí na alergie. Pomaly každý druhý človek. Alergia je jedna vec ale mimo alergie aké nežiadúce účinky môžem mať na nás konzumácia kobyliek?
- A čo deti? Treba mať pri deťoch ešte väčší výkričník?
- Má rodič právo dopytovať sa a zasahovať do zloženia produktov ktoré sa nakupujú do školskej jedálne?
- Čo sa týka prognózy trúfate si predvídať aké budú ďalšie kroky po zavedení týchto aditív do jedla? V zmysle znižovania chovu hospodárskych zvierat?
- Čo sa týka školského stravovania - čo môžu rodičia urobiť aby si urobili jasno v tom, čo deti jedia?
1:07:36
EU povolila již před rokem cvrčky, moučné červy a kobylky jako lidskou potravu, Rumuni nyní protestují
Slovanka, 19. září 2022
Poté, co zhruba před rokem schálila EU některé druhy hmyzu k prodeji v obchodní síti i v restauracích, začaly se výrobky z hmyzu dostávat do prodeje v některých obchodních řetězcích. Velmi často je využívána například cvrčcí mouka, která se již objevuje „nenápadně“ skryta jako součást některých běžných potravin.
Obsah hmyzu je pak často uveden jen malým písmem, případně jsou hmyzí složky vypsány latinsky tak, aby jejich obsah nezaznamenal ani pozornější spotřebitel. Vodítkem, které může naznačovat, že pokrm obsahuje hmyz, je uvedení informace, že jde o „udržitelnou“ potravinu. Nyní se ozvali Rumuni, kterým tento EU schválený zákon, platící ve všech členských zemích, vadí.
Rumuni jednoduše nemají zájem na tom, aby se hmyz, často rafinovaně skrytý pod pláštíkem některého běžného pokrmu, nadále mohl v jejich obchodní síti prodávat.
Pravicová nacionalistická aliance Svaz Rumunů (AUR), která se od svého založení v roce 2019 těší rostoucí popularitě, ale není ve vládě, nedávno představila návrh zákona zakazující používání hmyzu jako potravy pro lidi. Lidstvo je vystaveno strašlivé a stále agresivnější manipulaci, která se snaží dosáhnout normalizace spotřeby hmyzu a jeho larev. Potřebujeme proto regulace, zákazy a přesnou definici složek v potravinách, uvedli ve stranickém vysílání. Ostatní strany v Rumunsku na to mají – až na výjimky – stejný názor.
„Podporujeme zákaz jejich výroby, dovozu, reklamy a komercializace nebo zákaz poskytování finančních prostředků na výzkum zavádění brouků do lidské potravy," pokračuje návrh. Tato mobilizace není bezdůvodná: v listopadu loňského roku zařadila Evropská komise nejběžnější druh kobylky „Locusta migratoria“ na seznam potravin schválených k prodeji v EU.
Mohou být prodávány ve zmrazené, sušené a práškové formě a konzumovány jako občerstvení nebo jako potravinová složka. Již dříve byly schváleny sušené larvy žlutých moučných červů („Tenebrio molitor“). Začátkem tohoto roku EK přidala cvrčka polního („Acheta domesticus“), což z něj činí třetí povolený potravinářský hmyz. Další druhy hmyzu právě prochází schvalovacím procesem.
Při schvalování jedlého hmyzu se Evropská komise mimo jiné odvolává na OSN, jejíž podorganizace pro výživu a zemědělství (FAO) uvádí:
„Jedlý hmyz obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny, vitamíny a aminokyseliny. Cvrčci potřebují šestkrát méně krmiva než skot, čtyřikrát méně než ovce a dvakrát méně než prasata a brojleři, aby produkovali stejné množství bílkovin. Jsou také šetrnější k životnímu prostředí než tradiční hospodářská zvířata a mohou snížit určitý tlak, který bude předpokládaných 9 miliard lidí vyvíjet na zdroje do roku 2050.“
Mnoho rumunských politiků, ať už pravicových nebo levicových, to vidí jinak než EU. Popisují nařízení EU o hmyzu jako vnější zásah, jehož cílem je nahradit rumunské tradiční potraviny brouky. „Nejezte cvrččí mouku,“ řekl ministr zemědělství Petre Daea, sociální demokrat citovaný G4Media. „Jíme to, co jíme: sarmale (rumunské zelí s rýží a masem), klobásy a vejce. Cvrčci ani červi nenahradí slepičí vejce,“ dodal.
Připomínám, že těm, kdo si na povolení konzumace EU stěžují, jistě nejde především o povolení jako takové, ale o fakt, že se mohou hmyzí složky přidávat do jakýchkoli pokrmů. Stále více lidem se tak zřejmě bude stávat, že zakoupí výrobek bez toho, aby tušili, že obsahuje hmyz. Tedy zákaz by zřejmě nemusel být až tak nutný – ať si hmyz jí kdo chce, ale na obalu každého výrobku s hmyzí složkou by mělo být jasné označení.
Nyní je vše nastaveno tak, že stačí uvádět hmyzí složku malým písmem ve „složení,“ mást pak může i fakt, že hmyz může být uveden latinsky…
Co na to Češi? Nedivte se až budete v noci cvrlikat nebo váš partner. Šmejdů na trhu potravin tu máme dost.
Nevýhody konzumace hmyzu
- Pixabay
Alergeny
Hmyz se konzumuje v mnoha částech světa, to ale neznamená, že nemůže způsobit alergickou reakci. Jeho konzumaci by měli zvážit lidé s alergií na korýše, protože jistý výzkum zjistil, že hmyz může spouštět alergickou reakci podobnou jako u korýšů. Hmyz a korýši patří v živočišné říši mezi členovce. Alergie na hmyz byla zaznamenána u housenek, kobylek, včel, cikád nebo bource morušového (1, 2).
Toxiny a pesticidy
Konzumuje se asi 2000 druhů hmyzu. Je to podobné jako s houbami, některé nesou riziko otravy, a proto nepatří do košíku. Jisté typy mravenců a včel obsahují toxiny, které mohou být nebezpečné. Rovněž byl zjištěn obsah metabolického steroidu u určitých druhů brouků. Jejich častá konzumace může způsobit zdravotní problémy.
Kromě toho vás určitě zajímá, jak je to s pesticidy a hmyzem. Pesticidy a herbicidy na polích škodí člověku, zvířatům a hmyzu. Možná jste to netušili, ale některé druhy hmyzu zvládají vyšší dávky těžkých kovů než savci. V případě konzumace hmyzu proto vzniká mírně vyšší riziko otravy olovem nebo arsenem. Jde o minimální nebezpečí, ale přece je ho potřeba vzít v úvahu. Agentura EFSA (The European Food Safety Authority) zveřejnila riziko spojené s konzumací hmyzu. Ve zprávě uvádějí možná biologická a chemická rizika alergenicitu a environmentální rizika vztahující se na hmyz chovaný na farmách. Zpráva konstatuje, že pro lepší stanovení rizik je doporučen další výzkum.
Ve světě se konzumují stovky druhů hmyzu, ale očekává se, že poptávka po jedlém hmyzu v zemích EU bude omezena pouze na několik druhů, například cvrčky, kobylky nebo mouchy. Riziko spojené s pesticidy je vyšší v případě sběru volně žijícího hmyzu. Ve světě byly dokonce zjištěny případy zdravotních problémů po konzumaci hmyzu sbíraného z oblastí, na které byly použity pesticidy (1, 3, 4).
Antinutrienty
V neposlední řadě jsou to antinutrienty, které brání v absorpci živin. Exoskelet hmyzu obsahuje antinutrienty, což snižuje vstřebávání bílkovin. Závěrečným varováním je riziko bakterií, protože jsou všude a hmyz není výjimkou. Kromě toho se hmyz živí na místech plných bakterií, například shnilé potravě. Myslíte, že se tento problém týká pouze volně žijícího hmyzu? Některé hmyzí farmy v Asii nesplňují vysoké hygienické standardy, a možná se to netýká pouze farem v Asii (1).
Rizika konzumace hmyzu
Vzhledem k tomu, že používání jedlého hmyzu jako zdroje potravy přilákalo rostoucí zájem po celém světě, se staly problémem otázky bezpečnosti potravin a potenciální rizika konzumace hmyzu. Znalosti o bezpečnosti potravin ve vztahu k používání hmyzu při výrobě potravin jsou omezené, což bude pravděpodobně překážkou pro zavedení a propagaci používání hmyzu v lidské stravě v západních zemích. Nicméně, ne každý hmyz je bezpečný k jídlu. Hmyz v současné době spadá do kategorie "nové složky potravin"; aby se však mohl dostat na komerční trh, je třeba se zabývat otázkami bezpečnosti potravin. Existují pouze vybrané druhy hmyzu, které jsou jedlé, neboť mnohé z nich jsou nechutné, jedovaté nebo způsobují alergické reakce, a proto by měl být vytvořen a legalizován definovaný seznam jedlého hmyzu, aby bylo možné obchod kontrolovat (1, 2, 4).
Vzhledem k potenciálním biologickým, chemickým, fyzikálním, alergenním a toxickým rizikům spojeným s konzumací hmyzu, je ideální konzumovat hmyz, který byl vychován na farmách za kontrolovaných podmínek a pro který byly dodržovány přísné hygienické a dezinfekční protokoly v celém řetězci výroby (2, 6).
Koncentrace kontaminantů v jedlém hmyzu je ovlivněna druhem hmyzu, fází sklizně, použitým substrátem krmiva a výrobními metodami. Zejména použití zdravotně nezávadného krmného substrátu je zásadní pro bezpečnou konzumaci jedlého hmyzu. Obecně platí, že akumulace toxinů z krmiva je jednoduchá strategie přežití v evolučním procesu, ale některé z těchto sloučenin mohou ztratit své vlastnosti procesem vaření (4, 12, 13).
Při použití vedlejších organických produktů jako krmiv pro hmyz je otázkou, jaký druh je vhodný a jak se hmyz vypořádává s možnými chemickými kontaminanty, jako jsou dioxiny, polychlorované bifenyly, těžké kovy, pesticidy, fungicidy a antibiotika. Zpracování hmyzu může mít vliv na tvorbu toxických látek nebo procesních kontaminantů, jako jsou heterocyklické aromatické aminy, polyaromatické uhlovodíky, akrylamid, chlorpropanoly a furany (10).
V zásadě existují čtyři způsoby, jak může být hmyz rizikový pro konzumaci, tj. samotný hmyz může být toxický; hmyz může během svého životního cyklu získat toxické látky nebo lidské patogeny ze svého prostředí; hmyz se mohl po sklizni zkazit; spotřebitelé mohou mít alergickou reakci. Hmyz může obsahovat škodlivé sloučeniny neboli "hmyzí toxiny". Existují dvě kategorie toxického hmyzu: kryptotoxické a fanerotoxické. Kryptotoxický hmyz obsahuje toxické látky buď z přímé syntézy, nebo z akumulace ze stravy. Tyto látky mohou být lokalizovány ve specifických strukturách nebo rozptýleny v různých částech těla (9, 10, 13).
Kryptotoxický hmyz, nemá externí sekreční aparát a je toxický až po požití. Fanerotoxický hmyz má specifické orgány, které syntetizují toxiny, jako v případě včel a mravenců. Tyto látky jsou obecně inaktivovány v zažívacím traktu. Některé druhy hmyzu, které produkují toxiny, varují své predátory živým zbarvením a vzory. Běžně konzumované druhy hmyzu nejsou ani v jedné z těchto kategorií (3, 9, 13).
Při práci s hmyzem jako novým zdrojem potravin je nezbytné posoudit možná rizika, včetně jejich alergenního potenciálu. Většina případů alergie na hmyz je způsobena bodnutím hmyzu patřícího do řádu blanokřídlých Hymenoptera (vosy, včely), ačkoli kousnutí hmyzem sajícím krev, jedovaté trny nebo chlupy a obranné sekrety mohou také vyvolat alergické reakce. Hmyz může být zdrojem alergenů při kontaktu, inhalací a orálním požití. Aeroalergeny, tedy těkavé látky uvolňované z hmyzu jsou nejčastěji přítomny u švábů, moučných červů, bource morušového a cvrčků a je prokázáno že dlouhodobá expozice může vést k respirační senzibilizaci až u 50-60 % jedinců a k rozvoji inhalačních alergií (5, 11).
Při zkoumání alergenního potenciálu nových zdrojů bílkovin je důležité studovat jeho taxonomický vztah se známými alergenními zdroji, aby bylo možné identifikovat možné rizikové skupiny. Pokud jde o konzumaci hmyzu, alergenní riziko by mohlo vzniknout především v důsledku možné zkřížené reaktivity s jinými členovci, zejména korýši (jeden z nejčastějších spouštěčů potravinové alergie v západním světě), roztoči (jeden z nejčastějších zdrojů vnitřních alergenů zodpovědný za rozvoj alergických respiračních reakcí) a měkkýši. Jedlý hmyz a korýši jsou taxonomicky mnohem blíže, než se dříve myslelo a zkřížená reaktivita se zdá být reálnou možností. Posouzení klinického významu zkřížené reaktivity mezi hmyzem a roztoči je obzvláště důležité, protože pokud se u jedinců citlivých na roztoče rozvine potravinová alergie na hmyz, mohlo by být ohroženo používání hmyzu jako potravy kvůli vysoké míře jedinců citlivých na roztoče (5, 7).
Většina alergických reakcí souvisejících s hmyzem je spojena s moučným červem (Tenebrio molitor), protože moučný červ obsahuje tropomyosin, vláknitý protein, který se také vyskytuje u korýšů a členovců a který reaguje s protilátkami imunoglobulinu E u pacientů alergických na korýše, členovce a roztoče. Pokud jde o další druhy hmyzu způsobující alergické reakce, nejčastěji se vyskytly u kukly bource morušového, kobylek a sarančat. To však nutně neznamená, že se jedná o druhy, které s největší pravděpodobností způsobí alergické reakce, protože konzumovaný typ a druhy se v jednotlivých oblastech značně liší (5, 6).
Hmyz má velmi rozmanitou mikroflóru jak v trávicím traktu, tak na vnějším povrchu; tato mikrobiální společenstva jsou formována chovem a životními podmínkami hmyzu, jakož i během přípravy ke spotřebě. Protože hmyz je přenašečem patogenních mikroorganismů, je důležité zajistit mikrobiologickou bezpečnost hmyzu určeného ke konzumaci (6, 8, 14, 15).
Volně žijící hmyz je s větší pravděpodobností vystaven mikrobiologickým kontaminantům, zatímco chov hmyzu na farmách umožňuje kontrolovat a zaručit výrobní podmínky, a tím snížit riziko mikrobiální kontaminace (4, 6, 8).
Patogenní bakterie hmyzu jsou považovány za neškodné pro zvířata a lidi vzhledem k tomu, že hostitelé jsou tak fylogeneticky odlišní. Riziko infekcí při kterých dochází k přenos nemocí z člověka na zvířata a zpět by se mohlo zvýšit při neopatrném používání odpadních produktů, nehygienické manipulaci a přímém kontaktu mezi chovaným hmyzem a hmyzem mimo farmu (13, 14).
Bakterie tvořící spory a enterobakterie byly zaznamenány u moučných červů a cvrčků, přičemž vyšší množství bylo nalezeno u hmyzu, který byl rozdrcen - pravděpodobně kvůli uvolnění bakterií ze střev. Bakterie u chovaných larev žlutých moučných červů (Tenebrio molitor) a domácích cvrčků (Acheta domesticus) lze částečně eliminovat vařením hmyzu ve vodě po dobu několik minut, ale bylo zjištěno, že spory tento proces přežijí, což může způsobit, že spory by mohly vyklíčit a bakterie mohou růst za příznivých podmínek. Samotné pražení nezabilo všechny Enterobacteriaceae; proto se před pražením doporučuje několik minut varu. Alternativní konzervační techniky jsou sušení a okyselení.
Analýza jedlého hmyzu pro belgický trh zjistila, že všechny neošetřené čerstvé vzorky hmyzu obsahovaly aerobní mezofilní mikroorganismy, kvasinky a plísně vyšší než limity správné výrobní praxe pro syrové maso; zavedením jednoduchého kroku blanšírování při zpracování se však snížila úroveň pod přijaté limity. Další výzkum naznačuje, že zacházení s hmyzem stejně jako s jinými potravinami živočišného původu během zpracování (tj. mytí a důkladné zahřívání) dostatečně snižuje riziko onemocnění přenášených bakteriemi (9, 14).
Nejčastěji se vyskytujícími bakteriálními patogeny jsou Salmonella, Campylobacter, Bacillus cereus, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus (1, 6). Studie z Thajska uvádí dále přítomnost rodů Proteus, Clostridium, Streptococcus, Vibrio, Micrococcuss, Salmonella, Shigella, Lactobacillus a Acinetobacter(4, 13).
Hmyz také obsahuje velké množství virů a mnohé z nich jsou pro hmyz patogenní, tj. způsobují onemocnění a mohou vést k úmrtnosti a kolapsu kolonií. Většina virů hmyzu je specifická na úrovni čeledi nebo druhu, a proto jsou patogenní pouze pro bezobratlé, a nikoli pro lidi nebo jiné obratlovce, jako jsou hospodářská zvířata a ptáci. Tyto viry specifické pro hmyz jsou však hlavním problémem pro producenty, kteří chovají hmyz pro potraviny a krmiva, protože mohou způsobit ztrátu produkce (13).
Jedlý hmyz mohou také ovlivnit plísně a kvasinky, jako jsou Aspergillus, Candida, Fusarium, Kodamaear, Lichtheimia, Penicillium, Tetrapispora, Trichoderma a Trichosporon. Mykotoxiny produkované těmito plísněmi mohou u lidí způsobit alergickou reakci, jelikož jsou vysoce toxické. Mykotoxiny také mohou pocházet z kontaminace krmného substrátu, na kterém je chován jedlý hmyz. U jedlého hmyzu byly zjištěny různé mykotoxiny, přičemž největší zdravotní obavy způsobují aflatoxiny jako prokázané karcinogeny. Mykotoxiny mohou být obtížně odstranitelné z potravin jelikož jsou odolné vůči procesům tepelné sterilizace (4, 6).
Stejně jako produkty z jiných zvířat mohou potraviny a krmiva pocházející z hmyzu obsahovat nebezpečné chemické látky. Jedná se například o těžké kovy, organochloriny a dioxiny, polybromované difenylethery, mykotoxiny a rostlinné toxiny. Těžké kovy byly nalezeny u hmyzu například v tuku, exoskeletu, reprodukčních orgánech a trávicím traktu, kde se hromadí. Je známo, že expozice nízkým hladinám těžkých kovů, jako je olovo, kadmium, rtuť a arsen, způsobuje toxické a nepříznivé účinky na zdraví jak u zvířat, tak u lidí. Přenos těžkých kovů ze substrátů (např. organické hmoty, rostliny) na hmyz je zřejmě nejvýznamnějším způsobem kontaminace. Akumulace závisí na druzích hmyzu, růstové fázi a příslušném kovu. Bylo prokázáno, že arsen a kadmium se hromadí v larvách žlutých moučných červů a černých vojenských mouchách (4, 13, 14).
Antinutriční sloučeniny jsou přirozeně se vyskytující látky v potravinách, které mohou inhibovat příjem, trávení, vstřebávání a využití živin a mohou mít nepříznivé účinky na zdraví spotřebitelů. Některé druhy jedlého hmyzu obsahují takové antinutrienty, včetně alkaloidů, saponinů, taninů, oxalátu, fytátu a hydrokyanidu. Chitin, který se nachází v exoskeletu hmyzu může mít antinutriční vlastnosti kvůli potenciálním negativním účinkům na stravitelnost bílkovin (3, 4, 9).
První chemická úvaha týkající se hmyzu jako složky stravy spočívá v tom, že všechny pesticidy používané proti hmyzu jsou potenciálně nebezpečné pro spotřebitele, zejména pokud byl hmyz získán divokou sklizní spíše než kontrolovaným zemědělstvím. V současné době se ve světě každoročně vynakládají obrovské finanční prostředky na ochranu zemědělských rostlin před hmyzími škůdci. Paradox situace spočívá ve skutečnosti, že obilniny neobsahují více než 14 % bílkovin, zatímco současně je ničen ostatní potravinový zdroj – hmyz, který obsahuje až 75 % kvalitnějších živočišných bílkovin (2, 3).
Pesticidy používané proti invaznímu hmyzu jsou pro spotřebitele nebezpečné, protože volně žijící hmyz se může živit plodinami nebo vegetací kontaminovanou pesticidy a tudíž je náchylný k přítomnosti reziduí pesticidů. Je to skutečný problém v některých rozvojových zemích, kde se po ošetření insekticidy sbírá a konzumuje jedlý, dokonce i mrtvý hmyz, zejména kobylky a sarančata. Výhody sběru škodlivého hmyzu pro zemědělské rostliny by mělo za následek zvýšenou produktivitu rostlinných plodů; poskytnutí dodatečného potravinového zdroje – hmyzu a zlepšení přínosů pro zdraví a životní prostředí v důsledku omezení aplikací insekticidů (2, 4, 14).
Studie o obsahu organických a kovových kontaminantů (např. polychlorovaný bifenyl, dioxinové sloučeniny) jak v celém jedlém hmyzu, tak v potravinách na bázi hmyzu zjistily, že všechny úrovně kontaminantů byly obecně nižší než hladiny zjištěné v jiných běžných živočišných produktech. Tato studie naznačuje, že konzumace hmyzu nepředstavuje o nic větší mikrobiální nebo kontaminační riziko než konzumace jiných zdrojů masa, pokud jsou použity stejné standardy správné výrobní praxe (9).
Použitá literatura
1 L. W. Bessa, E. Pieterse, G. Sigge, L. C. Hoffman, Insects as human food; from farm to fork. J. Sci. Food Agric. 100, 5017–5022 (2020).
2 S. Govorushko, Global status of insects as food and feed source: A review. Trends Food Sci. Technol. 91, 436–445 (2019).
3 S. Belluco, C. Losasso, M. Maggioletti, C. C. Alonzi, M. G. Paoletti, A. Ricci, Edible insects in a food safety and nutritional perspective: A critical review. Compr. Rev. Food Sci. Food Saf. 12, 296–313 (2013).
4 K. W. Lange, Y. Nakamura, Edible insects as future food: chances and challenges. J. Futur. Foods 1, 38–46 (2021).
5 J. C. Ribeiro, L. M. Cunha, B. Sousa-Pinto, J. Fonseca, Allergic risks of consuming edible insects: A systematic review. Mol. Nutr. Food Res. 62, 1–12 (2018).
6 R. Ordoñez-Araque, E. Egas-Montenegro, Edible insects: A food alternative for the sustainable development of the planet. Int. J. Gastron. Food Sci. 23, 1–6 (2021).
7 M. Reptile, Insects as food and feed. Food Sci. Technol. 32, 22–25 (2018).
8 B. A. Rumpold, O. K. Schluter, Nutritional composition and safety aspects of edible insects. Mol. Nutr. Food Res. 57, 802–823 (2013).
9 D. Dobermann, J. A. Swift, L. M. Field, Opportunities and hurdles of edible insects for food and feed. Nutr. Bull. 42, 293–308 (2017).
10 A. van Huis, Edible insects are the future? Proc. Nutr. Soc. 75, 294–305 (2016).
11 A. Baiano, Edible insects: An overview on nutritional characteristics, safety, farming, production technologies, regulatory framework, and socio-economic and ethical implications. Trends Food Sci. Technol. 100, 35–50 (2020).
12 D. Raheem, A. Raposo, O. B. Oluwole, M. Nieuwland, A. Saraiva, C. Carrascosa, Entomophagy: Nutritional, ecological, safety and legislation aspects. Food Res. Int. 126, 1–19 (2019).
13 Risk profile related to production and consumption of insects as food and feed. EFSA J. 13, 1–60 (2015).
14 M. Mézes, Food safety aspect of insects: A review. Acta Aliment. 47, 513–522 (2018).
15 C. Garofalo, V. Milanović, F. Cardinali, L. Aquilanti, F. Clementi, A. Osimani, Current knowledge on the microbiota of edible insects intended for human consumption: A state-of-the-art review. Food Res. Int. 125, 1–32 (2019).
POSILUJTE ÚČINNĚ PŘEDEVŠÍM IMUNI TU A VČAS
ZÁSADNĚ NEJVYŠŠÍ GARANTOVANOU KVALITOU PŘÍRODNÍCH EXTRAKTŮ
REISHI, CORDYCEPS, ČAGA, AŠVAGANDA, HERI CIUM, MACA, CORIOLUS, KURKUMIN, BETAGLUKAN, GRAVIOLA, HLÍVA ÚSTŘIČNÁ, SHIITAKE, DRAČÍ KREV, C-MAX KOMPLEX, DANSHEN, HE SHOU WU-RDESNO, CHITOMAX, FENUPRIM, MAITAKE, AGARICUS, COPRINUS, ENOKI, SAFFRON, SILYBIN, BOSWELLIA, TRITERPEN MAX, GLUTATHION, SUPÍK - sirup pro děti na podporu imunity, NMN (nikotinamid mononukleotid)...
100% KVALITA JEN V ROSTLINNÝCH KAPSLÍCH
vhodné i pro vegetariány a vegany
CERTIFIKÁTY KLÍČOVÝCH PRODUKTŮ
NEJPOPULÁRNĚJŠÍ STRÁNKY
Zkušenosti klientů s Úspěšnou léčbou především boreliózy, chlamydiózy, únavového syndromu...
100% REISHI - houba mládí a zdravé dlou3 unikátní, bezkonkurenční extrakty h ověkosti -
31 důvodů proč se NENECHÁM OČKOVAT - izraelský rabín Chananya Weisman
Dr. Peter McCullough: Jak přírodně DETOXIKOVAT tělo PO OČKOVÁNÍ mRNA vakcínou (protokol) - video
Devastující efekt pro zdraví - glutaman sodný, aspartam a další excitotoxiny
Jak se přírodní cestou uzdravit z chronické Boreliózy, Chlamydiózy, EB virózy... únavového syndromu
CORDYCEPS - silná imunita a nárůst energie
Překyselené tělo: začátek vážné nemoci
Protokol pro prevenci pro uzdravené klienty - Ing. Zdeněk Rozehnal
BOSWELIA serrata (kadidlo) - jeden z nejsilnějších přírodních léků Matky Země
Tibetská houba, tibetské krystaly a kombucha - darování, prodej
Léčte záněty a ne Cholesterol, MUDr. Marc Sircus
100% ČAGA ze Sibiře, nejvyšší množství účinných látek garantující Certifikát
Mamografie způsobuje rakovinu prsu, MUDr. Ben Johnson, M.D., N.M.D., D.O.
Účinný lék na rakovinu plic na Kubě, proč ho mít nemůžeme? Leif Davenport
Artróza - kmenové buňky - Podvod!
Lékaři se sami uzdravili z Roztroušené sklerózy, prof. George Jelinek, dr. Terry Wahlsová
Jak se skutečně zdravě stravovat...
Proč průběžně a jak detoxikovat tělo
PROTINÁDOROVÝ účinek extraktů z REISHI a CORIOLUSU na úrovni klinických studií
Žaloba na farmaceutické korporace, MUDr. Matthias Rath
Koloidní stříbro - účinné přírodní antibiotikum, hustoty koloidního stříbra, doporučené dávkování
Odstranění rtuti, hliníku a dalších toxinů z těla, včetně p revence - MUDr. Dietrich Klinghardt
Zblblo již lidstvo natolik, že se nechá obelhat pohádkami o vražedném oxidu uhličitém?
Jak na Parkinsona? Glutathionem, Hericiem a odstraněním neurotoxinů Chlorellou
Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli?
CHRONICKÁ BORELIÓZA, CHLAMYDIE...? ÚNAVOVÝ SYNDROM
Osvědčený postup pro léčbu boreliozy a dalších koinfekcí, když ortodoxní chemická medicína (3 týdenní nitrožilní antibiotická léčba ceftriaxonem) a následně klasická - 3 antibiotika - minocyclin, azitromycin, entizol a 2 antituberkulotika - arficin a nidrazid i po 18 měsících aplikace u mě totálně selhala.
Cílem správné medicíny je předcházení nemocí a prodloužení zdravé dlouhověkosti. Ideálem medicíny je odstranit mít potřebu lékaře.
MUDr. William J. Mayo
Za účinné se z Reishi považují pouze kvalitně provedené a čisté extrakty, které mají dobrou biologickou dostupnost a jsou zbavené nestravitelného chitinu; nelze tedy použít pouhý prášek z usušené houby.
EXTRAKT SPÓR
TRITERPEN MAX
ZDE ROSTE NEJÚČINNĚJŠÍ REISHI
DUANWOOD RED REISHI
zdroj výše nejúčinnějších extraktů
Video z návštěvy Čechů u pěstitelů Duanwood Red Reishi v Číně, v horské oblasti Jiangshan
MYKOLOGIE, HISTORIE, PĚSTOVÁNÍ, ÚČINNÉ LÁTKY, JAK JE TO S JEJÍ KVALITOU?
CORDYCEPS - video
ČAGA - video
HERICIUM - video
BETAGLUKAN HLÍVA
extrakt extrakt
BETAGLUKAN - video
KURKUMIN AŠVAGANDA
extrakt extrakt
ASHWAGANDHA - video
RDESNO ANNONA
extrakt extrakt
TEČKOVANÉ PŘÍBĚHY
dokument z 31. srpna 2022
Nadační fond Svědomí Národa
KUBEK 2009
DOKUMENT ČT 2
BYZNYS V BÍLÝCH PLÁŠTÍCH
DOKUMENT ČT 2
ŠKODLIVOST MOBILNÍCH SÍTÍ
možná i proto je tolik nemocných, říká česká vědkyně, vedoucí týmu Centra buněčného a tkáňového inženýrství FN u sv. Anny...
doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D.
Aktualizovaný jmenný seznam s portovců zemřelých od 1.1.2021 do 31.12.2023 v souvislosti s "vakcinací" na covid
PATOLOG dr. Ryan Cole oprávněně VAROVAL
RENOMOVANÝ PATOLOG dr. RYAN COLE - přednáška
ALARMUJÍCÍ EFEKT covid (spike) injekcí (mRNA) na mozek, srdce, ledviny a ostatní orgány
- Spousta lidí postrádá enzym, který rozkládá RNA
- Naprosto porušujeme Norimberský kodex z roku 1947...
český dabing - 17:08
Lékařský summit, San Antonio, Texas, USA - 27.7.2021
AMERICA´S FRONTLINE DOCTORS
POSTAVIT SE NA ODPOR
ZAČNĚTE U SEBE
ZÁKLADEM ZDRAVÍ JE PREVENCE S NÁVRATEM K PŘÍRODĚ
Doporučuji:
každé ráno cca 30 minut před snídaní
vypít cca 4 dcl vlažné čisté pramenité vody s citrónem (můžete přidat až půl lžičky jedlé sody) a pro posílení imunity a energie můžete použít dvojitý extrakt (1-2 kapsle) z
a nejdříve po 15 minutách:
- kefír z tibetské houby 3dcl
- lněné semínko až 30 g - 3 PL
- mletá skořice /max. 4 g za den/
případně nejen pro psychiku:
- Ashwagandhu /1-2 kapsle denně/
pro střevo kvalitní probiotika:
- kysané zelí, které si sami jednoduše vyrobíte POUZE VY! Pozor na "BRUSELSKÉ" kysané zelí! S éčkama
Otevřený dopis ministrovi zdravotnictví: Medici proti diskriminaci - 24. ledna 2022
Můžete zavolat ministru Válkovi
728 264 930
Můžete mu i napsat: valekv@psp.cz, Vlastimil.Valek@top09.cz
Vzorový dopis škole pro studenty, kteří nechtějí podlehnout povinnému očkování proti covidu-19
Fakta nepřestávají existovat tím, že se o nich nesmí hovořit. Pravda je dcerou času
SVĚT SE ZBLÁZNIL
Toto je novodobá reklama na co?
MUDr. Anastasia Maria Loupis: Tento model je v ohrožení života