Vliv "rychlého občerstvení" na organismus

- Pixabay

Barbora Nová

Rychlé občerstvení je běžnou variantou stravování, ale má vysoký obsah kalorií a nízký obsah živin. Jeho nadměrná konzumace může negativně ovlivnit téměř všechny části vašeho těla.

Obliba rychlého občerstvení

Návštěva oblíbené restaurace s rychlým občerstvením se možná děje častěji, než by si někteří z nás chtěli připustit.

V letech 2013 až 2016 jedlo v daný den rychlé občerstvení 36,6 % dospělých Američanů (1). U dětí a dospívajících bylo toto množství téměř stejné - v letech 2015 až 2018 jedlo v daný den fast food 36,3 % nich (2).

Zatímco občasné jídlo z fast foodu neuškodí, zvyk stravovat se mimo domov může udělat své. Následují účinky jídel z fast foodu na vaše tělo.

Vliv na trávicí a kardiovaskulární systém

Většina rychlého občerstvení, včetně nápojů a příloh, je plná sacharidů s malým množstvím vlákniny nebo bez ní.

Když trávicí systém tyto potraviny rozkládá, sacharidy se uvolňují do krevního oběhu jako glukóza (cukr). Výsledkem je zvýšení hladiny cukru v krvi.

Vaše slinivka reaguje na nárůst glukózy uvolňováním inzulínu. Inzulín přenáší cukr po celém těle do buněk, které ho potřebují k získání energie. Jakmile vaše tělo cukr spotřebuje nebo uloží, hladina cukru v krvi se vrátí do normálu.

Tento proces tvorby cukru v krvi je vaším tělem vysoce regulován. Pokud jste zdraví, vaše orgány obvykle tyto výkyvy cukru zvládají.

Častá konzumace velkého množství sacharidů však může vést k opakovaným výkyvům hladiny cukru v krvi.

Časem mohou tyto inzulínové skoky způsobit, že normální inzulínová reakce vašeho těla ochabne. To zvyšuje riziko vzniku inzulínové rezistence, cukrovky 2. typu a přibývání na váze.

Cukr a tuk

Mnoho jídel z rychlého občerstvení obsahuje přidaný cukr. To znamená další kalorie bez přidané výživné hodnoty. Americká kardiologická asociace doporučuje jíst pouze asi 100 kalorií nebo 6 lžiček přidaného cukru denně pro ženy nebo 150 kalorií nebo 9 lžiček pro muže (3).

Mnoho samotných nápojů rychlého občerstvení obsahuje více než doporučené denní množství cukru. Standardní plechovka Coca-Coly obsahuje 9,75 lžičky cukru. To představuje 140 kalorií, 39 gramů cukru a žádné další živiny (4).

Další běžnou složkou rychlého občerstvení je transmastný tuk, který vzniká při zpracování potravin.

Běžně se vyskytuje v:

• smažených koláčích
• pečivu
• těstu na pizzu
• krekrech
• sušenkách

Žádné množství transmastných kyselin není dobré ani zdravé. Konzumace potravin, které ho obsahují, může zvýšit hladinu LDL (špatného cholesterolu), snížit hladinu HDL (dobrého cholesterolu) a zvýšit riziko cukrovky 2. typu a srdečních onemocnění.

Sodík

Kombinace tuku, cukru a velkého množství sodíku (soli) může některým lidem způsobit, že jídlo z rychlého občerstvení je chutnější. Strava s vysokým obsahem sodíku však může vést k zadržování vody v těle, a proto se po jídle z rychlého občerstvení můžete cítit nafouknutí nebo oteklí.

Strava s vysokým obsahem sodíku je nebezpečná i pro osoby s poruchami krevního tlaku. Sodík může zvyšovat krevní tlak a zatěžovat srdce a kardiovaskulární systém.

Jedna studie zjistila, že přibližně 90 % dospělých podcenilo množství sodíku v jídle z rychlého občerstvení. Studie se dotázala 993 dospělých a zjistila, že jejich odhady byly nižší než skutečný obsah sodíku o více než 1 000 mg (5).

Mějte na paměti, že Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) doporučuje dospělým jíst maximálně 2 300 miligramů sodíku denně (6). Více než 70 % sodíku pochází z průmyslově zpracovaných potravin a jídel v restauracích (7).

Vliv na dýchací systém

Nadbytek kalorií z jídel rychlého občerstvení může způsobit přibývání na váze. To může vést k obezitě.

Obezita zvyšuje riziko dýchacích potíží, včetně astmatu a dušnosti.

Kila navíc mohou vyvíjet tlak na srdce a plíce a příznaky se mohou projevit i při malé námaze. Můžete zaznamenat potíže s dýcháním při chůzi, chůzi do schodů nebo cvičení.

Jídla v restauracích mohou zvýšit náročnost počítání kalorií. Výzkumy totiž ukazují, že lidé často nepřesně odhadují počet kalorií položek v menu.

Vliv na centrální nervový systém

Váš centrální nervový systém se skládá z mozku a míchy. Na tyto oblasti vašeho těla může mít konzumace rychlého občerstvení také vliv.

Jedna studie z roku 2020 zjistila, že mezi vysokoškolskými studenty byla konzumace většího množství rychlého občerstvení (a, což je zajímavé, i salátu) spojena s nižším skóre krátkodobé paměti (8).

Vliv na reprodukční systém

Složky v nezdravém jídle a jídle z rychlého občerstvení mohou mít vliv na vaši plodnost.

Jedna studie zjistila, že zpracované potraviny obsahují ftaláty. Ftaláty jsou chemické látky, které mohou narušovat působení hormonů v těle. Vystavení vysokým hladinám těchto chemikálií může vést k reprodukčním problémům, včetně problémů s vývojem plodu.

Vliv na integumentární systém (kůži, vlasy a nehty)

Potraviny, které jíte, mohou mít vliv na vzhled vaší pokožky.

Přehled výzkumu z roku 2021 zjistil, že mléčné výrobky, čokoláda, potraviny s vysokým obsahem tuku a potraviny s vysokým glykemickým indexem (sacharidy a cukr) jsou spojeny s akné (9). Tyto potraviny se často vyskytují ve fast foodech.

Na druhou stranu výzkum potvrdil, že konzumace ovoce, zeleniny a mastných kyselin (obsažených v rybách a olivovém oleji) pomáhá chránit před akné.

Vliv na kosterní systém (kosti)

Sacharidy a cukr obsažené v rychlém občerstvení a zpracovaných potravinách mohou zvýšit obsah kyselin v ústech. Tyto kyseliny mohou narušovat zubní sklovinu. Když se zubní sklovina oslabí, mohou se v ní uchytit bakterie a vzniknout zubní kazy.

Obezita může také vést ke komplikacím s hustotou kostí a svalovou hmotou. Lidé s obezitou mohou mít sníženou kvalitu kostí a vyšší riziko zlomenin kostí, zejména u starších osob (10).

Je důležité pokračovat ve cvičení, abyste si vybudovali svaly, které podporují vaše kosti, a dodržovat zdravou stravu, abyste minimalizovali úbytek kostní hmoty.

Vliv na duševní zdraví

Konzumace rychlého občerstvení může mít vedle fyzického zdraví vliv i na vaše duševní zdraví.

Studie z roku 2020 zjistila, že konzumace rychlého občerstvení se sladkými nápoji zvyšuje pravděpodobnost problémů s duševním zdravím u středoškoláků v Číně (11).

Výzkum z roku 2018 také zjistil, že konzumace západní stravy s vysokým obsahem červeného masa, jídla s sebou a rafinovaných potravin souvisí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI) a záněty u 14letých účastníků. To pak bylo spojeno s depresivními příznaky a problémy s duševním zdravím v jejich 17 letech (12).

Vliv rychlého občerstvení na společnost

Nadváhou a obezitou trpí v Česku 71 % mužů, 57 % žen a čtvrtina dětí. V USA je ještě horší stav, protože jen obezitou trpí více než dva z pěti dospělých obyvatel USA a přibližně jedno z pěti dětí (13).

K tomu může přispívat nabídka restaurací rychlého občerstvení. Jedna studie zjistila, že mezi lety 1986 a 2016 se výrazně zvýšila velikost porcí a počet kalorií v restauračních předkrmech a dezertech (14).

Stravování mimo domov má zpravidla nepříznivé dopady jak na jednotlivce, tak na systém zdravotní péče (15).

Nejčastější dotazy

Jaká jsou zdravotní rizika konzumace jídla z rychlého občerstvení?

Rychlé občerstvení má často vysoký obsah kalorií, tuku a cukru, ale nízký obsah živin a vlákniny. Zatímco občasná konzumace (zdravými lidmi) jídel z rychlého občerstvení není problém, jeho častá konzumace může zvýšit riziko obezity, infarktu a dalších zdravotních problémů.

Co se stane, když budete jíst jídlo z rychlého občerstvení častěji než dvakrát týdně?

Příliš častá konzumace rychlého občerstvení může mít negativní vliv na vaše zdraví. Starší studie z roku 2012 zjistila, že dospělí Číňané ze Singapuru, kteří jedli fast food západního typu alespoň dvakrát týdně, měli vyšší riziko vzniku cukrovky 2. typu a úmrtí na ischemickou chorobu srdeční ve srovnání s dospělými, kteří fast food konzumovali málo nebo vůbec (16).

Závěr

Rychlé občerstvení je oblíbenou volbou pro svou chuť a pohodlí, ale obvykle obsahuje hodně kalorií, cukru a tuku a málo živin.

Častá konzumace rychlého občerstvení může mít negativní vliv na více oblastí vašeho těla, což může zvýšit riziko onemocnění, včetně cukrovky 2. typu, obezity a vysokého krevního tlaku. Proto je pro vaše zdraví nejlepší jíst jej maximálně jen příležitostně.

Více:

• Mléko, to je zvýšené riziko úmrtí a zlomenin - studie
• Soda bicarbona - noční můra farmaceutického průmyslu
• Jak se zdravě stravovat
• Nezdravá strava je stejně návyková jako heroin
• Experti varují: Pokud používáte Alobal, hrozí vám vážné následky
• Umírání z potravin: Předčasné, bolestivé a drahé
• Vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny
• Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli

Jsou umělá potravinářská aditiva škodlivá pro vaše zdraví?

Ing. Zdeněk Rozehnal

Umělé potravinářské přídatné látky jsou kontroverzní. Jak už jejich název napovídá, umělé potravinářské přídatné látky jsou syntetické složky přidávané do potravin za účelem zvýraznění jejich barvy nebo chuti, prodloužení jejich trvanlivosti nebo jejich nějakého vylepšení.

Někteří z vás si občas kladou otázku, zda není lepší příjem těchto přísad přinejmenším omezit.

Tento článek vysvětluje, co potřebujete vědět o umělých potravinářských přídatných látkách, včetně jejich bezpečnosti, použití a možných zdravotních rizik, a také užitečné tipy, jak snížit jejich příjem, pokud je to pro vás důležité.

Co jsou umělá potravinářská aditiva?

Umělé potravinářské přídatné látky jsou syntetické složky, což znamená, že nejsou přírodního původu, přidávané do potravin za účelem zlepšení jejich vzhledu, textury, chuti a čerstvosti.

Druhy potravinářských přídatných látek

Potravinářské přídatné látky můžeme rozdělit do do kategorií:

• Přímé. Ty se přidávají za určitým účelem, například kvůli textuře, kynutí, pojivu nebo barvě. Například aspartam je oblíbené umělé sladidlo používané ke zlepšení chuti limonád a nízkokalorických potravin nebo potravin bez cukru.
• Nepřímé. Mohou se stát součástí potraviny ve stopovém množství v důsledku balení, skladování nebo jiných manipulačních postupů. V tomto případě by měli výrobci zajistit, aby všechny obalové materiály byly bezpečné pro použití. Více: Experti varují: Pokud používáte Alobal, tak přestaňte. Hrozí vám vážné následky

Přímé potravinářské přídatné látky jsou většinou středem zájmu spotřebitelů. Ty lze dále rozdělit do následujících dvou kategorií:

• Přírodní. Přírodní přídatné látky jsou odvozeny z přírodního zdroje potravin. Například z červené řepy se vyrábí přírodní červené potravinářské barvivo, zatímco ze sóji a kukuřice se vyrábí lecitin - druh emulgátoru, který slouží k vázání složek.

• Umělé. Umělé přídatné látky nepocházejí z přírody. Například většina vanilkových extraktů se vyrábí z vanilinu, který se vyrábí v laboratoři.

Jak přírodní, tak umělé potravinářské přídatné látky by měly splňovat přísné regulační a bezpečnostní předpisy, aby mohly být schváleny pro použití v potravinách.

Typy potravin, ve kterých se běžně vyskytují

Umělé potravinářské přídatné látky se nacházejí v mnoha oblíbených potravinách, jako jsou jogurty, chléb, salátové dresinky, limonády, pečivo, chipsy, proteinové tyčinky a další průmyslově zpracované potraviny.

Ve skutečnosti mnoho potravin na pultech obchodů s potravinami obsahuje v nějaké formě buď přírodní, nebo umělé potravinářské přídatné látky. Některé potraviny mohou obsahovat emulgátory, jiné sladidla nebo potravinářská barviva.

Pokud se nejedná o zcela nezpracovanou potravinu, jako je například jablko, nezapomeňte si přečíst etiketu, pokud se obáváte jakýchkoli potravinářských přídatných látek.

Proč se do potravin přidávají

Mnoho potravin obsahuje emulgátory, stabilizátory nebo zahušťovadla, které mají údajně zlepšit kvalitu výrobku. Tyto přídatné látky pomáhají vázat složky, jako je olej a voda, a vytvářejí tak jednotnější strukturu a vzhled a hlavně prodlužují trvanlivost.

Potravina může mít také umělé přídatné látky, které zlepšují její nutriční složení. Do potravin se například běžně přidává syntetická kyselina askorbová (vitamin C) a kyselina listová (syntetická forma folátu), protože jsou stabilnější než jejich přírodní protějšky (1, 2).

V neposlední řadě se výrobci potravin mohou rozhodnout používat umělé potravinářské přídatné látky, protože jejich cena je obvykle nižší než cena přírodních potravinářských přídatných látek.

Shrnutí:

• Umělé potravinářské přídatné látky jsou syntetické složky přidávané do potravin za účelem zlepšení jejich vzhledu, textury, chuti, trvanlivosti, čerstvosti a výživové hodnoty. Nacházejí se v mnoha potravinách, například v chlebu, pečivu, jogurtech, salátových zálivkách, chipsech a nápojích.

Možné účinky konzumace umělých přísad

Navzdory bezpečnostním protokolům, kterými umělé potravinářské přísady procházejí, se spotřebitelé mohou obávat dlouhodobých zdravotních účinků těchto přísad.

Zdraví střev

Nárůst počtu střevních poruch, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS), Crohnova choroba a střevní dysbióza, spolu s nárůstem vysoce zpracovaných potravin vedl mnohé k zamyšlení, zda existuje souvislost mezi zdravím střev a umělými potravinářskými přídatnými látkami (3).

Některé výzkumy na myších ukazují, že konzumace umělých sladidel může snižovat rozmanitost střevních bakterií a následně vést k zažívacím problémům (3, 4). Nicéně lidský mikrobiom se od zvířecího značně liší, což může vést k rozdílům v tom, jak jsou umělá sladidla metabolizována.

Některé studie na myších také ukázaly, že polysorbát 80 (emulgátor) a oxid titaničitý (potravinářské barvivo) mohou vést ke změnám v rozmanitosti střevního mikrobiomu, což může zhoršit příznaky IBS (3, 4, 5, 6).

Pokud se domníváte, že můžete být citliví na některé potravinářské přídatné látky, je nejlepší je vyřadit.

Přibývání na váze

Umělá sladidla jsou oblíbená potravinářská aditiva, ale zatímco někteří je používají jako řešení diety s vysokým obsahem cukru, jiní se domnívají, že mohou způsobit více škody než užitku.

Umělá sladidla, známá také jako nevýživná sladidla, neobsahují žádné kalorie, ale dodávají potravinám a nápojům sladkost. Mezi oblíbené druhy patří aspartam, sacharin a sukralóza.

Přestože obsahují nula kalorií, předpokládá se, že umělá sladidla mohou přispívat k přibývání na váze tím, že mění střevní mikrobiom, což vede ke změnám v metabolismu a regulaci hormonů (7, 8).

Například řada průřezových studií na lidech ukazuje závislost mezi příjmem umělých sladidel a indexem tělesné hmotnosti (BMI) v závislosti na dávce.

Výměna kloubů kyčelních a koleních, ortopedie se stává královnou medicíny

Rychlosoli se sypou od roku 1968 nejen do uzenin, ale i do tavených sýrů. Ten čím je víc roztíratelný, tím víc je tam rychlosoli. Rychlosůl je dusitan draselný s dusičnanem sodným v poměru 2 : 5.

• Dusitan draselný rozpouští sírové můstky v elastinu, což je základ cévní stěny. Proto se vyskytují křečáky, hemoroidy, krvácení z dásní při čištění zubů.
• Dusičnan sodný rozpouští sírové můstky v našem kolagením vazivu, které je základem chrupavek kloubních, úponů šlach a plotének. Proto je tolik tenisových loktů, bolavých ramen, vyskočených plotének a ostatních pohybových poruch.

Více: MUDr. Petr Lukeš

Rakovina

Některá umělá potravinářská aditiva mohou být spojena s vyšším rizikem vzniku některých typů rakoviny.

Zejména strava s vysokým obsahem dusitanů a dusičnanů, které se běžně vyskytují ve zpracovaném mase, je spojována se zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva a konečníku (9).

Už v roce 2015 Světová zdravotnická organizace klasifikovala zpracované maso jako karcinogenní pro člověka, a to z důvodu zvýšeného počtu výzkumů, které prokázaly závislost mezi konzumací zpracovaného masa a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku v závislosti na dávce (9).

Bisfenol A (BPA), přídatná látka běžně se vyskytující v obalech potravin, je rovněž spojován se zvýšeným rizikem rakoviny a endokrinních poruch. Ačkoli je nyní v dětských výrobcích zakázán, stále se nachází v některých lahvích na vodu, plechovkách a dalších obalech (10, 11, 12, 13).

Omezený výzkum přímo spojuje další potravinářské přídatné látky se zvýšeným rizikem rakoviny. Vysoce průmyslově zpracovaná strava je však celkově spojena s vyšším rizikem rakoviny (14).

Mezi nejúčinnější strategie pro snížení rizika vzniku rakoviny patří vyřazení potravin s přidaným cukrem, omezení konzumace alkoholu a mléčných výrobků, udržování zdravé tělesné hmotnosti, aktivní život a dodržování výživné stravy s vysokým obsahem vlákniny, ovoce a zeleniny. Více než 10 let je doporučeno zařadit denně do stravy 50% zeleniny a ovoce (15, 16, 17). 

Zdraví dětí

Někteří spotřebitelé si kladou otázku, zda některé umělé potravinářské přídatné látky, jako jsou potravinářská barviva, vedou u dětí k hyperaktivitě, poruše pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo poruše autistického spektra (PAS).

Umělá potravinářská barviva a aromata se používají ke zlepšení vzhledu a chuti mnoha potravinářských výrobků, zejména těch, které jsou určeny dětem. Ačkoli existují přírodní možnosti, umělá barviva a aromata se obvykle používají kvůli jejich stabilitě a hlavně nízké ceně.

Vyskytuje se mnoho názorů a diet, jako je například Feingoldova dieta, které tvrdí, že umělá potravinářská aditiva způsobují u dětí problémy s chováním nebo neurovývojové poruchy.

Shrnutí:

• Část umělých potravinářských přídatných látek je pro dospělé a děti podle Bruselu údajně bezpečná. Ty, u kterých bylo prokázáno, že poškozují lidské zdraví, by měly být zakázány nebo přísně regulovány. BPA je endokrinní disruptor, který může vést k vývojovým problémům u rostoucích dětí. Z tohoto důvodu byl zakázán v kojeneckých lahvích, hrnečcích a obalech obsahujících kojeneckou výživu. Proto hledejte výrobky, na jejichž etiketě je uvedeno "bez BPA" (18).

Měli byste umělé přísady omezit?

Pro většinu lidí je téměř nemožné se umělým přísadám zcela vyhnout, protože je obsahuje většina průmyslově zpracovaných potravinářských výrobků.

Určitá část umělých potravinářských přísad snad není pro lidské zdraví až tak škodlivá, ale je dobré se jim, co nejvíce vyhnout.

Nejlepší strategií je zaměření se na konzumaci celých, minimálně zpracovaných potravin, čímž jejich příjem přirozeně snížíte.

Shrnutí:

• Pro zdravý životní styl se snažte co nejvíce vyřazovat umělé potravinářské přídatné látky. Proto je nejlepší strategií zaměřit se na konzumaci převážně minimálně zpracovaných potravin a omezit nebo vyloučit potraviny, které vám vadí.

Tipy pro snížení příjmu

Pokud chcete snížit příjem umělých potravinářských přídatných látek, zde je několik užitečných tipů:

• Čtěte etikety. Podle zákona musí výrobci potravin uvádět všechny přímé potravinářské přídatné látky (přírodní i umělé).
• Uvědomte si různé názvy a termíny. Některé potravinářské přídatné látky mají více než jeden název. Na obalech bývá také směsice přímých názvů a znaků E, čímž je kupující maten v počtu přídatných látek ve výrobku.
• Jezte celé, minimálně zpracované potraviny. Nejlepším způsobem, jak snížit jejich příjem, je jíst celé potraviny, jako je ovoce, zelenina, ořechy, semínka a libové nezpracované maso.
• Pijte vodu. Výběr vody je snadný způsob, jak snížit příjem umělých sladidel, která se běžně vyskytují v limonádách, energetických nápojích a dalších nápojích. Nejlépe čistá pramenitá voda by měla tvořit 90% denního příjmu tekutin.
• Vyhněte se přístupu "všechno nebo nic". Úplné vyloučení umělých potravinářských přísad je obtížné a nemusí být udržitelné. Místo toho vám zásadní změny ve stravovacím režimu mohou pomoci snížit jejich příjem přijatelnějším způsobem.

Shrnutí:

• Pokud se stanete uvědomělým spotřebitelem, můžete činit informovaná rozhodnutí týkající se umělých potravinářských přídatných látek, které se rozhodnete konzumovat.

Závěr

Umělým potravinářským přídatným látkám je těžké se vyhnout. Ve skutečnosti se nacházejí ve většině potravin v obchodě s potravinami.

Místo jejich úplného vyřazení je pro většinu lidí nejlepší přijmout jednoduchá opatření, jako je konzumace převážně celých, minimálně zpracovaných potravin a naučit se číst etikety na potravinách, abyste jejich příjem co nejvíce snížili.