Omega-3 a jód jen z mořských ryb? Nebezpečné a ekonomicky nelogické!

Ing. Zdeněk Rozehnal

Obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin v rybím mase je v porovnání se lněným semínkem malý. 1 lžíce těch správných lněných semínek obsahuje v průměru 2 372 mg omega-3, přičemž abyste získali stejné množství z ryb, musíte sníst - 300 gramů tuňáka, nebo 400 gramů pstruha. Například ořechy mají také několikanásobně více omega-3 mastných kyselin než ryby (4 000 mg na 100 gramů), mnoho omega-3 obsahuje i sója, olivový olej, špenát, výhonky alfa-alfa (semena vojtěšky). Vegetarián má díky konzumaci kvalitních tuků (ořechy, olivový olej) mnohem větší příjem těchto důležitých mastných kyselin než konzument masa.

Jsou ryby zdravé?

Opět si udělejte názor sami: Už v roce 2010 vydala americká vládní zdravotní agentura prohlášení, ve kterém varuje těhotné ženy před konzumací ryb. Důvodem tohoto varování byl nebezpečně vysoký obsah rtuti. Rtuť silně poškozuje mozek a vnitřnosti nenarozených dětí. Navíc se v těle hromadí, a může způsobovat problémy v budoucím těhotenství, pokud žena ještě dítě nemá. Agentura dále varovala, pokud konzumovat ryby, tak ne častěji jak jednou měsíčně.

Na Faerských ostrovech, což je v prostoru mezi Norskem a Islandem, žije geneticky izolovaná populace. Výživa jejich obyvatel je částečně závislá na moři, a tak přijímají v tělech ryb a velryb značné množství rtuti. Jejich dlouhodobý příjem rtuti překračuje doporučení WHO průměrně asi dvakrát. Na druhou stranu rybí oleje mohou mít významný ochranný vliv před toxickým působením rtuti. Proto se doporučuje jíst lososy z čistých vod Aljašky nebo užívat olej z tresčích jater už i kvůli jeho obsahu provitaminu D.

Nejen rtuť

Rtuť není jediný jed, který se v rybách více než stopově nachází. Ryby filtrují tisíce litrů mořské vody a v jejich těle se tyto nebezpečné látky hromadí pro zdraví v nebezpečném množství.

Dioxiny produkují chemičky při výrobě chlóru nebo který se uvolňuje při spalování komunálního odpadu, běžně koluje v mořích a hromadí se v tuku ryb. S těmi se pak dostávají do potravního řetězce lidí. Buďto přímo, nebo přes moučku z rybího tuku, kterou se přikrmují zvířata chovaná na maso. Takže u mořských ryb nejde jen o problém se rtutí.

Spotřebu ryb, jejichž těla obsahují vedle možných stopových množství těžkých kovů i látky lidskému zdraví prospěšné, je vhodné omezit na maximálně dvě porce týdně. Pražská hygienička před několika léty doporučovala max. 1 porci týdně z neověřeného zdroje, ale to jaksi v reklamách zanikalo.

Jód

Obsah jódu v rybím mase není tak vysoký, jak by se mohlo zdát. Filé obsahuje 20 - 77 miligramů jódu na 100 gramů, makrela 140 mg, losos 200 mg. Doporučená denní dávka jódu je: kojenci 50 - 80 mg, děti 100 - 180 mg, dospělí 200 mg, těhotné a kojící 230 - 260 mg. Snadno si můžete spočítat, že by tak dospělý člověk musel sníst 300 gramů - 1 kilogram filé denně. Pochybuji, že by to někdo soustavně zvládal fyzicky.

V tabulkách o obsahu jódu většinou nejsou zmíněny mořské řasy, přestože v porovnání s nimi jsou všechny jiné zdroje zanedbatelné. Ke krytí potřeby jódu stačí pravidelně požívat malé množství mořských řas - například u řasy Hiziki jen několik gramů denně. Pokud myslíte, že nevíte co s řasami a jak je upravit - existují i jodové tablety z těchto řas, kde můžete snadno kontrolovat příjem jódu.

Otravy a trávicí problémy způsobené rybami jsou velmi časté, dokonce ze všech druhů potravin nejčastější. Důvodem je dlouhá přeprava, špatné hygienické podmínky a časté rozmrazování. Asi by vás překvapila doba, která uplyne, než se ryba dostane z moře až na váš stůl.

Proč se tolik investuje do propagace "ryby pro zdraví". Proč nám jsou nám tak často mořské ryby doporučovány, hlavně z důvodu obsahu omega-3. Protože se na nich dá hodně vydělat - to je důvod proč se na ně objevuje reklama skrytá za "odborné články", zejména v časopisech pro ženy - ty totiž vaří.

A ekonomická i zdravotní logika jde stranou

Jinak je potřeba uvést tu skutečnost, že ani sladkovodní ryby nejsou bez problému. Například pod Neratovicemi, kde se nachází chemička, byly a jsou zjišťovány vysoce nadlimitní hodnoty rtuti v rybách žijících v Labi. A určitě neobsahují jen škodlivou rtuť.

V případě chovu sladkovodních ryb nemusí přitom jít jen o fosfáty nebo těžké kovy. I zdánlivě zanedbatelné koncentrace biologicky aktivních látek pocházejících například z léků, hormonální antikoncepce, případně chemikálií používaných v domácnostech mohou způsobit problémy. Třeba tím, že narušují hormonální rovnováhu ryb a způsobují neplodnost samců.

Lněné semínko

Lněné semínko je složeno ze 42 % tuky a 28 % vlákniny, je vynikajícím zdrojem omega-3 mastné kyseliny, lignanů a vlákniny. Všechny tyto tři složky jsou důležité a společně přispívají k zachování zdraví. Navíc obsahuje prospěšné fytoestrogeny a slizy. Omega-3 jsou také klíčem k využití dalších mastných kyselin v těle. Musíte být obezřetní jaké semínko koupíte.

Doporučuji 3 polévkové lžíce lněných semínek denně s potravinou obsahující síru, která zabezpečuje průnik omegy-3 do buněk.

Ryby ve výživě těhotných žen a dětí

Problémem je obsah některých škodlivých látek, zejména methylrtuti a dioxinů. Množství škodlivých látek závisí na tom, jak dlouho ryba žije, čím se živí a jak vysoko v potravním řetězci se nachází. Nejvyšší obsah methylrtuti v mase mají velké dravé ryby.

Methylrtuť vzniká ve vodě z přirozeně se vyskytující rtuti působením určitého druhu bakterií. Z vody se pak methylrtuť dostává do těla ryb. Konzumace ryb je hlavním důvodem přítomnosti methylrtuti v lidském těle. Pro dospělého člověka není konzumace ryb v běžném množství zpravidla nebezpečná. Ovšem u nenarozených dětí a malých dětí může zvýšené množství methylrtuti v krevním oběhu způsobit poruchy ve vývoji nervového systému a negativně ovlivnit růst dítěte. Riziko závisí na množství konzumovaných ryb a na jejich druzích. Proto platí následující doporučení pro konzumaci ryb.

Doporučení pro ženy, které mohou otěhotnět, těhotné ženy, kojící ženy a malé děti:

• nedoporučuje se konzumace následujících druhů ryb: žralok, mečoun, štika, candát, bolen, královská makrela (velký druh makrely vážící až 40 kg), ryby čeledí malacanthidae (štíhlicovití), makaira a tetrapterus (plachetníci)
• doporučuje se konzumovat týdně 1 až 2 porce (á cca 130 g) různých druhů ryb s nízkým obsahem rtuti. Nízký obsah rtuti mají obvykle: konzervovaný tuňák, losos, treska, sleď, makrela, kapr, pstruh, sumec, hejk, sardinky, herinci, šproty, krevety, garnáti a ančovičky
• pokud pravidelně konzumujete ryby lovené rekreačně v řekách, rybnících a přehradách v ČR, informujte se o kontaminaci vod rtutí, a to u Zemědělské vodohospodářské správy (www.zvhs.cz) nebo Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmu.cz). Jestliže tyto informace nejsou dostupné, nekonzumujte takové ryby častěji než 1x týdně

Stejná doporučení platí i pro podávání ryb malým dětem, pouze s úpravou velikosti porce podle věku dítěte.

Dioxiny jsou jedovaté látky, které při přítomnosti v těle matky mohou narušit vývoj plodu a jsou také silným karcinogenem. Zatímco množství methylrtuti v těle je možné úpravou stravy snížit v poměrně krátké době (několik měsíců), dioxiny se ukládají v tukových tkáních a jejich odbourávání může trvat mnoho let. Nejvyšší hodnoty dioxinů jsou zjišťovány u tučných ryb zejména sleďů a lososů především u divoce žijících v Baltském moři, u kterých je kontaminace dioxiny několikanásobně vyšší než u ryb z jiných moří nebo umělých chovů, a jejichž konzumace by měla být z tohoto důvodu velmi omezena.

Koloidní jod

Jód ve formě mikročástic je nezbytný pro správný rozvoj a fungování organismu. Díky své tekuté formě je velmi dobře vstřebatelný až z 98 % tj. až ve 20x větších dávkách než jód v pevném stavu.

Koloidní forma jódu přispívá k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy. Dále přispívá k normálnímu stavu pokožky, nervové soustavy, rozpoznávacím funkcím a energetickému metabolismu, čímž pomáhá spalovat přebytečný tuk. Pravidelný příjem jódu se doporučuje zvláště v případě těhotných a kojících žen.