Oficiálně schváleno v EU: Tyto čtyři druhy hmyzu se mohou skrývat ve vašem jídle

• Níže - Rizika konzumace hmyzu

Potemník

- Pixabay

Všímáte si, jak se poslední dobou likvidují chovy zvířat? V Holandsku a několika dalších zemích vidíme hromadné vyvlastňování farem pod záminkou nutnosti snížení obsahu dusíku a uhlíku, po celém světě pak již rok dochází k likvidaci chovů drůbeže – to vše pod záminkou údajné ptačí chřipky, detekované nespolehlivými PCR testy.

Podle plánů globalistů má v budoucnu jíst „plebs“ pouze umělé laboratorní maso a hmyz. Tyto ambice má i EU, která chce postupně likvidovat živočišnou výrobu tak, aby se do roku 2035 chovy zvířat zcela zredukovaly.

Již nyní se proto lidem nabízí jako náhražka hmyz. A aby si na něj lid lépe zvykl, začíná se podávat jako mouka či přídavek do běžných potravin, přičemž poznat, že daná poživatina hmyz obsahuje, nemusí být vždy jednoduché.

Pohled na seznam surovin, ze kterých daná poživatina sestává, by proto měl být součástí nákupu potravin. Občané EU, kteří nechtějí nevědomky jíst hmyz, by měli být obzvláště opatrní: "Evropská komise již schválila čtyři druhy hmyzu v různých podobách jako „jedlý hmyz“.

Poslední schválení přišlo 5. ledna 2023: Po moučných červech, kobylkách a cvrčcích může být použit jako přísada do potravin také potemník stájový. Ten může být součástí chleba, polévek, těstovin, přesnídávek, arašídového másla a čokoládových výrobků.

Moučný červ získal první schválení pro takzvaný „jedlý hmyz“ v červnu 2021: Prováděcí nařízení Evropské komise 2021/822 schválilo uvedení sušených larev  Tenebrio molitor  (moučný červ) na trh jako nové potraviny. Společnost SAS EAP Group z Francie podala žádost a je oprávněna uvádět moučného červa na trh v celé Evropské unii. Může být prodáván jednotlivě nebo s maximálním obsahem 10 gramů mohou moučného červa obsahovat:

• proteinové produkty
• sušenky
• pokrmy z luštěnin
• těstovinové výrobky

V případě použití hmyzu musí být na obalu potraviny poznámka, že konzumace může způsobit alergické reakce u lidí se známou alergií na korýše a měkkýše a jejich produkty a na roztoče.

Ve výčtu použitých surovin může být uveden latinský název hmyzu, což znamená, že jinak ani nemusíte poznat, že kupujete výrobek, který obsahuje hmyz.

V listopadu 2021 přišlo schválení pro druhý „jedlý hmyz“ prováděcím nařízením 2021/1975: „Fair Insects BV“ z Nizozemska má té doby povoleno uvádět na trh v EU zmrazené, sušené a práškové  Locusta migratoria (saranče stěhovavé).  V závislosti na formě zpracování mohou být kobylky použity jako přísady v různých množstvích v následujících produktech:

• zpracované bramborové výrobky, pokrmy z luštěnin a výrobky z těstovin
• masové analogy
• polévky a polévkové koncentráty
• luštěniny a zelenina v plechovkách/sklenicích
• saláty
• nápoje podobné pivu, směsi alkoholických nápojů
• čokoládové výrobky
• ořechy, olejná semena a cizrna
• mražené fermentované výrobky na bázi mléka
• uzená masa

Od roku 2022 a 2023 je povolen cvrček domácí ( Acheta domesticus ) v různých formách zpracování. Prováděcí nařízení 2022/188 umožňuje uvádět na trh Acheta domesticus, zmrazený, sušený a práškový. Žádost přišla opět od „Fair Insects BV“. Cvrček může být použit v mnoha potravinách:

• proteinové produkty jiné než analogy masa
• chleba a housky
• pečivo, cereální tyčinky a plněné těstoviny
• sušenky
• výrobky z těstovin (suché)
• polévky a polévkové koncentráty nebo prášky
• výrobky ze zpracovaných brambor, luštěninové a zeleninové pokrmy a výrobky na bázi těstovin nebo pizzy
• pokrmy na bázi kukuřičné mouky
• nápoje podobné pivu, směsi alkoholických nápojů
• ořechy, olejná semena a cizrna
• omáčky
• masné přípravky
• masové analogy
• čokoládové výrobky
• mražené fermentované výrobky na bázi mléka

Od 3. ledna 2023 může vietnamská společnost „Cricket One Co. Ltd“ také prodávat „částečně odtučněný prášek ze cvrčků – Acheta domesticus“ v EU implementací nařízení 2023/5.   Mohou ho obsahovat tyto potraviny:

• vícezrnný chléb a rohlíky; krekry a tyčinky
• cereální tyčinky
• pekařské suroviny (suché)
• sušenky
• výrobky z těstovin (suché)
• plněné těstoviny (suché)
• omáčky
• zpracované bramborové výrobky, luštěninové a zeleninové pokrmy, pizza, pokrmy z těstovin
• syrovátkový prášek
• masové analogy
• polévky a polévkové koncentráty nebo prášky
• pokrmy na bázi kukuřičné mouky
• nápoje podobné pivu
• čokoládové výrobky
• ořechy a olejná semena
• slané pochutiny jako chipsy apod.
• masné přípravky

Prováděcí nařízení 2023/58 z 5. ledna 2023 povoluje společnosti „Ynsect NL BV“ z Nizozemska dovážet do všech zemí  EU larvy  Alphitobius diaperinus   (potemník stájový) ve zmrazené, pastovité, sušené a práškové formě jako novou potravinu. Seznam kategorií potravin, ve kterých mohou být larvy použity jako přísada:

• cereální tyčinky
• chleba a housky
• zpracované obiloviny a snídaňové cereálie
• ovesná kaše
• suché suroviny pro pekařské výrobky
• sušené těstoviny
• plněné výrobky z těstovin
• syrovátkový prášek
• polévky
• pokrmy na bázi obilovin a těstovin
• pokrmy na bázi pizzy
• těstoviny
• chipsy a jiné slané občerstvení
• krekry a tyčinky
• burákové máslo
• hotové slané sendviče
• masné přípravky
• masové analogy
• analogy mléka a mléčných výrobků
• čokoládové výrobky
• doplňky stravy ve smyslu směrnice 2002/46/ES pro dospělé

Klaus Schwab vám přeje dobrou chuť!

Nevýhody konzumace hmyzu

Alergeny

Hmyz se konzumuje v mnoha částech světa, to ale neznamená, že nemůže způsobit alergickou reakci. Jeho konzumaci by měli zvážit lidé s alergií na korýše, protože jistý výzkum zjistil, že hmyz může spouštět alergickou reakci podobnou jako u korýšů. Hmyz a korýši patří v živočišné říši mezi členovce. Alergie na hmyz byla zaznamenána u housenek, kobylek, včel, cikád nebo bource morušového (1, 2).

Toxiny a pesticidy

Konzumuje se asi 2000 druhů hmyzu. Je to podobné jako s houbami, některé nesou riziko otravy, a proto nepatří do košíku. Jisté typy mravenců a včel obsahují toxiny, které mohou být nebezpečné. Rovněž byl zjištěn obsah metabolického steroidu u určitých druhů brouků. Jejich častá konzumace může způsobit zdravotní problémy.

Kromě toho vás určitě zajímá, jak je to s pesticidy a hmyzem. Pesticidy a herbicidy na polích škodí člověku, zvířatům a hmyzu. Možná jste to netušili, ale některé druhy hmyzu zvládají vyšší dávky těžkých kovů než savci. V případě konzumace hmyzu proto vzniká mírně vyšší riziko otravy olovem nebo arsenem. Jde o minimální nebezpečí, ale přece je ho potřeba vzít v úvahu. Agentura EFSA (The European Food Safety Authority) zveřejnila riziko spojené s konzumací hmyzu. Ve zprávě uvádějí možná biologická a chemická rizika alergenicitu a environmentální rizika vztahující se na hmyz chovaný na farmách. Zpráva konstatuje, že pro lepší stanovení rizik je doporučen další výzkum.

Ve světě se konzumují stovky druhů hmyzu, ale očekává se, že poptávka po jedlém hmyzu v zemích EU bude omezena pouze na několik druhů, například cvrčky, kobylky nebo mouchy. Riziko spojené s pesticidy je vyšší v případě sběru volně žijícího hmyzu. Ve světě byly dokonce zjištěny případy zdravotních problémů po konzumaci hmyzu sbíraného z oblastí, na které byly použity pesticidy (1, 3, 4).

Antinutrienty

V neposlední řadě jsou to antinutrienty, které brání v absorpci živin. Exoskelet hmyzu obsahuje antinutrienty, což snižuje vstřebávání bílkovin. Závěrečným varováním je riziko bakterií, protože jsou všude a hmyz není výjimkou. Kromě toho se hmyz živí na místech plných bakterií, například shnilé potravě. Myslíte, že se tento problém týká pouze volně žijícího hmyzu? Některé hmyzí farmy v Asii nesplňují vysoké hygienické standardy, a možná se to netýká pouze farem v Asii (1).

Rizika konzumace hmyzu

Vzhledem k tomu, že používání jedlého hmyzu jako zdroje potravy přilákalo rostoucí zájem po celém světě, se staly problémem otázky bezpečnosti potravin a potenciální rizika konzumace hmyzu. Znalosti o bezpečnosti potravin ve vztahu k používání hmyzu při výrobě potravin jsou omezené, což bude pravděpodobně překážkou pro zavedení a propagaci používání hmyzu v lidské stravě v západních zemích. Nicméně, ne každý hmyz je bezpečný k jídlu. Hmyz v současné době spadá do kategorie "nové složky potravin"; aby se však mohl dostat na komerční trh, je třeba se zabývat otázkami bezpečnosti potravin. Existují pouze vybrané druhy hmyzu, které jsou jedlé, neboť mnohé z nich jsou nechutné, jedovaté nebo způsobují alergické reakce, a proto by měl být vytvořen a legalizován definovaný seznam jedlého hmyzu, aby bylo možné obchod kontrolovat (1, 2, 4).

Vzhledem k potenciálním biologickým, chemickým, fyzikálním, alergenním a toxickým rizikům spojeným s konzumací hmyzu, je ideální konzumovat hmyz, který byl vychován na farmách za kontrolovaných podmínek a pro který byly dodržovány přísné hygienické a dezinfekční protokoly v celém řetězci výroby (2, 6).

Koncentrace kontaminantů v jedlém hmyzu je ovlivněna druhem hmyzu, fází sklizně, použitým substrátem krmiva a výrobními metodami. Zejména použití zdravotně nezávadného krmného substrátu je zásadní pro bezpečnou konzumaci jedlého hmyzu. Obecně platí, že akumulace toxinů z krmiva je jednoduchá strategie přežití v evolučním procesu, ale některé z těchto sloučenin mohou ztratit své vlastnosti procesem vaření (4, 12, 13).

Při použití vedlejších organických produktů jako krmiv pro hmyz je otázkou, jaký druh je vhodný a jak se hmyz vypořádává s možnými chemickými kontaminanty, jako jsou dioxiny, polychlorované bifenyly, těžké kovy, pesticidy, fungicidy a antibiotika. Zpracování hmyzu může mít vliv na tvorbu toxických látek nebo procesních kontaminantů, jako jsou heterocyklické aromatické aminy, polyaromatické uhlovodíky, akrylamid, chlorpropanoly a furany (10).

V zásadě existují čtyři způsoby, jak může být hmyz rizikový pro konzumaci, tj. samotný hmyz může být toxický; hmyz může během svého životního cyklu získat toxické látky nebo lidské patogeny ze svého prostředí; hmyz se mohl po sklizni zkazit; spotřebitelé mohou mít alergickou reakci. Hmyz může obsahovat škodlivé sloučeniny neboli "hmyzí toxiny". Existují dvě kategorie toxického hmyzu: kryptotoxické a fanerotoxické. Kryptotoxický hmyz obsahuje toxické látky buď z přímé syntézy, nebo z akumulace ze stravy. Tyto látky mohou být lokalizovány ve specifických strukturách nebo rozptýleny v různých částech těla (9, 10, 13).

Kryptotoxický hmyz, nemá externí sekreční aparát a je toxický až po požití. Fanerotoxický hmyz má specifické orgány, které syntetizují toxiny, jako v případě včel a mravenců. Tyto látky jsou obecně inaktivovány v zažívacím traktu. Některé druhy hmyzu, které produkují toxiny, varují své predátory živým zbarvením a vzory. Běžně konzumované druhy hmyzu nejsou ani v jedné z těchto kategorií (3, 9, 13).

Při práci s hmyzem jako novým zdrojem potravin je nezbytné posoudit možná rizika, včetně jejich alergenního potenciálu. Většina případů alergie na hmyz je způsobena bodnutím hmyzu patřícího do řádu blanokřídlých Hymenoptera (vosy, včely), ačkoli kousnutí hmyzem sajícím krev, jedovaté trny nebo chlupy a obranné sekrety mohou také vyvolat alergické reakce. Hmyz může být zdrojem alergenů při kontaktu, inhalací a orálním požití. Aeroalergeny, tedy těkavé látky uvolňované z hmyzu jsou nejčastěji přítomny u švábů, moučných červů, bource morušového a cvrčků a je prokázáno že dlouhodobá expozice může vést k respirační senzibilizaci až u 50-60 % jedinců a k rozvoji inhalačních alergií (5, 11).

Při zkoumání alergenního potenciálu nových zdrojů bílkovin je důležité studovat jeho taxonomický vztah se známými alergenními zdroji, aby bylo možné identifikovat možné rizikové skupiny. Pokud jde o konzumaci hmyzu, alergenní riziko by mohlo vzniknout především v důsledku možné zkřížené reaktivity s jinými členovci, zejména korýši (jeden z nejčastějších spouštěčů potravinové alergie v západním světě), roztoči (jeden z nejčastějších zdrojů vnitřních alergenů zodpovědný za rozvoj alergických respiračních reakcí) a měkkýši. Jedlý hmyz a korýši jsou taxonomicky mnohem blíže, než se dříve myslelo a zkřížená reaktivita se zdá být reálnou možností. Posouzení klinického významu zkřížené reaktivity mezi hmyzem a roztoči je obzvláště důležité, protože pokud se u jedinců citlivých na roztoče rozvine potravinová alergie na hmyz, mohlo by být ohroženo používání hmyzu jako potravy kvůli vysoké míře jedinců citlivých na roztoče (5, 7).

Většina alergických reakcí souvisejících s hmyzem je spojena s moučným červem (Tenebrio molitor), protože moučný červ obsahuje tropomyosin, vláknitý protein, který se také vyskytuje u korýšů a členovců a který reaguje s protilátkami imunoglobulinu E u pacientů alergických na korýše, členovce a roztoče. Pokud jde o další druhy hmyzu způsobující alergické reakce, nejčastěji se vyskytly u kukly bource morušového, kobylek a sarančat. To však nutně neznamená, že se jedná o druhy, které s největší pravděpodobností způsobí alergické reakce, protože konzumovaný typ a druhy se v jednotlivých oblastech značně liší (5, 6).

Hmyz má velmi rozmanitou mikroflóru jak v trávicím traktu, tak na vnějším povrchu; tato mikrobiální společenstva jsou formována chovem a životními podmínkami hmyzu, jakož i během přípravy ke spotřebě. Protože hmyz je přenašečem patogenních mikroorganismů, je důležité zajistit mikrobiologickou bezpečnost hmyzu určeného ke konzumaci (6, 8, 14, 15).

Volně žijící hmyz je s větší pravděpodobností vystaven mikrobiologickým kontaminantům, zatímco chov hmyzu na farmách umožňuje kontrolovat a zaručit výrobní podmínky, a tím snížit riziko mikrobiální kontaminace (4, 6, 8).

Patogenní bakterie hmyzu jsou považovány za neškodné pro zvířata a lidi vzhledem k tomu, že hostitelé jsou tak fylogeneticky odlišní. Riziko infekcí při kterých dochází k přenos nemocí z člověka na zvířata a zpět by se mohlo zvýšit při neopatrném používání odpadních produktů, nehygienické manipulaci a přímém kontaktu mezi chovaným hmyzem a hmyzem mimo farmu (13, 14).

Bakterie tvořící spory a enterobakterie byly zaznamenány u moučných červů a cvrčků, přičemž vyšší množství bylo nalezeno u hmyzu, který byl rozdrcen - pravděpodobně kvůli uvolnění bakterií ze střev. Bakterie u chovaných larev žlutých moučných červů (Tenebrio molitor) a domácích cvrčků (Acheta domesticus) lze částečně eliminovat vařením hmyzu ve vodě po dobu několik minut, ale bylo zjištěno, že spory tento proces přežijí, což může způsobit, že spory by mohly vyklíčit a bakterie mohou růst za příznivých podmínek. Samotné pražení nezabilo všechny Enterobacteriaceae; proto se před pražením doporučuje několik minut varu. Alternativní konzervační techniky jsou sušení a okyselení.

Analýza jedlého hmyzu pro belgický trh zjistila, že všechny neošetřené čerstvé vzorky hmyzu obsahovaly aerobní mezofilní mikroorganismy, kvasinky a plísně vyšší než limity správné výrobní praxe pro syrové maso; zavedením jednoduchého kroku blanšírování při zpracování se však snížila úroveň pod přijaté limity. Další výzkum naznačuje, že zacházení s hmyzem stejně jako s jinými potravinami živočišného původu během zpracování (tj. mytí a důkladné zahřívání) dostatečně snižuje riziko onemocnění přenášených bakteriemi (9, 14).

Nejčastěji se vyskytujícími bakteriálními patogeny jsou Salmonella, Campylobacter, Bacillus cereus, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus (1, 6). Studie z Thajska uvádí dále přítomnost rodů Proteus, Clostridium, Streptococcus, Vibrio, Micrococcuss, Salmonella, Shigella, Lactobacillus a Acinetobacter(4, 13).

Hmyz také obsahuje velké množství virů a mnohé z nich jsou pro hmyz patogenní, tj. způsobují onemocnění a mohou vést k úmrtnosti a kolapsu kolonií. Většina virů hmyzu je specifická na úrovni čeledi nebo druhu, a proto jsou patogenní pouze pro bezobratlé, a nikoli pro lidi nebo jiné obratlovce, jako jsou hospodářská zvířata a ptáci. Tyto viry specifické pro hmyz jsou však hlavním problémem pro producenty, kteří chovají hmyz pro potraviny a krmiva, protože mohou způsobit ztrátu produkce (13).

Jedlý hmyz mohou také ovlivnit plísně a kvasinky, jako jsou Aspergillus, Candida, Fusarium, Kodamaear, Lichtheimia, Penicillium, Tetrapispora, Trichoderma a Trichosporon. Mykotoxiny produkované těmito plísněmi mohou u lidí způsobit alergickou reakci, jelikož jsou vysoce toxické. Mykotoxiny také mohou pocházet z kontaminace krmného substrátu, na kterém je chován jedlý hmyz. U jedlého hmyzu byly zjištěny různé mykotoxiny, přičemž největší zdravotní obavy způsobují aflatoxiny jako prokázané karcinogeny. Mykotoxiny mohou být obtížně odstranitelné z potravin jelikož jsou odolné vůči procesům tepelné sterilizace (4, 6).

Stejně jako produkty z jiných zvířat mohou potraviny a krmiva pocházející z hmyzu obsahovat nebezpečné chemické látky. Jedná se například o těžké kovy, organochloriny a dioxiny, polybromované difenylethery, mykotoxiny a rostlinné toxiny. Těžké kovy byly nalezeny u hmyzu například v tuku, exoskeletu, reprodukčních orgánech a trávicím traktu, kde se hromadí. Je známo, že expozice nízkým hladinám těžkých kovů, jako je olovo, kadmium, rtuť a arsen, způsobuje toxické a nepříznivé účinky na zdraví jak u zvířat, tak u lidí. Přenos těžkých kovů ze substrátů (např. organické hmoty, rostliny) na hmyz je zřejmě nejvýznamnějším způsobem kontaminace. Akumulace závisí na druzích hmyzu, růstové fázi a příslušném kovu. Bylo prokázáno, že arsen a kadmium se hromadí v larvách žlutých moučných červů a černých vojenských mouchách (4, 13, 14).

Antinutriční sloučeniny jsou přirozeně se vyskytující látky v potravinách, které mohou inhibovat příjem, trávení, vstřebávání a využití živin a mohou mít nepříznivé účinky na zdraví spotřebitelů. Některé druhy jedlého hmyzu obsahují takové antinutrienty, včetně alkaloidů, saponinů, taninů, oxalátu, fytátu a hydrokyanidu. Chitin, který se nachází v exoskeletu hmyzu může mít antinutriční vlastnosti kvůli potenciálním negativním účinkům na stravitelnost bílkovin (3, 4, 9).

První chemická úvaha týkající se hmyzu jako složky stravy spočívá v tom, že všechny pesticidy používané proti hmyzu jsou potenciálně nebezpečné pro spotřebitele, zejména pokud byl hmyz získán divokou sklizní spíše než kontrolovaným zemědělstvím. V současné době se ve světě každoročně vynakládají obrovské finanční prostředky na ochranu zemědělských rostlin před hmyzími škůdci. Paradox situace spočívá ve skutečnosti, že obilniny neobsahují více než 14 % bílkovin, zatímco současně je ničen ostatní potravinový zdroj – hmyz, který obsahuje až 75 % kvalitnějších živočišných bílkovin (2, 3).

Pesticidy používané proti invaznímu hmyzu jsou pro spotřebitele nebezpečné, protože volně žijící hmyz se může živit plodinami nebo vegetací kontaminovanou pesticidy a tudíž je náchylný k přítomnosti reziduí pesticidů. Je to skutečný problém v některých rozvojových zemích, kde se po ošetření insekticidy sbírá a konzumuje jedlý, dokonce i mrtvý hmyz, zejména kobylky a sarančata. Výhody sběru škodlivého hmyzu pro zemědělské rostliny by mělo za následek zvýšenou produktivitu rostlinných plodů; poskytnutí dodatečného potravinového zdroje – hmyzu a zlepšení přínosů pro zdraví a životní prostředí v důsledku omezení aplikací insekticidů (2, 4, 14).

Studie o obsahu organických a kovových kontaminantů (např. polychlorovaný bifenyl, dioxinové sloučeniny) jak v celém jedlém hmyzu, tak v potravinách na bázi hmyzu zjistily, že všechny úrovně kontaminantů byly obecně nižší než hladiny zjištěné v jiných běžných živočišných produktech. Tato studie naznačuje, že konzumace hmyzu nepředstavuje o nic větší mikrobiální nebo kontaminační riziko než konzumace jiných zdrojů masa, pokud jsou použity stejné standardy správné výrobní praxe (9).

Použitá literatura

1  L. W. Bessa, E. Pieterse, G. Sigge, L. C. Hoffman, Insects as human food; from farm to fork. J. Sci. Food Agric. 100, 5017–5022 (2020).

2  S. Govorushko, Global status of insects as food and feed source: A review. Trends Food Sci. Technol. 91, 436–445 (2019).

3  S. Belluco, C. Losasso, M. Maggioletti, C. C. Alonzi, M. G. Paoletti, A. Ricci, Edible insects in a food safety and nutritional perspective: A critical review. Compr. Rev. Food Sci. Food Saf. 12, 296–313 (2013).

4  K. W. Lange, Y. Nakamura, Edible insects as future food: chances and challenges. J. Futur. Foods 1, 38–46 (2021).

5  J. C. Ribeiro, L. M. Cunha, B. Sousa-Pinto, J. Fonseca, Allergic risks of consuming edible insects: A systematic review. Mol. Nutr. Food Res. 62, 1–12 (2018).

6  R. Ordoñez-Araque, E. Egas-Montenegro, Edible insects: A food alternative for the sustainable development of the planet. Int. J. Gastron. Food Sci. 23, 1–6 (2021).

7  M. Reptile, Insects as food and feed. Food Sci. Technol. 32, 22–25 (2018).

8  B. A. Rumpold, O. K. Schluter, Nutritional composition and safety aspects of edible insects. Mol. Nutr. Food Res. 57, 802–823 (2013).

9  D. Dobermann, J. A. Swift, L. M. Field, Opportunities and hurdles of edible insects for food and feed. Nutr. Bull. 42, 293–308 (2017).

10  A. van Huis, Edible insects are the future? Proc. Nutr. Soc. 75, 294–305 (2016).

11  A. Baiano, Edible insects: An overview on nutritional characteristics, safety, farming, production technologies, regulatory framework, and socio-economic and ethical implications. Trends Food Sci. Technol. 100, 35–50 (2020).

12 D. Raheem, A. Raposo, O. B. Oluwole, M. Nieuwland, A. Saraiva, C. Carrascosa, Entomophagy: Nutritional, ecological, safety and legislation aspects. Food Res. Int. 126, 1–19 (2019).

13  Risk profile related to production and consumption of insects as food and feed. EFSA J. 13, 1–60 (2015).

14  M. Mézes, Food safety aspect of insects: A review. Acta Aliment. 47, 513–522 (2018).

15  C. Garofalo, V. Milanović, F. Cardinali, L. Aquilanti, F. Clementi, A. Osimani, Current knowledge on the microbiota of edible insects intended for human consumption: A state-of-the-art review. Food Res. Int. 125, 1–32 (2019).

Ve Francii se plánuje největší hmyzí farma na světě, měla by výrobky z hmyzu zásobovat celou EU

- Pixabay

Broučí burgry, nugety, párky, mouka, olej….

Cokoli, co vám jen přijde na mysl, takřka vše se bude dělat z hmyzu. A zatímco nyní se hmyz odchovává na hmyzích farmách a ke zpracování pak dochází v jiných provozech, francouzská hmyzí farma by měla brouky a červy také zpracovávat v produkty pro koncové zákazníky.

EU již schvaluje jeden druh hmyzu za druhým a povoluje jeho použití i v takových potravinách, kde jej běžně nebudete hledat. Tím se má spotřebitelům učinit požívání hmyzu přijatelnějším.

Všem, kdo tedy nebudou chtít nechtěně požívat EU schválenou havěť v jinak běžných poživatinách, nezbývá, než pečlivěji číst etikety na výrobcích.

Hmyz je prezentován jako udržitelná potravina, na což se mají chytit zejména ti, kdo jsou plně v souladu s klimatickou propagandou.

A aby lid vyhledával hmyzí produkty z radostí, je třeba je pořádně zpropagovat. Francouzská odchovna brouků se nyní chystá expandovat a brzy bude „udržitelné pokrmy“ z brouků také vyrábět a dodávat po celé EU.

A představte si, jak nízkou uhlíkovou stopu konzumací těchto pochutin zanecháte. Klaus Schwab z vás bude mít radost!

Hmyzí burgry by podle nového výzkumu mohly brzy pomoci nasytit svět. Mouční červi by mohli fungovat jako alternativa masa ke zmírnění hladu po celém světě. Tento proces využívá zlomek půdy a vody a ve srovnání s tradičním zemědělstvím vytváří menší uhlíkovou stopu.

Aby se to stalo skutečností, francouzská biotechnologická společnost Ynsect plánuje globální síť hmyzích farem, včetně školek a jatek. Pilotní závod již byl zřízen v Dole v regionu Bourgogne-Franche-Comte ve Francii.

„Máme plnou kontrolu nad výrobním řetězcem. To nám dává sílu, pokud jde o kvalitu, zabezpečení a bezpečnost,“ říká Benjamin Armenjon, generální ředitel Ynsect.

Robotická ramena a automatizované dopravní pásy přepravují stohy červených táců v každém směru. Jsou plné miliard larev brouka Tenebrio molitor. Sušená zvířátka obsahují více než 50 procent bílkovin a jsou také bohatá na vlákninu a tuky:

Lze je přeměnit na proteinové prášky, koktejly, hamburgery, cereální tyčinky a dokonce i oleje na vaření za zlomek ekologických nákladů tradičního zemědělství. Na každý kilogram bílkovin spotřebuje hmyz o 98 procent méně půdy a vypouští 40krát méně uhlíku než hovězí maso. Spotřebuje také 40krát méně vody než při výrobě vepřového masa.

Mouční červi jsou krmeni vedlejšími produkty ze zpracování pšenice. Ve směsi s cukrem prý brouci chutnají stejně jako skutečné maso. Mohli by se také stát alternativou párků nebo kuřecích nugetek.

Vědci z Ynsect také analyzují nutriční obsah a potenciál použití jiného hmyzu. Větší továrna se otevře v Amiens koncem tohoto roku. Ročně vyrobí 200 000 tun potravin na bázi hmyzu, čímž se stane největší hmyzí farmou na světě.

Ambiciózní projekt sníží náklady, aby mohl uspět v konkurenci, která chrlí sójové a vegetariánské hamburgery.

Odhady předpokládají, že lidská populace dosáhne do roku 2050 téměř 10 miliard. Maso je v podstatě bílkovina, tuk a voda. Roste poptávka po produktech živočišného původu nenáročných na zdroje. Regiony s nedostatkem potravin však zoufale potřebují více možností.

Vědci se domnívají, že změna klimatu bude mít v budoucnu významné důsledky pro stravu a výživu. Konzumace hmyzu se stala trendem kvůli zvyšujícím se nákladům na živočišné bílkoviny a také souvisejícím ekologickým problémům.

Konzumace krav, prasat a ovcí vyžaduje velké množství jídla, vody a půdy. Na druhou stranu brouci jsou poživatelní, výživní a mnohem udržitelnější. V mnoha zemích vyvolává jejich konzumace odpor. Někteří výrobci prodávají vařené moučné červy jako křupavé, slané občerstvení, ale zatím se příliš neujali.

Ynsect vyrábí chemická hnojiva pro rostliny, krmivo pro domácí zvířata a farmářské krmivo pro prasata a kuřata. Mouční červi byli schváleni pro lidskou spotřebu v Evropské unii v roce 2021. Společnost očekává, že trh v následujících letech rychle poroste.

Společnost říká, že doufá, že do roku 2030 otevře 15 takových továren, včetně největší hmyzí farmy na světě ve francouzském Amiens. V prosinci Spojené království vyhlásilo soutěž o 19 milionů dolarů na nalezení nízkoemisních způsobů výroby potravin. Velkou součástí řešení může být hmyz.

„Hmyzí protein bude jen růst, pokud jde o jeho přijetí. S tím, jak počet lidí, kteří hmyz konzumují, poroste, trh s hmyzem bude růst a vyvíjet se,“ říká Olivia Champion ze společnosti Entec Nutrition, společnosti vyrábějící krmiva pro zvířata ve Velké Británii.

„Úspěch bude z velké části záviset na formě, ve které lidé konzumují potraviny na bázi hmyzu,“ dodává Championová.

Burger s hmyzím proteinem bude pro spotřebitele pravděpodobně chutnější než například smažení celí mouční červi. Ynsect věří, že s dostatečným vzděláním se kulturní postoje časem změní. 

Armenjon vidí hmyz jako součást alternativního masového ekosystému, přičemž někteří lidé budou jíst maso vypěstované v laboratoři a jiní se budou držet rostlinných alternativ. Doufá však, že někteří si vyberou potraviny na bázi hmyzu.

„Jsou vegani, flexitariáni, vegetariáni, milovníci masa – to je v pořádku, nechceme lidi měnit,“ říká Armenjon.

Tolik menší agitka, která má za cíl propagovat konzumaci hmyzu. Lze předpokládat, že propaganda bude spolu s tím, jak se schválí i další druhy hmyzu, mnohem úpornější.

EU již nyní likviduje chovy zvířat – a to jak vyvlastňováním farem, tak falešnou ptačí chřipkou – a do roku 2035 se mají tyto chovy zredukovat na minimum.

Mezitím nám budou vnucovat hmyz a umělé maso, což rozhodně není pro člověka přirozená strava. Jen je třeba si dát pozor na to, co kupujete.

Chcete-li mít jistotu, že nekupujete potravinu s obsahem hmyzu, vyhýbejte se raději čemukoli, na čem je uvedeno, že daná poživatina není vhodná pro ty, kdo mají alergii na korýše, měkkýše a roztoče…

EU povolila již před rokem cvrčky, moučné červy a kobylky jako lidskou potravu, Rumuni nyní protestují

Slovanka, 19. září 2022

Poté, co zhruba před rokem schálila EU některé druhy hmyzu k prodeji v obchodní síti i v restauracích, začaly se výrobky z hmyzu dostávat do prodeje v některých obchodních řetězcích. Velmi často je využívána například cvrčcí mouka, která se již objevuje „nenápadně“ skryta jako součást některých běžných potravin.

Obsah hmyzu je pak často uveden jen malým písmem, případně jsou hmyzí složky vypsány latinsky tak, aby jejich obsah nezaznamenal ani pozornější spotřebitel. Vodítkem, které může naznačovat, že pokrm obsahuje hmyz, je uvedení informace, že jde o „udržitelnou“ potravinu. Nyní se ozvali Rumuni, kterým tento EU schválený zákon, platící ve všech členských zemích, vadí.

Rumuni jednoduše nemají zájem na tom, aby se hmyz, často rafinovaně skrytý pod pláštíkem některého běžného pokrmu, nadále mohl v jejich obchodní síti prodávat.

Pravicová nacionalistická aliance Svaz Rumunů (AUR), která se od svého založení v roce 2019 těší rostoucí popularitě, ale není ve vládě, nedávno představila návrh zákona zakazující používání hmyzu jako potravy pro lidi. Lidstvo je vystaveno strašlivé a stále agresivnější manipulaci, která se snaží dosáhnout normalizace spotřeby hmyzu a jeho larev. Potřebujeme proto regulace, zákazy a přesnou definici složek v potravinách, uvedli ve stranickém vysílání. Ostatní strany v Rumunsku na to mají – až na výjimky – stejný názor.

„Podporujeme zákaz jejich výroby, dovozu, reklamy a komercializace nebo zákaz poskytování finančních prostředků na výzkum zavádění brouků do lidské potravy," pokračuje návrh. Tato mobilizace není bezdůvodná: v listopadu loňského roku zařadila Evropská komise nejběžnější druh kobylky „Locusta migratoria“ na seznam potravin schválených k prodeji v EU.

Mohou být prodávány ve zmrazené, sušené a práškové formě a konzumovány jako občerstvení nebo jako potravinová složka. Již dříve byly schváleny sušené larvy žlutých moučných červů  („Tenebrio molitor“). Začátkem tohoto roku EK přidala cvrčka polního („Acheta domesticus“), což z něj činí třetí povolený potravinářský hmyz. Další druhy hmyzu právě prochází schvalovacím procesem.

Při schvalování jedlého hmyzu se Evropská komise mimo jiné odvolává na OSN, jejíž podorganizace pro výživu a zemědělství (FAO) uvádí:

„Jedlý hmyz obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny, vitamíny a aminokyseliny. Cvrčci potřebují šestkrát méně krmiva než skot, čtyřikrát méně než ovce a dvakrát méně než prasata a brojleři, aby produkovali stejné množství bílkovin. Jsou také šetrnější k životnímu prostředí než tradiční hospodářská zvířata a mohou snížit určitý tlak, který bude předpokládaných 9 miliard lidí vyvíjet na zdroje do roku 2050.“

Mnoho rumunských politiků, ať už pravicových nebo levicových, to vidí jinak než EU. Popisují nařízení EU o hmyzu jako vnější zásah, jehož cílem je nahradit rumunské tradiční potraviny brouky. „Nejezte cvrččí mouku,“ řekl ministr zemědělství Petre Daea, sociální demokrat citovaný G4Media. „Jíme to, co jíme: sarmale (rumunské zelí s rýží a masem), klobásy a vejce. Cvrčci ani červi nenahradí slepičí vejce,“ dodal.

Připomínám, že těm, kdo si na povolení konzumace EU stěžují, jistě nejde především o povolení jako takové, ale o fakt, že se mohou hmyzí složky přidávat do jakýchkoli pokrmů. Stále více lidem se tak zřejmě bude stávat, že zakoupí výrobek bez toho, aby tušili, že obsahuje hmyz. Tedy zákaz by zřejmě nemusel být až tak nutný – ať si hmyz jí kdo chce, ale na obalu každého výrobku s hmyzí složkou by mělo být jasné označení.

Nyní je vše nastaveno tak, že stačí uvádět hmyzí složku malým písmem ve „složení,“ mást pak může i fakt, že hmyz může být uveden latinsky…

Co na to Češi? Nedivte se až budete v noci cvrlikat nebo váš partner. Šmejdů na trhu potravin tu máme dost.