Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli?

Ing. Zdeněk Rozehnal

Určitě je dobré se zamyslet proč naši prarodiče v mládí netrpěli alergiemi na potraviny. Případně nebyly alergie zdaleka tak běžné jako dnes, protože například polovina českých dětí trpí atopickým ekzémem.

Alergie na potraviny jsou běžným pojmem, berou se jako normál a jsou stále více na vzestupu. Díky zkorumpovaným politikům, zkorumpované ortodoxní medicíně a zkorumpovaným masmédiím je šance na změnu malá. Tento stav představuje stále větší zátěž pro zdravotnictví, potažmo státní rozpočet.

Studie z roku 2013 "Centra pro kontrolu a prevenci nemocí" (CDC) prokázala skutečnost nárustu alergií u dětí na potraviny o 50% v období 1997 až 2011.

V současnosti v USA každé méně než 3 minuty skončí někdo na pohotovostním oddělení kvůli alergické reakci na jídlo – to je více než 200 000 případů za rok.

Alergen číslo 1

Známý Dr. Mercola zdůrazňuje, že alergie na mléko je alergií číslo jedna mezi alergiemi na potraviny v USA. Jednoznačně to připisuje používání růstového hormonu v mléce a následně i nadměrné používání antibiotik na chovatelských farmách, které se začalo uplatňovat v 90tých letech minulého století.

Nachází se v potravinách nějaký „cizí“ prvek, který tam předtím nebyl a souvisí s alergiemi?

Ano. Přesně tak!

Obecně, průmyslově zpracované potraviny přispívají k výskytu alergií z několika důvodů

Potraviny s největší mírou zpracování obsahují potravinová barviva, příchutě, konzervační látky a další přísady, které mohou mít hlavní vliv na vznik alergie. Avšak v obchodech s potravinami se skrývá ještě zákeřnější hrozba…

V polovině 90tých let byly vyvinuty nové potravinové bílkoviny, které se následně začaly používat při výrobě potravin, přičemž většina lidí dodnes o tom nemá ani tušení.

Jak tvrdí O’Brien, děje se to čistě kvůli ziskuchtivosti potravinářského průmyslu, přičemž zatím nebyly provedeny žádné testy, které by potvrdily, že konzumace geneticky upravených bílkovin nepřináší pro lidi i pro zvířata žádné riziko.

Jedna z prvních potravin, která prošla touto změnou je právě mléko. A zřejmě ne náhodou je mléko alergenem číslo jedna mezi potravinami v Evropě a USA.

V roce 1994 se v mlékárenském průmyslu začal používat geneticky modifikovaný růstový hormon rBGH při chovu krav za účelem zvýšení produkce mléka, přičemž vedlejším výsledkem byl zvýšený výskyt chorob u chovaného dobytka.

Aby se zbavili zvýšeného výskytu chorob u dobytka, museli producenti mléka začít používat i více antibiotik.

A to, jak dávno víme, je hlavním důvodem zvýšeného výskytu mikroorganismů odolných vůči antibiotikům u lidí

Určitě tušíte, proč naši prarodiče netrpěli alergiemi na potraviny

Je to opravdu docela jednoduché… Generace našich prarodičů konzumovala potraviny, které neobsahovaly žádné konzervační látky, a které nebyly průmyslově zpracovány. Potraviny pocházely většinou z farem a trhů.

Batolata měla nejlepší možný start do života, protože byla odchována na mateřském mléce.

V těch dobách jste sotva slyšeli o nějaké dietě, ne jako dnes, když naprostá většina potravin, které konzumujeme, může vést k nadýmání a obezitě.

A to právě kvůli všem přidaným chemikáliím, přísadám, stabilizátorům, konzervačním látkám, potravinářským barvivům, příchutím či genetické modifikaci – vše, co se dnes v potravinách běžně vyskytuje pod taktovkou EU.

Maso bylo ze zvířat, která nebyla napumpovaná chemií jako dnes. Když jste navštívili rodinu či přátele, často se jedlo venku na čerstvém vzduchu, a to od základu dobrou tradiční domáckou stravu.

Slepičí vývar připravený starým způsobem se používal pro léčení většiny chorob.

Naši prarodiče neměli tu možnost zůstat zavření uvnitř, s mobilními telefony, počítači a videohrami. Oni si hrávali venku na trávě, šplhali po stromech, jezdili na kole a dobře se bavili obklopeni matkou přírodou!

Nikdy neutíkali k lékaři. Když dostali horečku, tak ji přečkali. Když se cítili být nemocní, konzumovali polévky, vývary, a více odpočívali.

Neměli žádnou nouzovou telefonickou linku na svého lékaře či zdravotní sestru. A důvěřovali přirozeným samo léčivým schopnostem těla mnohem více než my dnes. Jejich strava byla lékem, bez ohledu na to, zda si to už uvědomovali nebo ne.

Způsob stravování a životní styl mají na naše tělo významný vliv. Každá buňka v našem těle potřebuje ke svému pořádnému fungování správnou výživu.

Špatná strava a životospráva narušují celistvost každé jedné buňky, a tak vedou k přecitlivělosti organismu na některé potraviny a v konečném důsledku k značnému nárůstu vážných chorob.

Závěr

Vypadá to tak, že alergie na potraviny, které byly jen před pár generacemi neznámým pojmem, jsou neočekávaným vedlejším účinkem několika vlivů životního prostředí zmíněných výše.

Jelikož se do potravin přidává stále více chemikálií, odrazem čehož je i rostoucí výskyt alergií, zůstává otázkou, jakou podobu bude mít stravování v budoucnosti.

Situace je velice varující. Většina mužů v ČR má ve věku 35 let problém s otěhotněním partnerky. Zajisté jsou hlavními viníky přídatné látky v potravinách a elektromagnetické záření. Vše dle norem EU!

Více:

• Mléko, to je zvýšené riziko úmrtí a zlomenin - švédská studie
• Soda bicarbona - noční můra farmaceutického průmyslu
• Jak se zdravě stravovat
• Nezdravá strava je stejně návyková jako heroin
• Experti varují: Pokud používáte Alobal, hrozí vám vážné následky
• Umírání z potravin: Předčasné, bolestivé a drahé
• Vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny

OVĚŘENÉ PŘÍRODNÍ EXTRAKTY

S CERTIFIKÁTY

Níže uvedené nejúčinnější přírodní přípravky s ochrannou známkou Superionherbs sice mohou velice dobře účinkovat, nicméně je vhodné souběžně začít u sebe, protože chronické obtíže mají zpravidla tyto společné jmenovatele:

• usazování toxinů
• špatné dýchání
• chronické překyselování organismu